Informační servis

Ukrajinský parlament v pondělí po vzrušené debatě schválil výnos prezidenta Petra Porošenka o vyhlášení válečného stavu po dobu třiceti dnů. Opatření vstoupí v platnost ve středu v 08:00 SEČ a potrvá do 27. prosince. Má platit v deseti ukrajinských oblastech, konkrétně v pobřežních a pohraničních regionech. Parlament rovněž schválil usnesení o datu prezidentských voleb, které se uskuteční 31. března 2019, informují České noviny.

Válečným stavem Ukrajina reaguje na incident v Kerčském průlivu mezi Černým a Azovským mořem. Ruští pohraničníci tam v neděli zajali tři lodě ukrajinského vojenského námořnictva a 24 námořníků. Podle ruské tajné služby ukrajinská plavidla na ruské lodě namířila své palubní zbraně jako první, na ruskou varovnou palbu prý Ukrajinci nereagovali. Kyjev takový scénář odmítá a označuje ruskou akci za nevyprovokovaný a zákeřný útok. Porošenko původně navrhoval vyhlášení válečného stavu na dvojnásobek, ale opozice ho podezírala, že vyhlášením tím chce odložit prezidentské volby, protože podle průzkumu nemá příliš nadějí na vítězství. Právě v reakci na tyto výtky prezident zkrátil platnost výnosu. O kerčském incidentuna mimořádné schůzi jednala i Rada bezpečnosti OSN.

Necelé dvě hodiny strávil v pondělí na policii trestně stíhaný premiér Andrej Babiš. Na Obvodním ředitelství policie Praha 1 byl vypovídat ráno kvůli kauze údajného zavlečení svého syna na Ruskem anektovaný Krym. Podle serveru iRozhlas.cz nešel Babiš starší do budovy hlavním vchodem, ale nechal se zavést do dvora přilehlého komplexu budov, kam veřejnost neměla přístup. Jeho doprovod mezitím případným zvědavcům zakryl i průhledy do policejního dvora.

Server Seznam.cz, který celou kauzu odstartoval, uvádí, že ze slov ministra vnitra Jana Hamáčka se dá usuzovat, že dalším předvolaným svědkem bude řidič Agrofertu Petr Protopopov, který za podivných okolností Babišova syna na Krym odvezl. Reportéři Seznamu Sabina Slonková a Jiří Kubík, kteří Babiše mladšího vystopovali a zveřejnili jeho verzi příběhu, byli předvoláni k výpovědi už minulé úterý. Kauza vyvolala politickou krizi, která minulý pátek vyvrcholila neúspěšným pokusem o vyslovení nedůvěry vládě.

Za ministra zahraničí Tomáše Petříčka z ČSSD, kterého v minulých dnech kritizovali premiér Andrej Babiš i prezident Miloš Zeman, se v pondělí postavil šéf sociální demokracie, ministr vnitra Jan Hamáček. Není podle něj žádný důvod, aby bylo zpochybňováno postavení Petříčka ve vládě. Nevidím důvod, abychom řešili na koaličních radách nominace za sociální demokracii, já jsem s našimi ministry spokojen a žádné změny nechystám,“ řekl Hamáček serveru iDnes.cz. Petříček si vysloužil Babišovu kritiku, když ještě před rozhodnutím ČSSD podpořit dál existenci vlády při hlasování o nedůvěře mluvil o tom, že na svém místě ve vládě nelpí a v souladu s postojem pražské organizace strany řekl, že v čele vlády by neměl být Babiš.

Řekl také, že ČSSD by měla trvat na Babišově odchodu do vyšetření kauzy Čapí hnízdo, v níž je premiér trestně stíhán.  „Máme signály, že věci na ministerstvu zahraničí probíhají v rozporu se sliby, které zazněly. Stačilo také sledovat mediální výstupy zejména pražské organizace ČSSD,“ prohlásil v sobotním Právu o Petříčkovi Babiš. „Nemám rád loutky. Možná je dovedu pochopit, když je to Spejbl a Hurvínek, ale v české politice mi loutky připadají nevhodné,“ uvedl před tím v rozhovoru pro MF DNES prezident Zeman. Narážel tím na fakt, že Petříček má blízko k europoslanci Miroslavu Pochemu, jehož Zeman odmítl ministrem jmenovat. Petříček byl v europarlamentu jeho poradcem a asistentem.

