Informační servis

Předseda pirátů Ivan Bartoš požádal o schůzku s prezidentem Milošem Zemanem. Zajímá ho mimo jiné, zda by prezident po případných předčasných volbách pověřil sestavením vlády někoho s podporou většiny Poslanecké sněmovny. Zeman několikrát uvedl, že by v současném volebním období skládáním vlády opakovaně pověřil nynějšího premiéra Andreje Babiše (ANO).  O rozpuštění sněmovny se hovoří jako o jedné z alternativ pro případ, že se ČSSD rozhodne odejít z menšinové vlády, v níž je s hnutím ANO. Premiér Babiš řekl, že by v takovém případě vyjednával s ostatními sněmovními stranami o dalším postupu včetně možné podpory pro rekonstruovanou vládu. Za další alternativu označil předčasné volby.

Bartoš řekl, že na vedení Pirátů se zatím kvůli předčasným volbám nikdo neobrátil. Babiš podle něj musí především vyřešit aktuální situaci, kdy Zeman odmítá odvolat ministra kultury Antonína Staňka, případně by celá vláda měla podat demisi. „Je absurdní hovořit o tom, že by se sněmovna rozpustila a nechala vládnout pana premiéra Babiše s vládou na tomto půdorysu nebo s nějakými jinými osobami,“ uvedl. Piráti by podle něj mohli rozpuštění sněmovny podpořit za splnění některých podmínek a záruk. Ty by spočívaly i v tom, jestli by prezident po předčasných volbách pověřil sestavením vlády někoho, kdo má 101 hlasů ve sněmovně.

Senátorské kluby se v úterý dohodly, že ústavní žaloba na Miloše Zemana bude rozšířena o nečinnost prezidenta při odvolání ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD). Definitivní podoba žaloby bude dokončena až po schůzkách hlavy státu s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a s vicepremiérem a předsedou ČSSD Janem Hamáčkem a Staňkem, které se uskuteční tento týden. Není přitom zatím jasné, zda senátoři přistoupí ke komplexní verzi žaloby, tedy k celé původní žalobě rozšířené o nečinnost ohledně Staňka, nebo k užší podobě, jež se bude týkat Staňka a jen několika bodů z původní předlohy.

Pod verzi žaloby na prezidenta, kterou v dubnu představil předseda senátorského Klubu pro liberální demokracii - Senátor 21 (SEN 21) Václav Láska, se podepsalo 34 senátorů. Novou verzi budou muset senátoři podepsat znovu. Senát by měl žalobu pro hrubé porušení ústavy projednávat pravděpodobně na zasedání pléna 24. července. Předseda nejpočetnějšího klubu Starostů a nezávislých (STAN) Petr Holeček řekl, že se drtivá většina klubu k žalobě připojí. Stejně se vyjádřil šéf klubu KDU-ČSL a nezávislých Petr Šilar. Senátoři ČSSD se rozhodnou podle výsledku zmíněných schůzek.  Zeman více než měsíc nevyhověl návrhu ČSSD na odvolání Staňka a jeho nahrazení místopředsedou strany Michalem Šmardou. Sociální demokracie kvůli sporu zvažuje odchod z vlády.

Příští britský premiér by podle opozičního vůdce Jeremyho Corbyna měl mít odvahu předložit svou dohodu o podmínkách brexitu občanům v referendu. Šéf labouristů v dopise členům strany napsal, že v takovém případě by hlavní opoziční strana podporovala setrvání v Evropské unii a „byla proti odchodu bez dohody nebo proti dohodě konzervativců, která nechrání ekonomiku a pracovní místa“. Řada otázek ohledně stanoviska labouristů ale zůstává nezodpovězená. Corbyn totiž zároveň uvádí, že labouristický plán pro podobu brexitu stále považuje za rozumnou alternativu. Británie podle něj potřebuje předčasné volby, ale opoziční předák ale nevysvětlil, zda by i tehdy jeho strana prosazovala pokračování členství v Unii.

Podle části vedení strany se labouristé musí jednoznačně přihlásit k podpoře setrvání v Unii, aby zastavili propad preferencí. Dlouholetý euroskeptik Corbyn zatím odolává, po referendu o vládní brexitové dohodě nicméně nevolá poprvé. Podle čerstvého průzkumu, o němž informuje iDnes, by Britové raději zrušili brexit, nebo uspořádali nové referendum, než čelili vystoupení z Evropské unie bez dohody. Voliči podle průzkumu zároveň nevěří, že by se příštímu britskému premiérovi, kterým bude buď Boris Johnson, nebo Jeremy Hunt, podařilo za tři měsíce vyjednat lepší dohodu o brexitu.

