0:00
0:00
7. 2. 20093 minuty

Ztráta ospalého klenotu

České muzeum výtvarných umění se musí z Prahy přestěhovat do Kutné Hory. Ruku na srdce: koho se vlastně tato zpráva z minulého týdne opravdu citelně dotýká?

Autor: Respekt

České muzeum výtvarných umění se musí z Prahy přestěhovat do Kutné Hory. Ruku na srdce: koho se vlastně tato zpráva z minulého týdne opravdu citelně dotýká? Z referování médií, respektive citací obhájců stávající podoby muzea, se sice může zdát, že tím hlavní město přichází o významný klenot zdejší kulturní scény. Tak to ale ve skutečnosti není. Galerie sídlící v Husově ulici kousek od Karlova mostu byla ospalým prostorem, který o sobě dával za poslední léta vědět jen zřídkakdy. Výstavní program tu měl značně kolísavou úroveň, propagaci měl mizivou, čemuž odpovídala i nízká návštěvnost.

Otevírací materiál naší kulturní rubriky v tomto vydání ukazuje, že nejlepším lékem na krizi je prevence: snažit se dělat svou práci tak, aby v případě problémů bylo co nejvíc lidem líto, že už ji dál dělat nebudete, pokud vám nepomohou. České muzeum výtvarných umění se ovšem touto osvědčenou taktikou neřídilo a spoléhalo se na to, že jej její správce Středočeský kraj nechá ve věčném klidu. Nenechal. Ovšem ani on si za své rozhodnutí nezaslouží žádnou pochvalu.

↓ INZERCE

Místo aby se totiž snažil muzeum rozhýbat a přeměnil ho v pružnou organizaci, která by nepřipomínala socialistický podnik fungující v dřímavém bezčasí, plánuje v něm zřídit vlastní propagační středisko doplněné o výstavy středočeských umělců. Už jen ono kastování výtvarníků podle regionů přitom svědčí o tom, že tady o umění opět rozhodují lidé, kteří o něm vůbec nic nevědí. Podle čeho chtějí vystavované umělce vybírat: podle rodných listů nebo adresy trvalého bydliště? V době, kdy se v umění úplně smyly rozdíly mezi tím, zda jste se narodili/žijete v Benešově nebo na Kamčatce? Jestli Rathův úřad svou vizi uskuteční, bude mít zájemce o kulturu ještě menší důvod chodit do Husovy ulice než doposud.

Pro České muzeum výtvarných umění by měla být stěhovací anabáze především výzvou. Prostory rekonstruované jezuitské koleje v Kutné Hoře jsou atraktivní, pro výstavy nabízejí mnohem větší možnosti, než mělo muzeum doposud. Ve městě toho z moderního, natož současného umění moc vidět nemůžete, s výjimkou občasných pokusů Galerie Felixe Jeneweina tu v tomto ohledu není na rozdíl od hlavního města žádná konkurence. Když se muzeum chopí příležitosti, může se o Kutné Hoře časem mluvit stejně jako třeba o Českém Krumlově, kde soukromé Egon Schiele Art Centrum dokázalo, že turisty na městě rozhodně neláká jen středověk.

Pak by byl konečně důvod muzeum pravidelně navštěvovat. Z Prahy je to koneckonců slabá hodinka cesty.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].