Režisér a scenárista Bernardo Bertolucci zemřel v pondělí v Římě ve věku 77 let na rakovinu, ověnčen slávou filmařské legendy. Táž Itálie ho nicméně v sedmé dekádě odsoudila k podmínečnému trestu a ztrátě občanských práv na pět let. V roce 1972 si totiž řadu odpůrců vysloužil skandálním snímkem Poslední tango v Paříži, kde přiměl herce Marlona Branda s Mariou Shneiderovou k explicitním, dosti násilným sexuálním scénám.

Zatímco v Itálii byl za to konzervativci proklínán, v USA mu snímek vynesl dvě nominace na Oscara. Zlaté sošky se ale dočkal až v roce 1988. A to hned dvojnásobné, když ho akademici ocenili za scénář i režii Posledního císaře (nominován byl tento snímek v celkem devíti kategoriích). Cinefilové oceňují i Berrtolucciho nejdelší snímek, pětihodinovou epopej Dvacáté století z roku 1976, kde si hlavní role dvou kamarádů z dětství se zcela odlišnými osudy zahráli Gérard Depardieu a Robert De Niro.

https://www.youtube.com/watch?v=Jw3SFWTNxNk

Nepřekvapivě jsou to stále Pražané, kdo mají podle analýzy společnosti GfK zveřejněné agenturou ČTK nejvyšší kupní sílu na obyvatele. Jde přesně o 128,7 procenta celostátního průměru. Také opačný konec žebříčku se dal odhadnout, nejnižší kupní sílu mají obyvatelé Moravskoslezského kraje, kteří se pohybují 10 procent pod průměrem - vůbec nejhůř je na tom okres Bruntál. Rozdíly se nicméně oproti loňsku (a to už překvapivé být může) poněkud zmenšily.

Prahu a Moravskoslezský kraj totiž od sebe dělí 39,5 procenta, což je o dvě procenta méně než loni. „Praha a okolí tak rok od roku mírně ztrácí svou dominanci ve prospěch regionů. Nejde však o nijak dramatickou změnu, protože i v Praze a středních Čechách rostla kupní síla velmi výrazně. Nnicméně výraznější růst kupní síly regionů, pokud se potvrdí i v dalších letech, bude pro rozvoj ekonomiky a životní úrovně Česka rozhodně dobrou zprávu," uvádí analýza. Mezi deseti obcemi s nejvyšší kupní silou na obyvatele je celkem devět středočeských obcí a Praha.

Během své 47leté existence společnost Starbucks po celém světě otevřela 28 tisíc poboček a stala se takřka všudypřítomnou značkou nejen ve Spojených státech.  Řetězec původem ze Seattlu se úspěšně rozšířil i v mnoha evropských zemích, s jednou výjimkou. Teď se tak rozhodl splnit těžký úkol: dobýt Itálii s její proslulou kávovou kulturou.

Společnost představila první italskou pobočku v září v Miláně - šlo o luxusní prodejnu/kavárnu typu Starbucks Reserve Roastery.  Tento týden pak pokračovala firma otevřením dalších dvou milánských prodejen v Corso Garibaldi a Via Durini. Cílem je otevřít 15 nových poboček každý rok. To je velmi ambiciózní plán, zároveň značka postupuje opatrně, jak popsal dnes již bývalý výkonný šéf Howard Schultz: „Nepřicházíme s úmyslem naučit Italy, jak se káva dělá správně. Přicházíme s pokorou a respektem ukázat, co jsme se naučili.“

A tento přístup je v Miláně zjevný. První pobočku Starbucks umístil do historické budovy pošty na rušném náměstí a důraz je tu kladen na každý detail. Kavárna je obložená mramorem, má ručně vyřezávanou podlahu i schodiště, jež vede k baru Arriviamo, který nachází inspiraci v místní tradici pití aperitivů. Společnost se spojila i s místními pražiči a brandovou firmou, která by měla značce pomoc k začlenění na italském trhu.

Jestli to bude stačit na „překonání italského snobismu“, to se podle serveru Quartz teprve uvidí. Starbucks se každopádně nesnaží porazit lokální kavárny a tradici, ale probudit v zákaznících zájem o odlišný způsob konzumace kávy.  A přináší do Itálie americký přístup  - se svými šálky různých velikostí (v Itálii mají pouze jednu), se snahou o co nejrychlejší obsluhu (italským zvykem je spíše pomalu kávu usrkávat) a také s arsenálem barvených nápojů, jako je třeba jednorožčí ledové latté. Už příští roky rozhodnou, zda Italové přijmou i rychlopití z papírových kelímků, uzavírá Quartz.