Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Informační servis, Politika

Informační servis

5 zpráv, které byste neměli minout

Britští poslanci znovu odmítli dohodu s EU

Theresa May • Autor: Ben Birchall
Theresa May • Autor: Ben Birchall

Britská premiérka Theresa May navzdory doplňkům k brexitové dohodě, které na poslední chvíli  dohodla s předsedou Evropské komise, utrpěla v úterý v parlamentu další porážku. Dohodu podpořilo jen 242 zákonodárců, proti se jich postavilo 391. May tak bezprostředně po oznámení výsledku  prohlásila, že ve středu předloží poslancům návrh opustit Evropskou unii bez dohody. Pokud se parlament rozhodne pro toto řešení, je podle ní vláda připravena ho naplnit. Nadále je ale přesvědčena, že odchod s dohodou by byl nejlepším možným řešením.

Nyní chce premiérka od parlamentu vědět, co přesně žádá: zda odchod bez dohody, odvolání rozhodnutí odejít z EU, prodloužení vyjednávací lhůty, nebo vypsání nového referenda. Pokud se ale parlament rozhodne pro prodloužení vyjednávací lhůty, bude EU chtít vědět, jak přesně Londýn hodlá čas navíc využít. Podle šéfa opozice Jeremy Corbyna je každopádně dohoda  mrtvá a je čas na předčasné parlamentní volby. Předseda labouristů zároveň  hodlá opět předložit Dolní sněmovně k hlasování brexitový návrh své strany, který je podle něj alternativou, jež by mohla v parlamentu najít podporu většiny. Zároveň Corbyn vyzval, aby byl vyloučen odchod z EU bez dohody.

Piráti jsou proti tomu, aby byl Koudelka zástupcem ombudsmanky

Zdeněk Koudelka • Autor: ČTK
Zdeněk Koudelka • Autor: ČTK

Schůze sněmovny, která v úterý začala, má na pořadu i volbu zástupce ombudsmanky Anny Šabatové – jejímu dosavadnímu zástupci Stanislavu Křečkovi končí mandát. Mezi lidmi, kteří ve volbě usilují o zvolení do funkce, je znovu i sám Křeček, kromě něj i bývalá ústavní soudkyně a bývalá senátorka Eliška Wagnerová a děkanka Právnické fakulty Masarykovy univerzity Markéta Selucká. Podle zpráv o předběžných dohodách mezi kluby má však největší naději na zvolení Zdeněk Koudelka. Proti tomuto právníkovi coby ochránci práv lidí se ale vzedmula petice – neziskové organizace i další profesní organizace a osoby veřejného života v ní upozorňují, že Koudelka je opakem člověka, který se bere za slabší a bojuje proti útisku; naopak, že dosud vždy vystupoval v zájmu mocných.

Proti Koudelkovi se na tiskové konferenci vymezili i Piráti – Jakub Michálek, šéf poslaneckého klubu, na ní označil Koudelku za „podržtašku“ vlivných lidí a vyjmenoval ve shodě s argumenty v petici, proč jej Piráti nebudou volit: že spolupracoval na abolici prezidenta Václava Klause z roku 2013, která dala pardon tunelářům z 90. let minulého století, z Klausovy privatizační éry, a také to, že v době opoziční smlouvy ODS a ČSSD Koudelka sepsal návrh novely volebního zákona, která by menší strany vymazala z politické mapy. Jeho normu zastavil až Ústavní soud, ČSSD s ODS se jí rády chopily. Koudelka rovněž připravoval exekuční řád, který utiskoval dlužníky. On i Stanislav Křeček, s nímž má ombudsmanka Anna Šabatová pro jeho vidění světa dlouhodobě spory, jsou nominanty prezidenta Miloše Zemana. Senát do voleb navrhl Elišku Wagnerovou a Markétu Seluckou. Volit by sněmovna z navržených lidí měla patrně ve středu.

Evropský parlament, Kiska a Duda: Rusko nám nesvědčí

Východ 2018 - největší cvičení v historii samostatného Ruska • Autor: AP/ČTK
Východ 2018 - největší cvičení v historii samostatného Ruska • Autor: AP/ČTK

Evropský parlament schválil v úterý rezoluci ke vztahům EU a Ruska. Podle europoslanců nelze už Rusko dál považovat za strategického partnera Evropské unie a spolupráci s Ruskem chtějí omezit pouze na oblast společného zájmu: boj proti terorismu nebo boj proti klimatickým změnám. Europoslanci si například nepřejí plynovod Nord Stream 2. Pro rezoluci hlasovalo 402 poslanců, proti bylo 163 poslanců.

Parlament připomněl ruské angažmá na Ukrajině, působení Moskvy v Sýrii i pokus o otrávení bývalého ruského špiona Sergeje Skripala ve Velké Británii a zásah ruských tajných sil do brexitu. Rezoluce zároveň vyzývá k rozvíjení mezilidských vztahů s ruskými občany a zdůrazňuje, že není namířena proti nim. Evropský parlament podpořil prodloužení protiruských sankcí, které platí do konce července.

V Praze se v úterý sešli prezidenti V4 a dva z nich na debatě pořádané k výročí vstupu do NATO přemýšleli o Rusku podobně jako europoslanci. Slovenský prezident Andrej Kiska a polský prezident Andrzej Duda se shodli, že Rusko se snaží rozbít jednotu NATO.

