Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
úterý 22. 1. 2019

Informační servis

5 zpráv, které byste neměli minout

Francie a Německo podepsaly smlouvu o integraci

Dohoda Cáchy
Angela Merkel a Emmanuel Macron po podpisu dohody

Nekonečné drama kolem odchodu Velké Británie z EU sice stále trvá, nicméně na kontinentu jde život dál i bez Britů. Německá kancléřka Angela Merkel a francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí v západoněmeckých Cáchách podepsali smlouvu, jejíž obsah zní značně nezáživně, pokud jej věrně reprodukujeme, byť třeba BBC píše, že dohoda do centra EU „vpustí závan čerstvého vzduchu“. Politici německo-francouzského „motoru Evropy“ se dohodli na užší spolupráci v ekonomických otázkách, obraně, zahraniční politice či v integraci příhraničních regionů.  Jak to u mezinárodních dohod bývá, místo bylo vybráno podle symboliky, které nese – a Cáchy byly v dějinách střídavě německé a francouzské.

Evropskou politiku by dohoda měla ovlivnit v tom smyslu, že obě země se zavazují do ní vstupovat se sladěným postojem a názorem. Smlouva tak „formalizuje“ již dnes existující neformální spolupráci. „Obnovujeme základ našeho vztahu,“ poznamenala šéfka německé vlády v narážce na to, že podepsaná dohoda navazuje na Elysejskou smlouvu, v níž se přesně před 56 lety k těsné spolupráci zavázali jejich tehdejší představitelé Konrad Adenauer a Charles de Gaulle.  Rozšíření tehdejší smlouvy je podle Merkel nutné, protože „žijeme ve zvláštních časech“, které vyžadují nové a rozhodnější odpovědi. Stejně jako Macron přitom zmínila výzvy, které představuje oslabení dosavadního mezinárodního řádu, klimatické změny nebo vystoupení Británie z Evropské unie. „V tomto světě a v této Evropě musí Německo a Francie přijmout zodpovědnost a ukázat cestu,“ vyjádřil své přesvědčení francouzský prezident.

Firmy proplatí první dny nemocenské, poslanci přehlasovali Senát

Sněmovna
Autor: ČTK

Vláda Andreje Babiše si připsala další vítězství. Sněmovna přehlasovala senátní veto sociálnědemokratické novely zákoníku práce, která znovu zavádí, co zrušily pravicové vlády – tedy nemocenskou proplacenou už během prvních tří dní nemoci. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) nazvala toto opatření zavedené Topolánkovou vládou v roce 2006 „křivdou pravicových vlád vůči zaměstnancům“. Pravicová opozice nicméně argumentovala snadnou zneužitelností opatření. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

Zaměstnanci budou pobírat podle předlohy v prvních třech dnech šedesát procent vyměřovacího základu, náklady budou hradit zaměstnavatelé. Zaměstnavatelům se na druhou stranu sníží o dvě desetiny procentního bodu odvody, což představuje zhruba 3,5 miliardy korun. Pro zrušení karenční doby hlasovalo 129 ze 184 přítomných poslanců. Nutných bylo nejméně 101 hlasů. Zastánci proplácení prvních dnů nemoci pokazují na to, že karenční doba je trestání pracujících lidí za nemoc a hazardem se zdravím. Kritici zejména z řad pravice naopak mluví o zrušení karence jako o populistickém kroku, který neúměrně zatíží podnikatele a povede k růstu fiktivní nemocnosti.

Stanice Vltava má novou šéfredaktorku

Jaroslava Haladová,
Jaroslava Haladová, nová šéfredaktorka Vltavy • Autor: ČTK

Koncem minulého roku skončil ve funkci šéfredaktora stanice Vltava filozof a novinář Petr Fischer - a fakt, že mu generální ředitel ČRo René Zavoral neprodloužil smlouvu, vyvolal debaty o poměrech v rozhlase a přivedl veřejnost na demonstraci. Zdrojem pochyb byla skutečnost, že důvody pro konec Fischera neumělo vedení ČRo dobře vysvětlit; proto se veřejnost domnívala, že jsou pouze osobní či na tlaky z rady ČRo. Jediná výtka, která padla, se týkala poslechovosti – Fischerovi se ji sice podařilo zvednout, ale ne tak výrazně, jak vedení očekávalo. Další výtkou, která zazněla, byla kolísavá kvalita magazínu ArtCafé, nového pořadu, který vyšel z Fischerovy koncepce.

Výběrová komise nyní našla pro Vltavu novou šéfredaktorku: do funkce nastoupí od 1. února 2019 editorka kultururní publicistiky stanice Vltava Jaroslava Haladová (38). Ředitel René Zavoral výběr komise akceptuje, jak oznámil,  příští týden projedná nové obsazení místa šéfredaktorky na jednání Rady ČRo.  Haladová pracuje v ČRo od roku 2000. Je autorkou programové řady Čajovna a od podzimu 2017, po zavedení koncepce předešlého šéfredaktora, se stala dramaturgyní a editorkou zmíněného magazínu ArtCafé. Vystudovala pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, obor český jazyk a literatura, a v roce 2012 absolvovala roční školu rozhlasového dokumentu EBU Master School on Radio Features. * O tom, zda a jaký časový limit dostala nová šéfredaktorka od ředitele pro pozvednutí poslechovosti, zatím není nic známo.

