Informační servis

Přesně ve 14 hodin se otevřely volební místnosti, lidé volí zástupce do obecních zastupitelstev a třetiny Senátu. V pátek budou volební místnosti otevřené od 14 do 22 hodin, v sobotu od 8 do 14 hodin. Místností je přes 14,5 tisíce; všechny hlasy by měly být sečteny v neděli ráno.

Prezident Miloš Zeman, který odvolil mezi prvními, prohlásil, že lidé podle něj k těmto volbám chodí, protože starostům věří ze všech politiků nejvíc, s výjimkou prezidenta. Kritický byl naopak k Senátu, řekl, že si práce senátorů nevšiml. Při odchodu z místnosti, která byla pod zvýšeným dohledem kvůli loňskému incidentu s aktivistkou z Ukrajiny, stihl ještě okomentovat redaktorku Českého rozhlasu: „Zavřete pusu, paní redaktorko. Když ji máte otevřenou, nesluší vám to.“ Odvolil i premiér Andrej Babiš (ANO) - a řekl, že ze všeho nejvíc mu záleží na Praze, kde volební průzkumy řadí ANO až na třetí místo: „Já budu spokojen, když vyhrajeme Prahu, to je hlavní cíl, prestižní záležitost."

Držiteli Nobelovy ceny míru za rok 2018 jsou konžský gynekolog Denis Mukwege za boj proti sexuálnímu násilí ve válkou zmítané africké zemi a Iráčanka Nadia Murad, upozorňující na sexuální násilí proti jezídským ženám příslušníky Islámského státu. Nobelův výbor v norské metropoli cenil snahu Mukwegeho a Muradové ukončit používání sexuálního násilí jako zbraně ve válkách a ozbrojených konfliktech a obě osobnosti označil jako „nejvýznamnější a nejvíce sjednocující symbol“ tohoto tématu.

Třiašedesátiletý Mukwege založil nemocnici ve městě Bukavu na východě Demokratické republiky Kongo. Léčí ženy, které se staly obětí kolektivního znásilnění v konžské občanské válce, která trvá už dvacet let. Nadia Murad je jezídka z iráckého Kurdistánu. V devatenácti ji v roce 2014 unesli bojovníci teroristické organizace Islámský stát. Pozabíjeli členy její rodiny a spolu se stovkami místních žen ji odvlekli do Mosulu, kde musela několik měsíců sloužit jako sexuální otrokyně. Podařilo se jí ale uniknout a dostala se do uprchlického tábora. Z něj později v rámci německé pomoci odcestovala do Stuttgartu. V prosinci 2015 promluvila o útocích islamistů na jezídy v Radě bezpečnosti OSN a stala se velvyslankyní dobré vůle.

Americký Senát v pátek otevřel cestu ke schválení nominace soudce Bretta Kavanaugha, jehož prezident Donald Trump navrhuje na uvolněné místo člena Nejvyššího soudu. Senátoři nejtěsnější většinou 51 ku 49 hlasům přijali usnesení, podle nějž se konečné hlasování může uskutečnit v sobotu. Jedna z republikánských senátorek sice hlasovala proti návrhu prosazovanému svou stranou, jeden ze senátorů z řad demokratů ho však naopak podpořil. Přesto zatím není jisté, zda Kavanaugh při rozhodujícím hlasování uspěje.

Proti jeho nominaci protestovali ve čtvrtek lidé ve Washingtonu a New Yorku. V okolí inkriminované budovy Nejvyššího soudu se shromáždily asi tři tisícovky demonstrantů na podporu několika žen, jež ho obvinily ze sexuálních útoků. FBI dala ve čtvrtek senátorům zprávu vypracovanou na základě nekolikadenního vyšetřování série obvinění ze sexuálního násilí. Zatímco mezi republikány převažuje názor, že vyšetřování nepřineslo přesvědčivý důkaz o Kavanaughově vině a nic nebrání jeho postupu na místo devátého člena nejvýznamnější justiční instance v USA, podle demokratů bylo vyšetřování uspěchané a povrchní. Prezident Donald Trump za svým kandidátem vytrvale stojí.

Francouzská policie vyhlásila pátrání po řediteli Interpolu Mengu Chung-wejovi. Čtyřiašedesátiletý šéf mezinárodní kriminální policie odcestoval 29. září do rodné Číny a od té doby se rodině neozval, uvedla agentura Reuters. Policie tak v pátek oznámila, že po muži vyhlásila pátrání.

Chung-wej se stal ředitelem Interpolu v listopadu 2016, kdy nahradil Francouzku Mireille Ballestrazzi; stal se prvním Číňanem v této funkci. Ve rodné zemi dříve působil jako náměstek ministra pro veřejnou bezpečnost. Zvolení proto vyvolalo obavy, že by Čína mohla jeho postavení využít při pronásledování disidentů po celém světě. Země je členem Interpolu od roku 1984.

Prezident Miloš Zeman trvá na svých výrocích o nezaměstnaných Romech. V reakci na stovky fotografií z pracovního prostředí, které začali Romové zveřejňovat na Facebooku, v pátek uvedl, že jde o iniciativu desetiny romské populace. Proti Zemanovým slovům se ohradila organizace Romea: podle Moniky Mihaličkové údaje ukazují, že velká část Romů pracuje a většinu nezaměstnaných netvoří.

„Na základě mých návštěv v takzvaných vyloučených lokalitách jsem dospěl k názoru, který mi sdělovali starostové a další komunální představitelé, že 90 procent Romů v těchto oblastech nepracuje. Jsem rád, že jsem dostal fotografie oněch deseti procent, a děkuji za ně,“ uvedl Zeman. Na dotaz, zda by nemohl působit pozitivněji, odpověděl, že když pochválí desetinu Romů, jde o vstřícnou reakci. Před týdnem v Olomouckém kraji uvedl, že nezaměstnaní v jedné z navštívených obcí jsou právě Romové. Romové a Romky pak na Facebooku zveřejnili stovky svých fotografií, které je zachycují v práci.