Kdo to tam běhá?

Od soboty je Evropa už zase v zajetí fotbalového míče. Ve Švýcarsku a Rakousku vypukl šampionát starého kontinentu v kopané. Týká se jako obvykle i Francie, která je však již několik dnů v zajetí trochu odlišného fotbalového tématu.

Koncem května měla být totiž publikovaná dlouho očekávaná biografická kniha o někdejším bohovi francouzského fotbalu Zinedinu Zidanovi. Nestalo se, neboť pařížské byty autora i editora připravované publikace, Besmai Lahouriho i Christopha Deloireho, v dubnu navštívili tajemní zloději a odcizili nejen jejich počítače, ale i část rukopisu, v němž byl v souvislosti se Zidanem evokován problém dopingu ve vrcholovém fotbale. Neboli používání zakázaných stimulačních prostředků, jež z mnohých sportovců dělají obdivované celebrity s astronomickými platy, kterým však k vrcholovým výkonům nepomáhá pouze talent, vůle a tréninková askeze, ale i nové a stále účinnější farmakologické objevy.

Tradičně se tento nešvar vztahoval především na cyklisty, atlety a plavce. Fotbalovému světu se série velkých dopingových afér, jež třeba rok co rok doprovázejí závod Tour de France, vyhýbaly. Zaznamenal sice rovněž několik politováni hodných kauz, například zfetovanou legendu Argentince Diego Maradonu při mistrovství světa ve Spojených státech v roce 1994, ale v tomto směru budilo dění okolo kulatého míče spíše důvěryhodnost. Pařížské loupeže jsou však signálem, že ani ve fotbale není vše v pořádku. Jestliže má někdo zájem na krádeži rukopisu, jenž se dle autora i nakladatelství zabývá dopingem údajně jako nikdy předtím, ukradené stránky musely obsahovat výbušné informace.

Ostatně něco o nekalých praktikách naznačil třeba Zidanův spoluhráč Patrick Vieira. Když se ho před pár lety francouzští novináři ptali, jak dokáže zvládnout až devadesát špičkových utkání za sezonu (v anglické lize, poháru, Lize mistrů, za francouzskou reprezentaci), odpověděl: „Normálně trénovaný sportovec by logicky skončil v nemocnici. Konkurence i enormní tlak vedení klubů na hráče tak otevírají otázku, zda mnohdy nejde o vítězství za každou cenu.“

Pravdou je, že dopingové testy před letošním evropským šampionátem provedené u všech účastníků přinesly negativní výsledky. Na druhou stranu je ovšem známým faktem i to, cyklisti by to mohli potvrdit, že zakázané stimulační látky jsou vždy o krok vpřed před efektivností analýzy krve či moče sportovce. Jinými slovy ty nejnovější nelze přesvědčivě odhalit.

Jak to tedy ve vrcholovém fotbale vypadá, se dozvíme asi až na podzim, kdy by měl být Zidanův životopis konečně publikován. Zatím nezbývá, než fandit těm svým a věřit, že jde o nadané a dobře trénované lidi a ne stroje poháněné chemií.