Potravinová ruleta

Zní to jako spiklenecká teorie. Viníkem současného astronomického nárůstu celosvětových cen ropy a potravin jsou prý draví makléři na amerických burzách. Jenže výklad, který známe především z úst antikapitalistických aktivistů či latinskoamerických levicových populistů, teď sdílí i mnohé autority ze světa byznysu.

Jako například Ernst Tanner, šéf slavné švýcarské čokoládovny Lindt & Sprüngli. Koncern závisí na dodávkách kakaa, jehož cena na světových trzích od počátku roku 2007 stoupla více než o 40 procent - ačkoli je ho pořád dostatek a ani v hlavních západoafrických pěstitelských zemích nedošlo k žádným konfliktům či státním převratům. „Tento nárůst už s nabídkou a poptávkou po kakau prakticky nesouvisí,“ řekl Tanner německému týdeníku Der Spiegel. Tanner i redaktoři Spieglu cenovou explozi vysvětlují především spekulacemi investičních a penzijních fondů na finančních trzích s komoditami.

Ceny v minulých měsících stoupaly tak strmě - rýže je dnes třikrát dražší než v lednu, ropa dvakrát dražší než před rokem - že tento nárůst nemůže být způsoben jen reakcí trhu na reálné zvýšení poptávky po nedostatkových statcích. Zvláště když se například v únoru zvýšila cena bavlny o 50 procent, ačkoli američtí farmáři dodnes neprodali polovinu své loňské sklizně a zásoby bavlny jsou největší za posledních čtyřicet let.

Nárůst cen má v případě většiny komodit samozřejmě svůj reálný základ – bohatnoucí asijské ekonomiky spotřebují čím dál tím více ropy i potravin; zásoby ropy se ztenčují; světová populace roste rychleji než produkce potravin, kterou navíc ohrožuje i nový trend pěstování biopaliv. Finanční investoři právě na tomto očekávání dalšího zvyšování cen chtějí vydělat. Proto do trhů se surovinami a potravinami hlavně v posledních dvou letech proudí jejich miliardy dolarů - v roce 2003 do nich měsíčně vložily 13 miliard dolarů, v letošním březnu již 260 miliard. Ovšem až jejich nákupy a následné rychlé prodeje, kterými sázejí na vývoj trhů, ženou ceny vzhůru současným raketovým tempem.

Tak trochu nesrozumitelné dění na moderních finančních trzích, které jejich kritici nazývají globálním kasinem, se na první pohled zdá být daleko od lidských životů. Jenže před světem burz neutečeme ani v každodenním životě. Hladové bouře v Egyptě, na Haiti, v Bangladéši či v Burkině Fasso jsou prvními známkami odporu chudých, kteří v těchto měsících pociťují burzovní statistiky a grafy ve vlastním žaludku. Anonymní investoři teď rychle vydělali miliony dolarů, nabourávají tím ale důvěryhodnost celé globalizované ekonomiky.