Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Informační servis, Politika

Informační servis

5 zpráv, které byste neměli minout

Johnson prohrál: Parlament bude hlasovat o možném odkladu brexitu

Boris Johnson poté, co byl vyhlášen předsedou konzervativců • Autor: REUTERS
Boris Johnson poté, co byl vyhlášen předsedou konzervativců • Autor: REUTERS

Britští poslanci navzdory vládě prosadili na středeční program Dolní sněmovny debatu o návrhu zákona proti brexitu bez dohody. Došlo k tomu poté, co předseda vlády ztratil v Dolní sněmovně většinu. Konzervativní stranu opustil poslanec Philipp Lee a posadil se do lavic k opozičním liberálním demokratům. Norma ukládá premiérovi Borisi Johnsonovi, aby za určitých okolností požádal Evropskou unii o odklad odchodu země do ledna příštího roku. Johnson v reakci na vládní porážku, ke které přispělo i několik poslanců z jeho Konzervativní strany, oznámil, že nechá parlament hlasovat o možnosti vypsání předčasných voleb.

Královna Alžběta II. koncem srpna na doporučení předsedy vlády nařídila, aby ve druhém zářijovém týdnu skončila aktuální parlamentní schůze, přičemž nová má začít 14. října. Do platného termínu brexitu už pak budou zbývat jen něco přes dva týdny, odpůrci odchodu bez dohody tedy chtějí zakročit už v následujících dnech. Podle kabinetu by tím oslabili vyjednávací pozici Londýna ve snaze dosáhnout úpravy aktuální „rozvodové“ dohody se zbytkem EU. „Nejdříve se musíme spojit, abychom zastavili odchod bez dohody. Tento týden máme možná poslední šanci. Poté potřebujeme parlamentní volby,“ řekl v úterý šéf labouristů Jeremy Corbyn a alíbil, že labouristé udělají vše pro to, aby Británie z EU neodešla bez dohody; ve hře prý zůstává i hlasování o důvěře vládě.

OLAF: Stíhání Babiše je v českých rukou

Andrej Babiš  • Autor: Profimedia, TEMP EPA
Andrej Babiš • Autor: Profimedia, TEMP EPA

Český státní zástupce může mít mnoho důvodů, proč zastavit stíhání v kauze Čapí hnízdo, řekl šéf Evropského úřadu pro boj s podvody (OLAF) Ville Itälä, podle něhož je s podrobnější analýzou třeba počkat na další informace o českém vývoji případu.  OLAF vyšetřoval okolnosti dotace 50 milionů korun na stavbu farmy Čapí hnízdo, jež měla vazby na holding Agrofert, který patřil současnému premiérovi Andreji Babišovi. Koncem roku 2017 dospěl OLAF k závěru, že existuje podezření na dotační podvod. České ministerstvo financí následně oznámilo, že farma, která jako malý podnik původně získala dotaci, načež opět přešla pod Agrofert, byla vyjmuta z evropského financování. V pondělí státní zástupce podle Deníku N navrhl zastavit trestní stíhání Babiše, konečné rozhodnutí ale ještě nepadlo.

Podle ředitele vyšetřovatelů OLAF je pozitivním výsledkem práce úřadu, že na stavbu farmy nakonec nebyly použity evropské peníze. Itälä zopakoval, že jeho úřad v kauze objevil podezření z porušení pravidel EU. Protože však již není projekt financován z unijních peněz, OLAF se jím dále nezabývá. Závěry českého šetření jsou zcela v rukou českých úřadů, kterým OLAF nebude radit, prohlásil Bianchi. Jeho úřad nicméně bude vývoj kolem kauzy dále sledovat, aby mohl závěry analyzovat a najít například rozdíly mezi unijním a českým právním rámcem, které se mohly při určování odpovědnosti projevit.

Praha zvažuje mýtné pro auta

Ilustrační foto • Autor: HN - Lukas Biba
Ilustrační foto • Autor: HN - Lukas Biba

Vedení Prahy zamýšlí ve městě zavést pro auta mýtné. Chce proto jednat s ministerstvem dopravy o změně zákona, který by to umožnil. Výše mýtného by mohla být v řádu desetikorun za den. Dříve zamýšlené nízkoemisní zóny město zavrhlo. S ministerstvem chce město jednat také o dílčích opatřeních, která by byla zavedena před změnou zákona. Týkala by se třeba zpoplatnění komunikací první třídy na území Prahy. V řádu několika měsíců pak bude připravena studie proveditelnosti zavedení mýtného, která nastíní další možné kroky. Reálný odhad možnosti zavést mýto je podle představitelů města tři až pět let.

