Informační servis

Ministerstvo financí počítá v prvním návrhu státního rozpočtu na příští rok se schodkem 40 miliard korun - a se stejným schodkem počítá i v letech 2021 a 2022. Prioritami rozpočtu v příštím roce je opět jako letos zvýšení důchodů nebo platů učitelů. V případě učitelů plánuje ministerstvo růst platů i v roce 2021. Dále v rozpočtu počítá se zvýšením rodičovského příspěvku, růstem výdajů ministerstva obrany nebo snížení počtu míst u ministerstev o deset procent. Vyplývá to z materiálu, který má k dispozici ČTK. O návrhu bude vláda jednat v pondělí 24. června.

Předsedkyně rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miloslava Vostrá (KSČM) v neděli přitom uvedla, že komunisté trvají na snížení schodku státního rozpočtu pro příští rok na 30 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v reakci uvedla, že neuvažuje o tom, že by předložila rozpočet pro příští rok s nižším schodkem. Komunisté pomohli vládě ANO a ČSSD schválit rozpočet pro letošní rok a tolerují menšinovou vládní koalici.  Finální verze rozpočtu se ovšem ještě může změnit. Vláda musí podle zákonných pravidel návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do Poslanecké sněmovny do konce září. Během léta ministři jednají s ministrem financí o rozpočtech svých resortů a do konce srpna musí MF návrh poslat vládě.

Americký prezident Donald Trump oficiálně odstartoval kampaň za své znovuzvolení do Bílého domu. „Jakýkoliv hlas pro demokraty ve volbách příští rok je hlasem pro radikální socialismus a zničení amerického snu,“ prohlásil Trump podle agentury Reuters v projevu před asi dvacetitisícovým shromážděním svých přívrženců  v Orlandu. V narážce na heslo své předchozí kampaně jim slíbil že „udrží Ameriku velkou“. Pochvaloval si vývoj americké ekonomiky, která je podle něj nejlepší v historii země, a vyšetřování možného ruského zásahu do předešlých prezidentských voleb vedené Robertem Muellerem označil jako „největší hon na čarodějnice v politických dějinách“.

Přestože před druhou volbou Trump nedosahuje takové popularity jako George W. Bush nebo Barack Obama, ke znovuzvolení mu mohou dopomoci nerozhodní voliči. Právě ti mu zajistili vítězství už nad tehdejší prezidentskou kandidátkou demokratů Hillary Clinton. Osmnáct procent voličů, kterým se nezamlouval ani jeden z kandidátů, nakonec častěji hlasovalo pro Trumpa. Američané budou nového prezidenta volit příští rok v listopadu.

Saudský korunní princ Muhammad bin Salmán a další vrcholní představitelé režimu by měli být vyšetřováni kvůli vraždě opozičního novináře Džamála Chášukdžího, protože nové důkazy naznačují, že jsou za ni zodpovědní, tvrdí ve své zprávě zvláštní zpravodajka OSN Agnes Callamard s tím, že šlo o mimosoudní popravu a mezinárodní zločin.  Novinář byl v říjnu minulého roku zavražděn na istanbulském konzulátu.  Tělo se nenašlo, podle televize al-Džazíra bylo zřejmě spáleno na dvoře rezidence generálního konzula nedaleko místa vraždy. Zpravodajka OSN za pomoci nahrávek pořízených právě na istanbulském konzulátu poskládala obraz posledních okamžiků Chášukdžího života, kdy mu měl jedním z úředníků říct: „Jdeme si pro tebe.“ Když novinář odmítl spolupracovat, byly slyšet známky zápasu - a Callamard dochází k závěru, že Chášukdžímu bylo pravděpodobně vpíchnuto sedativum a poté byl udušen plastikovým sáčkem.

Chášukdží kritizoval politiku Saudské Arábie a posléze i korunního prince, který se navenek snaží vystupovat jako reformátor. Od června 2017 působil v exilu ve Spojených státech a psal mimo do deníků Washington Post a The Guardian, který také o nové zprávě informoval.. Podle jednoho z doporučení zprávy vyžaduje role prince - stejně jako role jeho bývalého poradce  - další šetření, protože dosavadní vyšetřování nedospělo v otázce jejich přímé viny k jednoznačnému závěru.  Podle zpravodajky by země OSN měly rozšířit protisaúdské sankce tak, aby zahrnovaly i korunního prince a jeho osobní majetek. Rijád zprávu OSN dostal s předstihem, zatím na ni nereagoval.

