Informační servis

Dolní komora parlamentu odložila projednávání policejní žádosti o vydání poslance KSČM Zdeňka Ondráčka k trestnímu stíhání.  Poslanci ještě nemají stanovisko mandátového a imunitního výboru, který se k záležitosti opět sejde v úterý. O přerušení projednávání policejní žádosti do další schůze požádal sněmovnu předseda výboru Stanislav Grospič (KSČM). Uvedl, že nynější schůze bude pokračovat v týdnu na začátku října, ale Ondráček nebude z pracovních důvodů přítomen, a nemohl by se tedy na plénu vyjádřit.

Případ se týká Ondráčkových výroků o někdejším kandidátovi na prezidenta Michalu Horáčkovi, který se policii obrátil už v lednu. „Horáček je podle dostupných informací bývalý vekslák a spolupracovník StB s krycím jménem Sázkař. Takový člověk je mi ukradený. Jeho výlevy moudrostí nevyhledávám, ale dostávají se ke mně a pak na některé reaguji,“ řekl loni v prosinci portálu Eurozprávy Ondráček, bývalý policista, jenž v roce 1989 zasahoval proti demonstrantům.

Čtvrteční nehoda trajektu na Viktoriině jezeře v Tanzánii má už přes sto obětí. Představitel místní správy podle BBC uvedl, že na přetížené lodi mohlo být v okamžiku neštěstí více než 400 lidí. Loď se převrátila asi 50 metrů od břehu, u kterého chtěla zakotvit - při plavbě na ostrov Ukara  z města Bugolora na ostrově Ukerewe. Úřady předpokládají, že trajekt se převrhl kvůli přetížení nákladem i cestujícími. Plavidlo bylo totiž určeno jen pro stovku lidí. Agentura Reuters uvedla, že prodejce lístků zahynul a záznamové zařízení lodi se ztratilo. K podobným neštěstím dochází na největším africkém jezeře poměrně často. V roce 1996 zemřelo po převrácení lodi MV Bukoba kolem 800 lidí.

Čína v pátek vyzvala Spojené státy, aby zrušily sankce uvalené ve čtvrtek na čínskou armádní agenturu a jejího ředitele kvůli nákupu výzbroje z Ruska. Čínská agentura nakoupila v Rusku deset stíhacích letounů Suchoj a moderní systémy protivzdušné obrany S-400. Podle amerického ministerstva zahraničí tím porušila sankční zákon, který reaguje na ruskou anexi Krymu, za účast Moskvy v syrské válce a za vměšování do prezidentských voleb v USA.

Peking Spojeným státům v reakci zaslal ultimátum: Bílý dům buď stáhne sankce, nebo ponese důsledky. Také Rusko s novými sankcemi nesouhlasí. Podle náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova nové sankce ohrožují světovou stabilitu a svědčí o tom, že vyvíjení tlaku na Moskvu dlouhodobě nenese žádné výsledky. „Spojené státy nikdy nebudou moci diktovat Rusku podmínky prostřednictvím sankcí,“ řekl a varoval Washington, aby si nezahrával s ohněm.

Prezident Miloš Zeman je v Německu. Setkal se už s prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem a kancléřkou Angelou Merkel. Na třídenní návštěvu se vydal krátce po premiérovi Andreji Babišovi, který tu byl na začátku září. Projednávanými tématy jsou si obě cesty  podobné - a Němci je také vnímají jako navazující. V prezidentské delegaci tentokrát nejsou zastoupeni žádní čeští podnikatelé, jako tomu bylo v případě Zemanových cest do Číny nebo Ruska, nicméně byznys tvoří důležitou součást návštěvy.

Po návratu z Postupimi do hlavního města se Zeman, který sám sebe označuje za velkého zastánce ekonomické diplomacie, ve čtvrtek odpoledne sešel se třinácti šéfy velkých německých podniků. Mezi nimi například automobilky Škoda Auto nebo BMW. Německá média informovala, že do země přijel „hlasitý kritik německé imigrační politiky“ a že je na programu několik „choulostivých témat“ včetně českého pohledu na migraci.

Do slovenského parlamentu někdo zaslal desítky poštovních zásilek, které byly adresovány poslancům a obsahovaly dráždivou látku. Zaměstnanci parlamentu jich zadrželi přes 70, odevzdali je policii a záchranným složkám; prostory sněmovny pak podstoupily dekontaminaci. Zmiňované dopisy byly adresovány poslancům koalice i opozice. Schůze ale skončila ve čtvrtek, a dopisy se tak do rukou zákonodárců nedostaly. Výsledek chemického rozboru látky zatím není známý.