Sátní zástupci dokončili vlastní analýzu návrhu auditu Evropské komise ke střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), kterou v červnu avizoval nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Analýzu zpracovalo Vrchní státní zastupitelství v Praze, závěry ovšem nechce sdělit kvůli tomu, že řízení je neveřejné. Uvedl to v úterý web Echo24. „Ve věci, na kterou se dotazujete, lze sdělit, že je a bude postupováno zcela v souladu se zákonem o státním zastupitelství a dalšími předpisy.  Vyhodnocení je již hotovo, k ostatnímu se nelze vyjadřovat,“ sdělil státní zástupce z pražského vrchního státního zastupitelství Boris Havel. Dotaz, zda budou zahájeny úkony trestního řízení, již zastupitelství nekomentovalo.

Návrh auditní zprávy popisuje čerpání evropských dotací a údajný střet zájmů premiéra. Auditoři se zaměřují na čerpání dotací firmami z holdingu Agrofert, který Babiš vložil v únoru 2017 do svěřenských fondů. Nejvyšší státní zástupce Zeman počátkem června uvedl, že zjištění jsou závažná, že by mohla zavdávat podezření na trestný čin a že si státní zastupitelství zpracuje vlastní analýzu dokumentu. Za to si vysloužil kritiku jak premiéra Babiše, tak i prezidenta Miloše Zemana. Babiš prohlásil, že Pavel Zeman nectí pravidla řádného a spravedlivého procesu. Předběžný návrh je podle premiéra plný nepravd, k nimž se budou v příštích měsících vyjadřovat české úřady. Nejvyšší státní zástupce reagoval upozorněním, že policie a státní zastupitelství musí konat vždy, pokud se dozvědí o podezření z trestného činu.

Požár na ruském podmořském plavidle s jaderným pohonem minulý týden mohl způsobit globální katastrofu. Přinejmenším podle slov, která zazněla při pohřbu 14 námořníků v Petrohradu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na ale dotazy novinářů, jak námořníci zabránili takové katastrofě, odvětil, že nezná obsah vystoupení na pohřbu, a tak nemůže odpovědět. „Za cenu svého života zachránili životy svých soudruhů, zachránili plavidlo a nedopustili katastrofu planetárního rozsahu,“ citoval petrohradský server Fontanka z projevu pobočníka velitele ruského námořnictva Sergeje Pavlova při sobotním posledním rozloučením s částí posádky supertajné ponorky Lošarik určené pro výzkum ve velkých hloubkách. Námořníci byli pohřbeni na petrohradském hřbitově vedle členů posádky jaderné ponorky Kursk.

Požár na ponorce Lošarik vypukl 1. července při ponoru v Barentsově moři. Ani kapitán Pavlov, který na pohřbu promluvil jako první, neupřesnil, co podnikli námořníci, kteří zahynuli. Nicméně následující řečník, náčelník politické správy ministerstva obrany Andrej Kartapolov, podle serveru Newsru.com prohlásil, že v souladu s nepsanými námořními zákony uzavřeli průlez, kterým se zřejmě mohli zachránit, ale kterým se mohl rozšířit požár, a že „tak mohou jednat jen opravdoví hrdinové“. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu již dříve uvedl, že požár vypukl v akumulátorové sekci. V plavidle byl podle jeho slov jaderný reaktor, který ale nebyl poškozen. Podrobnosti o ponorce a její poslední plavbě doteď nebyly zveřejněny.

Výzkumníci z Masarykovy univerzity dokázali, že pokud žáci ve škole diskutují a formulují argumenty, dokážou se toho také více naučit. Výsledky studie publikovali v časopisu Learning and Instruction. Výzkum odborníků z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty sledoval více než šest stovek žáků devátých tříd a dokázal, že existuje souvislost mezi promluvami konkrétního žáka a výsledků, kterých dosáhne v testu čtenářské gramotnosti. Čím více je žák v diskuzi při výuce aktivní, tím lepší výsledek.

K výzkumu vznikla také speciální mobilní aplikace EduCoM. Monitorovala rozmístění žáků ve třídě, což usnadnilo sledování aktivity při vyučování. Měřila se délka promluv a frekvence argumentů. Poté odborníci zjišťovali kvalitu učení se s pomocí testů čtenářské gramotnosti zadávaných Českou školní inspekcí v roce 2017. Podle Ondřeje Andryse z České školní inspekce tak výzkum dokázal, že je nezbytné, aby učitelé při výuce kombinovali různé metody.