Země visegrádské čtyřky, tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, nechtějí, aby se novým předsedou Evropské komise stal některý z vedoucích kandidátů, kteří stáli v čele kandidátek evropských politických frakcí v květnových volbách. Novinářům to po jednání sněmovního evropského výboru řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj je třeba, aby komisi vedl někdo, kdo bude vnímat zájmy všech zemí EU, a to včetně V4.  „Myslíme si, že by tam měla být nějaká osoba, která vnímá zájmy veškerých členských států, i tento region,“ citovala ho ČTK.

Podle Babiše jsou země V4 častěji kritizovány než jiné části EU a nová komise by je měla posuzovat objektivně. V4 podle Babiše také chce, aby příští komise nevystupovala politicky, ale zaměřila se na dohled nad plněním evropských smluv. Český premiér uvedl, že stejný názor mají i další státy EU, nejen ty visegrádské. Země V4 podle Babiše mají svou představu o tom, kdo by měl komisi vést. „Ale není to o tom, že bychom my měli z našeho regionu nějaké konkrétní jméno,“ řekl Babiš s tím, že státy V4 chtějí při volbě nového předsedy komise postupovat jednotně. Předčasná je pak podle Babiše debata o tom, jaké portfolio v příští komisi by Česko mohlo získat, nicméně vyjádřil přání, aby to byl silnější resort než nynější oblast spravedlnosti, ochrany spotřebitele a rovných příležitostí. Za portfolia, o která by Česko mělo zájem, premiér označil vědu a výzkum, vnitřní trh nebo obchod.

Z odpovědnosti za katastrofu malajsijského letounu na lince MH17, při níž zahynulo u obce Hrabove 298 lidí, budou souzeni tři Rusové a jeden Ukrajinec. Podle serveru ct24.cz to sdělil Společný vyšetřovací tým. Čtveřice je podle prokurátorů pěti zemí zodpovědná za převoz systému BUK, který sestřelil letadlo, z Ruska na Ukrajinu, za sestřel i za vraždu lidí na palubě stroje. Vyšetřovatelé tvrdí, že všichni podezřelí byli aktivně zapojení do ozbrojeného konfliktu na východě Ukrajiny v červenci 2014. Jejich cílem bylo získat pozice na úkor ukrajinského státu a ukrajinské armády.

„I když sami nezmáčkli tlačítko, existuje podezření, že blízce spolupracovali, aby získali systém BUK a dostali ho na pozice s cílem sestřelit letadlo,“ řekl nizozemský vyšetřovatel Fred Westerbeke. Používali protiletadlovou obranu, kterou si objednali z Ruska. Fakt, že měli v plánu sestřelit ukrajinské vojenské letadlo, je viny nezprošťuje. Soud se bude konat v Nizozemsku a začne 9. března 2020. Vyšetřovatelé hodlají úřady o vydání podezřelých, ale podle znalců ruské právní praxe to není pravděpodobné.  Výsledky svého pátrání ve středu zveřejnili také novináři z organizace Bellingcat. Našli 12 lidí zapojených do akcí spojených se sestřelem – a mezi nimi jsou i čtyři lidé obvinění týmem vyšetřovatelů, jenž se  skládá z policistů a prokurátorů z Nizozemska, Austrálie, Belgie, Malajsie a Ukrajiny.

Rychlost globálního oteplování připomínají kromě alarmujících zjištění vědců čím dál častěji i snímky a videa zachycující měnící se klima. Hladovějící zvířata a nenadálé změny krajiny ukazují, že změny postupují závratným tempem. Obyvatelé sibiřského města Norilsk tak mohli tento týden podle lokálních environmentalistů po čtyřiceti letech na vlastní oči spatřit ledního medvěda. Oslabená a zjevně nemocná medvědice se toulala na předměstí a hledala potravu. Ledním medvědům se v důsledku klimatické změny z jejich přirozeného prostředí vytrácí strava, proto jsou nuceni podnikat dlouhé cesty, mnohdy až k lidským příbytkům. Letos v únoru na severu Ruska museli z těchto důvodů vyhlásit nouzový stav. Desítky vyhladovělých polárních medvědů se v blízkosti domovů tamních obyvatel pokoušely utišit svůj hlad.

Jenom den před norilskou medvědicí světová média otiskla psího spřežení, které na místo zasněžené krajiny uhání rozvodněnou plochou. Pořídili ho na západě Grónska vědci, když převáželi zařízení z místní meteorologické stanice. A na cestě je překvapilo tání mořského ledu, které přišlo o měsíc dříve. Ostrov přišel jen minulý čtvrtek během o dvě miliardy tun ledu, což se v prostředku června nestává. Pokud bude situace pokračovat, může letošní rok překonat dosud naměřené rekordy.