Džihádista, který vraždil v Židovském muzeu v Bruselu, dostal doživotí

Brusel po teroristických útocích; ilustrační foto • Autor: REUTERS
Brusel po teroristických útocích; ilustrační foto • Autor: REUTERS

Belgický soud vynesl po osmihodinové poradě rozsudek nad třiatřicetiletým Francouzem alžírského původu, který v roce 2014 zastřelil podle náhodného výběru čtyři lidi v Židovském muzeu – dva izraelské turisty, Francouzku pracující v muzeu jako dobrovolnice a belgického zaměstnance muzea. Mehdim Nemmouche po teroristickém útoku utekl ze země, ale po šesti dnech jej policisté zadrželi v Marseille. Terorista je prvním odsouzeným džihádistou, který spáchal teroristický čin na území Evropy po návratu ze Sýrie, kde se radikalizoval. Prokurátor označil teroristu při procesu za nebezpečného psychopata a porota při oznámení rozsudku zdůraznila, že Nemmouche při projednávání nemyslel na oběti, nemluvil o nich a neprojevil žádnou lítost.

Při závěrečné řeči vrah čtyř lidí poznamenal, že „život jde dál“, což si veřejnost na sociálních sítích i zahraniční noviny vyložili jako cynickou provokaci. Terorista bude souzen ještě ve Francii: je obviněn, že se v letech 2013 a 2014 podílel na zadržování - a podle některých informací i mučení - čtyř francouzských novinářů. V Belgii odsoudil v souvislosti s útokem v Bruselu soud i jeho francouzského komplice Nacera Bendrera, který mu pomohl obstarat zbraně, – rozsudek ho posílá do vězení na patnáct let. Během dvou týdnů se mohou oba odsouzení odvolat, respektive poukázat v kasační stížnosti na případné procesní vady právě skončeného líčení.

Ve 64 letech zemřela romská zpěvačka Věra Bílá

Věra Bílá • Autor: ČT
Věra Bílá • Autor: ČT

Romská zpěvačka a legenda romské hudby Věra Bílá v noci na úterý zemřela v 64 letech na infarkt. Fenomenální umělkyně zpívala i ve vyprodané pařížské Olympii, ale v posledních deseti či patnácti letech se jí přestávalo dařit; měla dluhy, byla závislá na hracích automatech, rozešla se se svou kapelou Kale, po smrti manžela a syna ji dostihly deprese. V dokumentu ČT Poslední naděje Věry Bílé před dvěma lety plánovala návrat na koncertní prkna a ten byl teď skutečně na spadnutí – comeback Věry Bílé měl začít tento pátek v Sokolově prvním koncertem naplánovaného turné.

Připravila ho se zpěvákem Janem Bendigem a bývalým členem kapely Kale Milanem Krokou. Singl, který spolu natočili, má název Mek som adaj (Ještě jsem tady). „Mé srdce pláče,“ napsal Jan Bendig na Facebook, „Ukázala mi, že i přes svá trápení má velké srdíčko, smysl pro humor a stále plno elánu. Nemůžu tomu stále uvěřit. Odešla velká osobnost s ještě větším srdcem a nezapomenutelným hlasem. Pro romskou hudbu a nás Romy toho udělala opravdu hodně.“

Severokorejci mají ve volbách jasno

Pchjongjang: televize oznamuje další jaderný test • Autor: REUTERS
Pchjongjang: televize oznamuje další jaderný test • Autor: REUTERS

Nedělních voleb v Severní Koreji se zúčastnilo 99,99 procenta voličů, což je od dvě setiny procenta více než před pěti lety, napsala agentura AFP s odvoláním na severokorejský tisk. K urnám nedorazili jen ti, kdo byli na moři anebo v zahraničí. Třebaže vítězná formace Korejská strana práce severokorejského vůdce Kim Čong-una vládne v izolované komunistické zemi pevnou rukou, každých pět let se její obyvatelé odebírají k urnám a „volí“ své zástupce do parlamentu.

Potvrdí-li se první zprávy, bylo to letos poprvé, co do Nejvyššího lidového shromáždění poprvé nekandidoval Kim, napsal zpravodajský server BBC. „Mohlo by to být součástí neutuchající snahy Severní Koreje, aby ji ostatní vnímali jako ‚normální stát‘,“ vysvětlila BBC odbornice na KLDR Rachel Minyoungová Leeová. „Ve většině demokratických zemí prezident nedrží souběžně křeslo v parlamentu,“ dodala.

Agentura Jonhap nicméně informovala, že mezi nově zvolenými figuruje jeho mladší sestra Kim Jong-čchol. Ta nabírá na vlivu od roku 2014. Ve volbách sice tehdy nekandidovala, ale později se do parlamentu dostala patrně při doplňovacích volbách po smrti některého z poslanců. Kim Jong-čchol také pátým rokem vede oddělení propagandy a agitace Korejské strany práce. Svého bratra často doprovází na zahraničních cestách, naposledy s ním byla na summitu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Hanoji.

Severokorejci při volbách odevzdávají lístek, na němž je v každém obvodu jediné, předem schválené jméno. Jak uvádí server BBC, voliči sice mohou kandidáta přeškrtnout, ale téměř automaticky by to znamenalo, že se stanou předmětem zájmu tajné služby. Jak napsala agentura AP, zůstat doma a nevolit nepřichází v úvahu. O výsledku tedy není pochyb a tento rok podobně jako před pěti lety dostal každý ze 687 kandidátů 100 procent hlasů.

„Všichni voliči se jako jediný muž zúčastnili voleb, které utužují moc lidu, jež nabírá na tvrdosti skály,“ citovala ústřední volební komisi státní agentura KCNA.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].