Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
středa 9. 1. 2019

Informační servis

5 zpráv, které byste neměli minout

Trump trvá na zdi s Mexikem, jen už ji nechce z betonu

Zeď na hranici s Mexikem
Zeď na hranici s Mexikem

Americké celoplošné televize ve středu ráno středoevropského času odvysílaly očekávaný projev Donalda Trumpa, v němž měl sdělit svůj pohled na hraniční zábrany mezi USA a Mexikou. Prezident řekl, že udělal na žádost demokratů ústupek, a netrvá už na vybudování betonové zdi. Nově chce, aby vláda za 127 miliard korun vybudovala bariéry z oceli. Podle Trumpa je na hranici naprosto kritická situace, která hrozí bezpečnostní a humanitární krizí. Projev, poprvé od nástupu Trumpa do funkce přenášený přímo z Oválné pracovny, označili mnozí politici za šíření nesnášenlivosti. Trump v něm totiž varoval i před „pronikáním ilegálních migrantů, pašeráků drog a zločinců z Mexika“ a apeloval na Kongres, aby návrh na stavbu bariér schválil.

Chuck Schumer, vůdce demokratické menšiny v Senátu, reagoval na projev slovy o „neúčinném a zbytečném projektu“ a vyslovil názor, že Trump šířením strachu zakrývá chaos ve vlastní vládě. „Většina prezidentů využívala projevy z Oválné pracovny ke vznešeným cílům, tento prezident ji použil k vykonstruování krize,“ řekl. V roce 2018 bylo na jižní hranici USA s Mexikem zadrženo 400 tisíc lidí, na přelomu milénia dosahoval počet pokusů o ilegální přechod do USA milionu.

Piráti píšou do Bruselu kvůli střetu zájmů Babiše

Ivan Bartoš
Ivan Bartoš • Autor: Milan Jaroš

Pirátská strana odeslala Městskému úřadu v Černošicích analýzu, podle níž se předseda vlády Andrej Babiš ocitá ve střetu zájmů, a odeslala ji i do Bruselu. Podle analýzy je Babiš nadále osobou ovládající holding Agrofert, a tím porušuje zákon o střetu zájmů – jako veřejný funkcionář totiž skrze Agrofert vlastní média. Podle serveru iRozhlas si úřad vyžádal stanovisko všech parlamentních stran kromě Babišova hnutí ANO.

„Rozhodl jsem se tuto právní analýzu odeslat eurokomisaři pro rozpočet Güntherovi Oettingerovi, který je zodpovědný za finální posouzení střetu zájmů českých členů vlády. Poskytujeme komisi další podklad zpracovaný českými experty. Analýzu jsem doručil rovněž přestupkovému úřadu v Černošicích, který právě posuzuje, jestli Andrej Babiš ovládá mediálním dům Mafra z koncernu Agrofert,“ uvedl v tiskové zprávě předseda Pirátů Ivan Bartoš. Údajný Babišův střet zájmů ve smyslu evropského nařízení už posuzuje Evropská komise, jedná se v něm o střet v roli osoby nadále ovládající Agrofert a o přidělování dotací tomuto holdingu. V případě aktuální pirátské analýzy jde o vlastnictví médií.

Vloni bylo méně hypoték, lidé víc čerpali ze stavebních spoření

04_obsah_hypoteky_jaros
Autor: Milan Jaroš

Hypoteční banka zveřejnila nová výroční čísla ohledně čerpání hypoték na bydlení. Hypoteční úvěry činily vloni 220 miliard korun, což je o šest miliard méně než o rok dříve. Generální ředitel hypoteční banky Jiří Feix uvedl, že očekává další pokles hypotečních úvěrů i pro letošní rok.

Vliv mají podle něj přísnější pravidla České národní banky pro získání hypoték, která začala vloni platit. Celkově se podle odhadů zveřejněných Hypoteční bankou objem úvěrů nicméně i vloni zvyšoval, lidé čerpali z půjčky od stavebních spořitelen – podle odhadu hypoteční banky šlo o úvěry ve výši 75 miliard korun.