Výhodou mýtného proti dříve zvažovaným nízkoemisním zónám je možnost zavádět jej postupně, například pouze na některých komunikacích. Provoz by pak město vyhodnotilo a podle toho postupovalo dál. Zpoplatněním by také vznikl fond, který bude reinvestován do podpory čistší mobility a dalších opatření zlepšujících životní prostředí. „Chtěli bychom se dotknout svědomí Pražanů, aby uvědoměle do centra nevjížděli, když mají vysokoemisní vozidlo. Zavedení mýta neslouží k vybírání poplatků, není daň, je to proto, abychom zlepšili životní prostředí,“ řekl náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN). Ke kontrole vozidel by Praha mohla využít 5500 kamer městského kamerového systému a auta kontrolující vozy v rámci systému parkovacích zón. Možnosti platby město bude teprve zvažovat.

Maláčová chce navýšit platy státních zaměstnanců o 5, 2 procenta

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová a ministryně financí Alena Schillerová; ilustrační foto • Autor: ČTK
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová a ministryně financí Alena Schillerová; ilustrační foto • Autor: ČTK

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) po úterním jednání s odborovými předáky oznámila, že by platy zaměstnanců ve státní sféře měly vzrůst o 5,2 procenta. Odmítla tak návrh ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), jež navrhla navýšení o tři procenta. Schillerová chce zároveň tripartitě navrhnout, aby se plat každému místo procentního zvyšování zvedal o fixní částku. Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, uvedl, si přeje navýšení osm procent a pro učitele o patnáct; dodal ovšem, že je také ochotný přistoupit na kompromis.

Odbory požadují také zvýšení minimální mzdy o 1650 korun. Ministerstvo práce sice rovněž navrhuje navýšení minimální mzdy, ale o necelých deset procent, tedy o 1350 korun; pak by její výše dosáhla 14 700 korun za měsíc. Maláčová avizovala, že výši minimální mzdy a platů bude projednávat vládní koalice, ale přesný termín není stanoven. Tripartita by se kvůli tomuto tématu měla sejít 9. září.

Teherán: Pokud Amerika nezruší sankce, žádné jednání nebude

Íránský prezident Hasan Rúhání při projevu ve Valném shromáždění OSN • Autor: Globe Media /  Reuters
Íránský prezident Hasan Rúhání při projevu ve Valném shromáždění OSN • Autor: Globe Media / Reuters

Írán hodlá na jakoukoliv nabídku jednání se Spojenými státy reagovat záporně . „Pokud Amerika zruší veškeré sankce, tak se může stejně jako předtím přidat k mnohostranným jednáním mezi Teheránem a dalšími signatáři dohody z roku 2015,“ připustil jedinou možnost k dohodě íránský prezident Hasan Rúhání. Ačkoliv se po nedávném summitu G7 hovořilo o možné schůzce mezi zástupci USA a Íránu, Rúhání smetl tyto spekulace stejným argumentem jako nyní.

Vztahy mezi Íránem a USA se vyostřily v loňském roce, když se Američané rozhodli odstoupit od jaderné dohody, mezi jejíž další signatáře patří Německo, Francie, Velká Británie, Rusko, Čína a Evropská unie. Napětí se snažily tlumit evropské státy zmírňováním dopadu amerických sankcí na íránskou ekonomiku. Rúhání je ovšem obvinil, že „nesplnily svůj úkol“. V pondělí tak pohrozil výrazným odklonem od jaderné dohody, pokud Evropa nepřijde do konce týdne s novou nabídkou. Írán přestal určité body jaderné dohody dodržovat již v květnu. Spojené státy a Izrael obviňují Teherán, ze snahy vyrobit atomovou zbraň, Írán to však odmítá.

Největším zabijákem v bohatých zemích je rakovina

Mikroskopický snímek karcinomu prsu • Autor: Thinkstock
Mikroskopický snímek karcinomu prsu • Autor: Thinkstock

Ve vyspělých zemích je nově nejčastější příčinnou úmrtí rakovina, nikoli už srdeční choroby jako v dřívějších letech. S odvoláním na studie publikované v lékařském časopisu The Lancet o tom informovala agentura Reuters. Podle výzkumu tak nastává světová epidemiologická přeměna mezi různými typy onemocnění. Ačkoliv na světě umírá stále největší počet lidí na kardiovaskulární nemoci, mohla by se během několika desítek let rakovina stát nejčastější příčinnou smrti na světě. V bohatých zemích již nyní zabíjí dvojnásobně více lidí než srdeční nemoci.

Úbytku počtu úmrtí na kardiovaskulární nemoci v uplynulých letech napomohly léky snižující vysoký krevní tlak a hladinu cholesterolu. V chudších zemích je situace podle spoluautora studie Gillese Dagenaise horší kvůli nízké kvalitě zdravotnictví, menší míře hospitalizace a potřebných medikamentů. Na světě v roce 2017 zemřelo na onemocnění srdce 17 milionů lidí, zejména na srdeční infarkty, mrtvice a zástavu srdce. Asi 70 procent těchto případů však bylo ovlivněno vysokým krevním tlakem, vysokým cholesterolem, špatnou stravou či kouřením a některým z těchto příčin se však dá předejít zdravou životosprávou.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].