Informační servis

Jak se blíží volby do Evropského parlamentu, snaží se strany snaží získat podporu voličů úlevami od povinností při přechodu k jinému mobilnímu operátorovi. S návrhem, který má zrychlit a zlevnit přechod k jinému mobilnímu operátorovi, přichází premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Změna má přinést zkrácení doby přenesení čísla z dnešních 10 dní na dobu 2 dnů, která začne běžet od okamžiku, kdy zákazník vypoví smlouvu a podá u operátora žádost o přenesení telefonního čísla. Změna má být možná bez nutnosti kontaktovat stávajícího operátora. A ukončení smlouvy uzavřené na dobu určitou má pak být po třech měsících trvání smlouvy možné bez jakékoli pokuty za změnu operátora, pokud nebude se svými podmínkami zákazník spokojen. Změnu předloží Babiš již na středečním jednání vlády.

Babiš se podivil, že pár desítek minut před tím s podobným návrhem přišli Piráti. Obvinil je proto, že se o jeho návrhu dozvěděli a že mu ho chtějí ukrást. Z vykrádání návrhů opozice naopak předsedu vlády obvinil šéf poslanců Pirátů Jakub Michálek. Podle jejich návrhu se má snížit smluvní pokuta při ukončení smlouvy u jednoho mobilního operátora a přechod k druhému. Michálek kritizoval Babiše, že se probudil až poté, když způsobila ministryně Marta Nováková skandál svými slovy, že za drahá mobilní data si mohou lidé sami, protože využívají wi-fi připojení. A řekl, že vláda se před podzimní aukcí nových frekvenčních pásem dobře nepřipravuje na možnost příchodu nového operátora, který by podle Pirátů mnohé mohl vyřešit.

V Česku uspěla první žaloba na stahovací server kvůli tomu, že nabízí díla chráněná autorskými právy. Server Ulož.to musí zabránit tomu, aby si uživatelé internetu z jeho stránek stahovali filmy jako Pelíšky či Ostře sledované vlaky. Prohrál totiž soudní spor se společností Dilia, která autory uvedených děl zastupuje. Firma podala žalobu jen kvůli šesti konkrétním filmům. „Je to otázka soudních poplatků a náročnosti. Vybrali jsme proto šest děl, která nás nejvíc trápila,“ řekl HN právní zástupce Dilie Rudolf Leška. „V jiných státech správci autorských práv uspěli už dávno,“ poukázal .

V Česku tak Dilia de facto předběhla Evropský parlament, který nyní bude projednávat směrnici, jež problém stahování chráněných děl řeší. Podle navrhované podoby budou právě správci serverů povinni zajistit, aby se na nich neobjevil nelegální obsah. Pokud navrženou podobu europarlament schválí, mohla by začít platit už příští rok na jaře. Ulož.to se hájilo právě tím, že podle zákona o některých službách informační společnosti nejsou jako poskytovatelé stahovacích služeb povinni dohlížet na obsah přenášených či ukládaných informací ani aktivně vyhledávat případné porušení zákona. A tvrdila, že požadavky Dilie představují významný zásah do svobody projevu a práva na přístup k informacím. Soud to však odmítl.

Papežův právě skončený summit o zneužívvání má hořký konec. Australský kardinál George Pell, dříve označovaný jako třetí nejvyšší muž Vatikánu, podle aktuálního oznámení tamního soudu zneužil dva chlapce. Sedmasedmdesátiletému hodnostáři, který veškerá obvinění popírá, hrozí až 50 let vězení. Řízení, které rozhodne o výši trestu, začne ve středu. Porota uznala Pellovu vinu po dvoudenním rozvažování jednomyslně již loni 11. prosince. Soud ale verdikt zveřejnil až toto úterý. Pell, který je nejvýše postaveným představitelem katolické církve usvědčeným ze sexuálního zneužívání, se proti rozsudku odvolal. Po propuštění na kauci je souzen na svobodě. Vatikán ve své reakci uvedl, že „bolestivé“ zprávy o usvědčení kardinála australským soudem mnoho lidí šokovaly.

Mluvčí Vatikánu Alessandro Gisotti rovněž prohlásil, že papež František potvrdil preventivní opatření, která byla již dříve vůči Pellovi přijata - včetně zákazu sloužit na veřejnosti mši a být v jakémkoli kontaktu s nezletilými. Pell podle poroty zneužil dva třináctileté chlapce, které v roce 1996 přistihl upíjet mešní víno v sakristii melbournské katedrály svatého Patrika krátce poté, co odsloužil mši. Kardinál Pell vždy vystupoval jako silný zastánce tradičních katolických hodnot, ale jeho pověst již dříve poškozovala nařčení, že postupoval nesprávným způsobem v případech zneužívání dětí jinými duchovními v době, kdy sloužil jako arcibiskup v Melbourne a později v Sydney. Papež k Pellovu případu v minulosti řekl, že se vyjádří, až soud rozhodne. Loni 12. prosince, den po verdiktu poroty, kardinála vyloučil ze sboru svých poradců.