Zdanění církevních restitucí se odkládá

VOL_7860
Církevní restituce • Autor: René Volfík

Komunisté ve středu zaznamenali dílčí porážku se svým návrhem na rychlé zdanění církevních restitucí. Právě to bylo klíčovou podmínkou komunistů při jednáních, zda jejich strana podpoří kabinet Andreje Babiše. Na rozpočtovém výboru ve středu neprošel sice návrh na zrušení chystaného zákona, zato se do něj podařilo zapracovat návrh poslance Marka Bendy (ODS), aby zdanění započalo až rokem 2021, tedy o dva roky později, než zamýšleli komunisté. Jak dopadne hlasování o zákonu i nově dodaném odkladu na lednovém plénu sněmovny, se teprve ukáže, ale hnutí ANO naznačuje, že odklad pokládá za rozumný.

Opozice se navíc chystá zákon napadnout u Ústavního soudu - a pokud by nález soudců zněl, že je zákon na zdanění majetku navráceného církvím neústavní, znamenalo by to jeho konec. Odložení platnosti zákona do roku 2021 by znamenalo pro vládu dostatek času na to, aby mohl Ústavní soud rozhodnout, aniž by se po případném odmítavém verdiktu musela napravovat škoda, kterou by zákon v mezičase napáchal. Komunisty rozhodnutí rozpočtového výboru o odkladu rozladilo a chystají se vyvolat jednání s hnutím ANO.

Osm zemí EU se ujme 49 migrantů z Malty

Loď Aquarius zachraňuje uprchlíky
Loď Aquarius zachraňuje uprchlíky • Autor: REUTERS

O osudu migrantů, kteří na lodích u maltských břehů čekali na verdikt, co se s nimi stane, už je rozhodnuto. Mohou se vylodit na Maltě a následně najdou nový domov v zemích Evropské unie. Malta totiž nechce na své břehy pouštět migranty na lodích soukromých humanitárních organizací, dokud se státy EU nedohodnou, co s lidmi zachráněnými z moře humanitárními organizacemi bude dál. Proto u břehů čekalo na lodích německých organizací 49 migrantů od 22. prosince, na druhé lodi od 29. prosince. Maltský premiér Joseph Muscat  ve středu oznámil, že se podařilo vyjednat v EU dohodu a lidé tak mohou vystoupit na břeh.

Ujme se jich osm zemí EU: Itálie, Německo, Francie, Portugalsko, Irsko, Rumunsko, Lucembursko a Nizozemsko. Ochotu přitom projevila desítka zemí EU. Spolu s nimi bude do zemí EU „přerozděleno“ dalších 249 lidí, kteří už se Maltě vylodili v posledních dnech; někteří z nich ale budou pravděpodobně vráceni do zemí, odkud přišli. „Malta nikdy neuzavřela své přístavy a zůstává bezpečným přístavem,“ prohlásil Muscat, „ale jde o sdílený evropský problém.“

zajímavost

Snímek z kosmu: Aralské jezero je minulostí

aral2
Vysychající Aralské jezero • Autor: ESA

Evropská kosmická agentura (ESA) ve středu zveřejnila snímek pořízený sondou Proba-V. Zachycuje z kosmu Aralské jezero a je z něj patrné, že kdysi čtvrté největší jezero na světě se neúnosně smrsklo, z někdejší rozlohy vodní plochy jezera zbylo 10 procent.

Jezero se zmenšilo do menších jezer a většinu jeho bývalé plochy zabírá poušť, která se do něj rozšířila. Podle odborníků jde o jednu z největších ekologických katastrof planety. Kdysi jezero mezi Kazachstánem a Uzbekistánem mělo 68 tisíc čtverečních kilometrů. Ekologické drama započalo v 60. letech 20. století, když Sověti odklonili řeky, které do Aralského jezera dodávaly vodu. Nyní zveřejněná fotografie byla pořízena kosmickou sondou v polovině červa 2018.

Přihlaste se k newsletteru a žádný Informační servis vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Ivana Svobodová

redaktorka

Ivana Svobodová
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 464
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte