Pecina v autosalónu

„Copak je to nějaký zločinec? Proč bych se nemohl setkat s předním českým podnikatelem, který se mne chce zeptat, jak se bude úřad dívat na jeho další fůze?“ Takhle odpověděl ředitel antimonopolního úřadu Martin Pecina na otázky novinářů, které se týkaly jeho pražské schůzky s podnikatelem Andrejem Babišem, kterou natočila průmyslová kamera. K materiálu, který odvysílala Česká televize Pecina ještě dodal: „Když jedu do Prahy, mám takových schůzek pět nebo šest, s lidmi z RWE, s lidmi s ČEZ. Je to normální součást mojí práce“. Pecina navíc zdůraznil, že v Praze nemá kancelář.

Byl by to opravdu nesmysl, kdyby Pecina v nějaké klauzuře brněnské kanceláře pouze studoval odborné či úřední spisy a vůbec existoval v jakési věži ze slonoviny bez kontaktu s reálným světem. Stejně nesmyslné by bylo žádat po Pecinovi, aby se nestýkal s nikým s kým jeho úřad měl, má nebo bude mít co do činění. To by se nemohl setkat skoro s nikým.

Napříště lze podezření rozptýlit poměrně jednoduše. Ať je na Pecinově sekretariátu veřejnosti k dispozici seznam schůzek, které má předseda úřadu v plánu. Nebo alespoň (a to minimálně) seznam schůzek, které se už uskutečnily včetně tématu jednání a stručného zápisu z něj. Do evidovaných schůzek je třeba zařadit pracovní snídaně, obědy a večeře. Takhle to vypadá, že Pecina přiznal schůzku, protože ji nemohl popřít.

A pokud Pecina nemá v Praze kancelář, ať si ji urychleně pořídí. Znamenalo by to roční náklad maximálně milion korun. Například nejvyšší státní zástupkyně, která rovněž pracuje v „brněnském vyhnanství“ v Praze malou kancelář má. Vést rozhovory v autosalónu na procházce mezi vystavenými bouráky, to je opravdu obskurní a podezřelé prostředí pro jednání.