Britská premiérka Theresa May poprvé připustila, že Británie může požádat o odklad březnového termínu pro odchod z Evropské unie. Poslancům v parlamentu ale řekla, že vláda Brusel o jednorázový a krátkodobý odklad požádá jen v případě, že zákonodárci při hlasování odmítnou podpořit jí vyjednanou dohodu o odchodu z Unie i možnost, že Británie 29. března EU opustí bez jakékoli předchozí dohody. Dříve premiérka odklad termínu pro vystoupení země z EU odmítala, k ústupku ji však donutila hrozící revolta uvnitř kabinetu.

Sama Theresa May si sama termín brexitu posunout stále nepřeje. Odklad by podle ní sice poskytl vládě více času na vyjednávání změn v brexitové dohodě, premiérka však zdůraznila, že varianty, které před poslanci leží, jsou stále stejné. Musí se podle ní rozhodnout, zda má Británie opustit EU s dohodou, bez ní, nebo v EU zůstat.  Lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn označil přístup premiérky Mayové za groteskně bezohledný.  Pokud by dohoda uzavřená s Evropskou unií byla nakonec přece jen v parlamentu schválena, měla by být podle Corbyna podrobena schválení lidem v druhém referendu. Mayová v reakci uvedla, že druhé referendum by bylo „zradou důvěry britského lidu“.

Vědec Robert Mistrík stáhl svoji kandidaturu na slovenského prezidenta. Ještě před prvním kolem voleb, které bude 16. března, podpořil další kandidátku Zuzanu Čaputovou. Oznámil to v úterý na společné tiskové konferenci. Mistríkovu rozhodnutí předcházela dlouhá debata , zda se nemají podobně smýšlející kandidáti spojit. Jak ovšem poznamenává slovenský Denník N, vypadalo to, že tímto jedním kandidátem bude právě Mistrík. V některých předvolebních průzkumech byl první a jeho podpora rostla. V posledních dvou únorových průzkumech byl druhý za kandidátem strany Směr - sociální demokracie (Směr-SD) Marošem Šefčovičem. Proti nejsilnější vládní partaji se již dříve vymezili Mistrík i Čaputová. „Do prezidentského úřadu nesmíme pustit prodloužené prsty Roberta Fica a Vladimíra Mečiara,“ řekl Mistrík a dodal, že dosud nezveřejněné výsledky sondáží potvrdily náskok Čaputové, jež se na katolickém Slovensku netají liberálními postoji.

Podle většiny dřívějších průzkumů skončil Mistrík v žebříčku popularity před třetí Čaputovou, která ale Mistríkův náskok ztenčovala. Za Mistríkem stála nejsilnější opoziční strana Svoboda a solidarita. Podle čerstvé sondáže agentury Median se Čaputová dostala na první místo popularity s podporou 23,5 procenta před Šefčovičem (20,5 procenta). Prezident Andrej Kiska, jemuž pětiletý mandát skončí v polovině června a který se o znovuzvolení neuchází, Čaputovou rovněž podpořil. „Od začátku kampaně jsem byl přesvědčen, že hlasy slušného a spravedlivého Slovenska se musí spojit za jedním silným kandidátem, respektive kandidátkou. Podporuji Zuzanu Čaputovou. Bude dobrou prezidentkou Slovenské republiky,“ uvedl.

Dcera Dmitrije Peskova, mluvčího ruského prezidenta Vladimira Putina, pracuje v Evropském parlamentu v Bruselu jako stážistka pro jednoho z europoslanců. Může mít přístup k celé řadě interních unijních informací. Jelizavetu Peskovovou zaměstnal coby internistku francouzský europoslanec Aymeric Chauprade, který byl členem ultrapravicové Národní fronty francouzské političky Marine Le Pen.

Jako stážistka má přístup nejen do parlamentních budov v Bruselu a Štrasburku, ale i přímo na jednání jednotlivých výborů nebo parlamentní intranet. Coby registrovaná pomocná síla se může teoreticky dostat i k citlivým dokumentům týkajícím se obchodní nebo zahraniční politiky Evropské unie a k rozsáhlé škále vznikající unijní legislativy. „O této dceři mluvčího Peskova jsem nevěděl, ale vím, že celá řada lidí blízkých Kremlu v Evropském parlamentu působí či přímo pracuje… Je to nebezpečné, protože tito lidé se mohou dostat k informacím, které mohou být zneužity ruskou tajnou službou,“ řekl redakci Aktuálně.cz europoslanec a místopředseda podvýboru pro bezpečnost a obranu Jaromír Štětina.

V Evropském parlamentu podle Štětiny až na výjimky neexistuje formát přísně tajné nebo tajné. „Jsme parlament, vše je veřejné. U citlivých informací záleží na europoslanci, které z dokumentů považují za citlivější a komu se s nimi svěří,“ tvrdí Štětina a dodává, že výjimkou je takzvaný režim „in camera“. Taková zasedání bývají jasně označena, a dveře navíc hlídá ochranka, aby se dovnitř nedostal nikdo nepovolaný. Stále však záleží na poslanci, jak s utajenou informací následně naloží a komu ji případně svěří.

Své stážisty si europoslanci vybírají sami a jména nechají podle předpisů schválit v akreditační kanceláři, což zpravidla zabere jen několik hodin. „Stážisté jsou zaměstnáváni například proto, aby navštěvovali zasedání, protože europoslanci nemohou vše stihnout,“ dodal Štětina.

https://www.youtube.com/watch?v=p_zElBfZJyg