Informační servis

Energetická společnost ČEZ počítá s prodejem hnědouhelné elektrárny Počerady společnosti Se.ven Energy finančníka Pavla Tykače. V rámci prezentace plánů ČEZ v oblasti uhelné energetiky to v pátek uvedli manažeři firmy. Člen představenstva ČEZ Pavel Cyrani uvedl, že aktuální postoj společnosti k trasakci s Tykačem se odvíjí od platných smluv. Podle nich má ČEZ do konce letošního roku poslední možnost převod zastavit. Pokud tak neučiní, má Tykač automaticky nárok elektrárnu převzít za dvě miliardy v roce 2024. Počerady jsou v provozu padesát let a z tuzenských energetických zdrojů jsou největším znečišťovatelem ovzduší a také největším emitentem skleníkových plynů.

Podle ČEZ je elektrárna na hraně technické životnosti; do roku 2030 by prý na údržbě, provozu a investicích spotřebovala 12 miliard korun. Předloni Tykač za urychlení transakce nabízel deset miliard korun, dozorčí rada ČEZ ale prodej neschválila. Možnou transakci tehdy kritizoval současný premiér Andrej Babiš (ANO), v té době ministr financí. Šéf Tykačova holdingu Luboš Pavlas v červnu potvrdil, že zájem o elektrárnu trvá. Podle ekologů je prodej pro stát krok zpět z hlediska ochrany ovzduší i z hlediska klimatické politiky – Tykač dnes vlastní mostecké uhelné doly a lze předpokládat, že bude usilovat o to udržet Počerady co nejdéle v provozu. ČEZ mu už dříve prodal elektrárnu Chvaletice, kde Tykač výrazně zvedl výkon a domáhá se výjimek z limitů na exhalace škodlivých látek.

Případem možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše se bude zabývat nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Obrátil se na něj středočeský krajský úřad, kde se střet zájmů posuzoval. Jde o případ, který běží v rámci přestupkového řízení nezávisle na trestním řízení v kauze Čapí hnízdo. Podstatou sporu je otázka, zda Babiš stále ovládá média z holdingu Agrofert, což mu zákon o střetu zájmů jako veřejně činné osobě zakazuje. Porušení zákona řešil od loňska městský úřad v Černošicích, kam Babiš spadá svým bydlištěm. Úřad dvakrát dospěl k názoru, že premiér média ovládá, tedy že zákon porušuje, a uložil mu pokutu 200 tisíc korun. Babiš se pokaždé odvolal a středočeský krajský úřad nakonec přestupkové řízení minulý týden zastavil. Podle krajských úředníků nebylo prokázáno, že by Babiš mediální společnosti ovládal, což se shoduje i s argumentací Babišových advokátů, podle nichž po převodu Agrofertu do svěřenských fondů už o ovládání nelze mluvit.

Úředník ze středočeského krajského úřadu Petr Franěk, který přestupkového řízení zastavil, ale poslal v pátek spis k posouzení nejvyššímu žalobci a ministerstvu spravedlnosti. Odůvodnil to tlakem médií a opozičních politiků, podle nichž je středočeský kraj politicky v rukou hnutí ANO a v posuzování Babišova případu není objektivní. Franěk to odmítá. Podnět k přezkumu verdiktu krajského úřadu se rozhodla podat i organizace Transparency International, která řízení s Babišem iniciovala. Senátor Lukáš Wagenknecht (za Piráty) pak nejvyššího žalobce požádal, aby podal proti rozhodnutí středočeského krajského úřadu žalobu. Pavel Zeman souběžně posuzuje i zastavení trestního řízení v kauze Čapí hnízdo.

Správkyně Hongkongu Carrie Lam oznámila v pátek zákaz zakrývání tváře při demonstracích v rámci výjimečných pravomocí, pocházejících ještě z koloniální éry a uplatněných poprvé za 50 let. Tento krok má napomoci ukončit měsíce trvající protesty a rostoucí násilí ve velkoměstě ovládaném Čínou.  Krátce po vyhlášení zákazu maskovaní demonstranti postavili barikády v centru Hongkongu. Zákaz nošení masek na obličeji, kterými se mnoho demonstrantů chrání před rozpoznáním své totožnosti, má platit od soboty. Podle Lam „nový zákon bude mít odstrašující účinek na násilnické demonstranty“.

Zatím ovšem není jasné, jak úřady prosadí zákaz ve městě, kde velká část ze 7,4 milionu obyvatel každý den nosí na obličeji masku na ochranu před chladem a infekcemi, zvláště od epidemie zaviněné virem SARS, která si na počátku tisíciletí vyžádala stovky obětí. Protesty původně začaly odporem proti navrhovanému zákonu o vydávání obviněných do pevninské Číny, ale mezitím se požadavky demonstrantů rozšířily mimo jiné o svobodné volby a vyšetřování policejní brutality.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (ANO) podala kárnou žalobu na dvě státní zástupkyně, které měly na starosti kauzu zastupitelů Postoloprt. Případ je podle ní „důkazem zásadního a dlouhodobého selhání, které nebyla soustava státních zastupitelství schopna sama vyřešit“. Dozorové státní zástupkyni z Loun i dohledové státní zástupkyni z Ústí nad Labem navrhla Benešová uložit důtku, což je nejmírnější kárné opatření. Desítka zastupitelů z Postoloprt na Lounsku čelila téměř tři roky trestnímu stíhání za to, že v minulém volebním období schválili prodej obecního objektu za údajně nevýhodnou cenu.

Revizní posudek prokázal, že cena nevýhodná nebyla, a Okresní soud v Chomutově devět zastupitelů letos v březnu osvobodil. U desátého, poslance Pavla Růžičky (ANO), následně lounské státní zastupitelství stáhlo obžalobu. Soudní proces se Růžičky netýkal, protože Sněmovna ho nevydala ke stíhání. Ministryně je k práci veřejných žalobců obecně dlouhodobě kritická.  Tvrdí, ale že jejím primárním cílem není potrestat žalované ženy, nýbrž upozornit na systémová selhání.  Dozorové státní zástupkyni Radce Pavlišové vyčítá ministryně, že zamítla stížnosti proti rozhodnutí o zahájení trestního stíhání, ačkoliv dostala upozornění na zásadní vady znaleckého posudku. U dohledové státní zástupkyně Benešové vadí, že třikrát vykonávala dohled nad postupem dozorové státní zástupkyně, aniž zjistila její pochybení.

Vláda se chystá na sobotu 12. října vyhlásit státní smutek kvůli úmrtí zpěváka Karla Gotta. Připadne na den umělcova pohřbu, který se uskuteční se státními poctami včetně zádušní mše v katedrále svatého Víta. Vyplývá to z vyjádření premiéra Andreje Babiše a mluvčího pražského arcibiskupství Stanislava Zemana, s datem počítá i Hrad. Poslední rozloučení s Gottem pro veřejnost se bude konat v pátek 11. října od 08:00 do 22:00 v Paláci Žofín v Praze.

Následující den se bude konat od 11:00 zádušní mše pro pozvané hosty ve svatovítské katedrále na Pražském hradě. Mši bude sloužit kardinál Dominik Duka. Státní pohřeb, o kterém na počátku mluvil Babiš a svolal kvůli němu mimořádné jednání vlády hned ve středu po oznámení Gottovy smrti, nakonec nebude. Rodina ve čtvrtek oznámila, že rozhodla pro pohřeb se státními poctami. Státní smutek byl naposledy vyhlášen po smrti Václava Havla.

Chaotická situace okolo brexitu podle deníku Financial Times přispěla k tomu, jak agresivně se v londýnské aukční síni Sotheby's předháněli zájemci o malbu streetartového umělce Banksyho. Plátno nazvané Devolved Parliament, na kterém v Dolní sněmovně britského parlamentu místo zákonodárců zasedají šimpanzi, se nakonec z jednoho milionu liber dostalo ve čtvrtek večer až na výslednou částku téměř 9,9 milionu liber, v přepočtu 287 milionů korun. Je to nejvíc, co kdy kdo za Banksyho dílo na aukci utratil. Původní odhadní cena za Banksyho největší plátno, které měří téměř čtyři metry, se pohybovala mezi 1,5 až dvěma miliony liber.

Dražba trvala 13 minut, vítěz nakonec nabídl 8,5 milionu liber, po započtení aukčních poplatků se cena vyšplhá na konečných 9,9 milionu, stejně jako další vydražená malba od Američana Jeana-Michela Basquiata. „Pro Banksyho to je velká chvíle, dostat se na stejnou úroveň jako Basquiat,“ podotýká Alex Branczik, šéf evropského oddělení Sotheby's pro současné umění. Ten si prý teprve po čtvrteční aukci uvědomil, že Banksy je „seriózní autor, který oslovuje zavedené i nové sběratele“.  Těsně před dražbou aukční síň mimo jiné řešila rozdíly mezi tím, jak Banksyho malba vypadá teď a jak vypadala v roce 2009, kdy ji autor ukázal na výstavě ve svém zřejmě domovském Bristolu. Oproti původní verzi plátna Banksy na té současné nechal zhasnout dvě lampy u stropu. Také přemaloval banán, který ve sněmovně drží jeden šimpanz.