Informační servis

Do New Yorku se sjíždějí politici z celého světa na zvláštní klimatický summit svolaný generálním sekretářem OSN Antóniem Guterresem. Ten po politických vůdcích chce, aby přišli s novými plány a sliby, jak snížit produkci oxidu uhličitého. “Kdo má co říct, ať mluví. Kdo nese špatné zprávy, nemusí chodit,” řekl šéf Spojených národů. Nepřijde tak prezident Spojených států Donald Trump, ale na pódiu nevystoupí ani Austrálie, Japonsko nebo Brazílie.

I tak ale se přidá se svým příspěvkem šedesát zemí, mezi nimi Francie či Velká Británie - anebo Slovensko. Český premiér Andrej Babiš je přítomen, ale řeč držet nebude. K delegátům promluví i mladí aktivisté, kteří dlouhodobě žádají politiky, aby přijali pádnější opatření při přechodu k bezuhlíkaté ekonomice. Spolu se summitem se koná protestní týden - opět za účasti především mladých lidí - za víc politické aktivity při ochraně klimatu.

Britská cestovní kancelář Thomas Cook se po 178 letech existence poroučela do bankrotu. V problémech je kvůli tomu zhruba 600 tisíc lidí po celém světě. Čtvrtina z těch bezprizorných jsou Britové, a tak britská vláda chystá největší “záchrannou” operaci od druhé světové války, do níž se zapojí aerolinky British Airways či easyJet. Součástí známé značky je i CK Neckermann působící rovněž v tuzemsku. Krach firmy se dotkne i víc než tisícovky jejích klientů, nicméně podle kanceláře by s návratem domů neměli mít potíže.

Cestovní kancelář Thomas Cook doplatila na kombinaci špatné obchodní politiky a unáhlené obří fúze, která namísto úspor přinesla obří zadluženost. Z té firmě odmítla pomoci britská vláda, i když firma do poslední chvíle doufala, že státní injekce přijde. Druhým důvodem je změna cestovatelských zvyklostí. Lidé sice cestují stále víc, ale s rozvojem levných aerolinek a jednoduchosti, s níž je možné zajistit si dovolenkové bydlení přes internet, se na služby tradičních cestovek spoléhá stále méně turistů.

Americký prezident Donald Trump přiznal, že v červenci rozhovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským vznesl téma Huntera Bidena, syna bývalého viceprezidenta Joea Bidena -  a s tím i podezření z údajné korupce na Ukrajině, kde Biden junior působil jako šéf energetické firmy. Trump ale podle svých slov Zelenskému pouze řekl, že by byl nerad, kdyby Bidenovi přispívali k už tak velké ukrajinské korupci. Rozhodně prý nežádal po ukrajinské straně kompromitující materiály na Bidena - což je přesně to, z čeho Trumpa mnozí podezírají. Joe Biden je zatím nejpravděpodobnějším demokratickým kandidátem na prezidenta do voleb v roce 2020.

Deník Wall Street Journal přišel s informací, že Trumpovy zmínky o Bidenových nebyly zdaleka tak nevinné, jak tvrdí. Podle zdrojů listu Trump celkem osmkrát tlačil na Zelenského, aby ukrajinské úřady spolupracovaly s jeho právníkem Rudym Giulianim. Trump to popírá, stejně jako Giuliani - ale ten lže dlouhodobě v řadě věcí a protiřečí si. Zelenskyj a jeho tým se zatím chovají zdrženlivě a nic nevyvrací, ani nepopírají. Podle vlivem Trumpových ukrajinských telefonátů má stále víc demokratů za to, že je namístě se pokusit o odvolání prezidenta z funkce. Většina strany je však stále proti - už proto, že pokus v každém případě nemá mnoho šancí projít přes republikány ovládaný Senát.

Dětské skupiny by se mohly přejmenovat na jesle a na jejich provoz by mohl přispívat stát. Navrhuje to ministerstvo práce a sociálních věcí. Změna by začala platit od roku 2021. Stát by na jedno místo přispíval částkou pět tisíc korun, rodiče by mohli platit nanejvýš třetinu minimální mzdy (v současnosti tedy 4450 korun).

Novelu však vláda ještě neprojednala. V současnosti funguje v Česku zhruba tisíc dětských skupin se 14 tisíci místy. Podle ministryně Maláčové by změna stála ročně zhruba miliardu korun, ale v porovnání s příjmy z daní od pracujících rodičů by státní podpora jeslí byla pro rozpočet výhodná.

Literární cenu Jaroslava Seiferta letos získá filozof Miroslav Petříček, a to za knihu Filosofie en noir, kterou loni vydalo nakladatelství Karolinum. Podle poroty si Petříček ocenění zaslouží za dlouholetou snahu otevřít filozofii jiným oborům než čisté vědě - především literatuře a umění. Petříček (1951) získal vzdělání v bytových seminářích Jana Patočky, zabývá se především francouzskou filozofií, kterou i překládá. Seifertovu cenu uděluje od roku 1986 Nadace Charty 77, získali ji v minulosti Pavel Šrut, Václav Havel, Milan Kundera nebo Karel Šiktanc.

Několik desítek lidí se přišlo rozloučit se švýcarským ledovcem Pizol, který sice ještě nezmizel ze zemského povrchu, ale brzy se tak stane. Ledové těleso v severovýchodním Švýcarsku přišel za posledních patnáct let o osmdesát procent své masy.  Skupina truchlících, někteří v černém, vystoupala spolu s kaplanem a vědcem do výšky 2700 metrů nad mořem, pak mizející ledovec, z něhož už zbývají jen osamocené kusy, prohlásili za mrtvý a rozloučili se s ním. Podobná ceremonie se odehrála v roce 2014 na Islandu, kde se lidé rozloučili s ledovcem Okjokull.