* V původní zprávě jsme uvedli, že nová ředitelka nepředstavila koncepci. Podle mluvčího rozhlasu ale existuje a bude na konci ledna zveřejněna. 

Sněmovna prosadila přísnější novelu insolvenčního zákona

24_novicok_snemovna_jaros
Ilustrační foto

O oddlužení lidí bude na konci insolvenčního procesu v některých případech rozhodovat soud a dlužníci budou muset věřitelům měsíčně splácet částku nejméně ve výši odměny insolvenčního správce. Rozhodla o tom v úterý sněmovna, když odmítla senátní úpravy insolvenční novely a potvrdila její poslaneckou verzi. Horní komora navrhovala tyto podmínky zrušit a otevřít tak možnost osobního bankrotu i nejchudším lidem. Předloha nyní poputuje k podpisu prezidentovi. Rovněž v jejím sněmovním znění by měl dosáhnout na oddlužení širší okruh lidí v dluhové pasti než nyní. Insolvenční novela má umožnit předluženým lidem vrátit se zpět do běžného ekonomického života. Řada lidí v exekucích totiž pracuje načerno, protože z oficiálního výdělku by jim při splácení závazků zbylo jen minimum peněz.

Pro senátní podobu oddlužení hlasovalo 62 ze 184 přítomných poslanců. Pro její schválení bylo nutných nejméně 93 hlasů. Senátní znění novely nepodpořili zejména poslanci hnutí ANO, ODS a SPD. Původní návrh sněmovny pak dolní komora potvrdila hlasy 181 ze 186 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo.  ředloha počítá ve schválené sněmovní verzi se dvěma variantami oddlužení. První z nich předpokládá, že lidé splatí věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Ve druhé variantě by měli uhradit za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud by zaplatili méně, o jejich oddlužení by rozhodoval soud. Soud by musel v takových případech uznat, že se dlužník o splacení dluhů pod dohledem insolvenčního správce snažil. Právě tuto podmínku chtěl Senát zrušit jako nadbytečnou a zatěžující i v souladu s požadavky organizací, které pracují s předluženými lidmi. Kritici ale namítali, že by se prakticky jednalo o dluhovou amnestii.

Nominace na Českého lva vede film Toman

57_TOMAN3_Total HelpArt

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) oznámila, které filmy se podle hlasování jejích 143 členů a členek loni povedly nejlépe. Začneme u nominace, která udělala největší radost redakci Respektu – v sekci Nejlepší dokument se mezi pět nejlepších dostal film kolegy Petra Horkého Švéd v žigulíku. Mezi hranými filmy nejvíce bodoval film Toman Ondřeje Trojana s třinácti nominacemi (nicméně jak známo - vysoký počet nominací ještě nemusí znamenat jejich proměnění),  po deseti nominacích má Hastrman Ondřeje Havelky a snímek Všechno bude, pod níž je podepsán slovinský režisér Olmo Omerzu. O titul nejlepších loňského filmu se Toman a Všechno bude utkají s Janem Palachem Roberta Sedláčka, Tlumočníkem Martina Šulíka a Zlatým podrazem Radima Špačka. Vítězové a vítězky budou oznámeni 23. března v pražském Rudolfinu.

Čtěte také: Mezi Bondem a Gottwaldem

zajímavost

Favoritka a Roma v čele oscarových nominací

Roma (2018) - filmstill
Roma • Autor: Film Stills, Profimedia

Streamovací služba Netflix zaznamenala další prvenství. Její snímek Roma, který natočil režisér Alfonso Cuarón, získal nominaci na Oscara za nejlepší film. V historii Oscarů je to poprvé, kdy o nejprestižnější sošku Hollywoodu usiluje titul vyrobený internetovou videotékou. Silně autorská černobílá Roma může uspět v deseti kategoriích, od zvuku přes nejlepší cizojazyčný titul až po kameru, scénář či režii. Snímek se odehrává v politickém chaosu mexických protestů 70. let minulého století a vypráví osobní i rodinné drama. Britský list Guardian napsal, že Netflix při lobbování za nominaci neváhal utratit vysoké částky.

Stejný počet nominací jako Roma může proměnit dobový film Favoritka obsazený silnými herečkami. Na Oscara za vedlejší roli vynesl nominace Emmě Stone a Rachel Weisz. Za roli poslední anglické královny z rodu Stuartovců byla Olivia Colman nominována na Oscara za herecký výkon v hlavní roli. Osm nominací má snímek z hudebního prostředí Zrodila se hvězda, který natočil a hlavní roli v něm ztvárnil Bradley Cooper.

Média ale nemluví nad nominacemi jen o filmech. Poté, co pořádající akademie vybrala komika Kevina Harta coby moderátora letošního ceremoniálu, se dostala do problematické situace - na sociálních sítích byly nalezeny Hartovy starší homofobní výroky. Komik se s pořadateli nakonec dohodl, že večer moderovat nebude. Avšak místo jména nového moderátora organizátoři překvapivě anoncovali, že ceremoniálem provedou různé osobnosti ze světa kinematografie. Ve více než devadesátileté historii Oscarů to bude teprve podruhé, kdy galavečer nemá jednoho moderátora.

https://www.youtube.com/watch?v=6BS27ngZtxg&t=22s

Přihlaste se k newsletteru a žádný Informační servis vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Silvie Lauder

redaktorka

Silvie Lauder
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1414
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte