Informační servis

Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) se během čtvrtečních interpelací dotkl podezření, že prezident Miloš Zeman či jeho spolupracovníci se opakovaně pokoušeli ovlivnit rozhodování soudů. Konkrétně tvrzení bývalého předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy, že mu Zeman navrhoval jmenování do čela Ústavního soudu výměnou za ovlivňování rozsudků. Podle Kněžínka takové jednání „může naplňovat znaky trestného činu“, byť neuvedl jakému.

„Pokud se ty události odehrály tak, jak prezentuje pan bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Baxa, tak mě mrzí, že s tím přichází nyní, že s tím nepřišel hned, když toto údajně mělo na schůzce zaznít,“ uvedl. Sama skutečnost, že se soudci stýkají s politiky, podle Kněžínka závadná není. Schůzek představitelů Hradu se soudci bylo ale podle něj příliš mnoho. Na středečním jednání sněmovního podvýboru pro justici Baxa řekl, že mu Zeman mezi čtyřma očima nabízel vedení Ústavního soudu, pokud rozhodne v jeho prospěch ve věci jmenování profesorů. „Spíš připomínaly výměnný obchod: ‚Já vám dám funkci, vy mně rozhodnutí‘,“ řekl k prezidentovým vyjádřením Baxa s tím, že to nicméně nepovažoval za přímý nátlak.

Bývalý primátor jihoslovenského města Hurbanovo László Basternák byl zastřelen v roce 2010 před svým domem. Policie ve čtvrtek z jeho vraždy obvinila čtyři lidi, mezi nimi také čtyřiačtyřicetiletou tlumočnici z italštiny Alenu Zsuzsovou. Její jméno se vynořilo už před devíti lety těsně po Basternákově smrti, tehdy ji ovšem policie vyslechla jako svědkyni.

Neblahou proslulost získala Alena Zsuzsová loni, když byla obviněna z účasti na vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Zsuzsová měla vraždu mladé dvojice objednat, byť se spekuluje o tom, že skutečnou zadavatelkou nebyla. V posledních dnech se slovenská média věnují kontaktům Zsuzsové na vlivné slovenské politiky, Denník N kupříkladu popsal její čilý kontakt s místopředsedou parlamentu Martinem Glváčem (Smer).

Britové dostali šanci si chvíli odpočinout od nekonečného příběhu jménem brexit, a to hned prvotřídním politickým skandálem. Alex Salmond, někdejší šéf Skotské národní strany a v letech 2007 až 2014 také předseda skotské vlády, resp. její první ministr, byl totiž ve čtvrtek zatčen. Čtyřiašedesátiletý expolitik byl obviněn ze 14 trestných činů, mezi nimi pokusu o znásilnění, sexuálního násilí a omezování svobody. Po propuštění na kauci ale prohlásil, že je nevinen.

Loni na podzim ho skotská policie vyšetřovala právě kvůli dvěma obviněním ze sexuálního obtěžování, policejnímu šetření přecházelo vyšetřování na skotské vládě, kde byly ženy zaměstnány. Po tomto obvinění odešel Salmond z čela strany usilující o samostatnost Skotska, již vedl 20 let. V roce 2014 vedl neúspěšnou kampaň za nezávislost země na Velké Británii.

Ukrajinský soud ve čtvrtek shledal bývalého prezidenta Viktora Janukovyče vinným z vlastizrady a vedení agresivní války. Soud ho poslal do vězení na třináct let, uvedla agentura Reuters s odkazem na soudce. Důkazy viny z vlastizrady a spoluviny na vedení agresivní války prohlásil soud za dostatečné. Janukovyč je souzen v nepřítomnosti. „Navzdory tomu, že svou vinu nepřiznal, soud obviněného shledává na základě přiměřených a přípustných důkazů vinným ze spáchání trestných činů vlastizrady a napomáhání vedení agresivní války,“ řekl soudce. Za napomáhání agresivní válce proti Ukrajině byl bývalý prezident žijící nyní v ruském exilu odsouzen k dvanácti letům, přičemž oba tresty si má odpykat souběžně.

Soud rovněž rozhodl o zabavení Janukovyčova majetku. Obvinění z pokusu o změnu státních hranic byl Janukovyč pro nedostatek důkazů zbaven.  Janukovyčův advokát označil rozsudek za nezákonný a novinářům řekl, že se odvolá. Soudce Vjačeslav Devjatko podle něj vynesl verdikt pod nátlakem ukrajinské státní moci. Janukovyč, který vykonával úřad ukrajinského prezidenta v letech 2010 až 2014, utekl z Ukrajiny 22. února 2014 po masových nepokojích v centru hlavního města, které si vyžádaly stovku lidských životů. Do Ruska mu pomohly utéct ruské bezpečnostní služby. Nyní podle dostupných informací žije v Rostově na Donu, asi 100 kilometrů od ukrajinských hranic. K soudu do Kyjeva se odmítl dostavit.

Do dramatu kolem Venezuely se ve čtvrtek vložilo Rusko, když kritizovalo Spojené státy a další země za to, že jako úřadujícího prezidenta uznaly předsedu tamního parlamentu a lídra opozice Juana Guaidóa (prohlásil se jím ve středu). Podle vyjádření Kremlu, jak ho cituje agentura Reuters, jde o pokus ovlivnit dění v zemi.

Pro Rusko je hlavou státu stále Nicolás Maduro, který v reakci na americké diplomatické gesto přerušil styky Venesuely s USA. Mezitím dál pokračovalo krveprolití ve venezuelských ulicích, kdy při protivládních protestech zemřelo 13 lidí. Za Madurem dál stojí armáda. EU vyzvala k uspořádání svobodných voleb.

Podle týmu vědců ze Skotska, Švédska a Anglie před 56 miliony let vybuchla sopka na skotském ostrově Skye. Na tom by nebylo nic až tak pozoruhodného, kdyby ovšem výbuch neovlivnil klima na celé planetě. Následkem exploze se teploty na světě zvýšily o dramatických osm stupňů (tedy čtyřikrát víc než nyní lidmi obávané dva stupně). N navíc jde o první výbuch sopky, který je zaznamenán a potvrzen na skotském území. Dopadem je erupce srovnatelná s mocným výbuchem sopky Krakatoa z roku 1883, považovaným za jeden z nejsilnějších v zaznamenané historii.