Bush mozek jde do důchodu

Sedm let byl „mozek George Bushe“ pohodlně usazený na židli v jedné z kanceláří západního křídla Bílého domu. Od září se bude americký prezident nucen poohlédnout někde jinde. Hrdý nositel přezdívky Karl Rove, Bushův poradce a hlavní strůjce jeho volebních úspěchů už od dob kandidatury na úřad guvernéra Texasu, oznámil včera svou rezignaci.

Je běžné, že prezidenta na konci druhého období postupně opouštějí spolupracovníci, odchod hlavního strůjce obou volebních vítězství současného prezidenta ale přišel nečekaně – všeobecně se mělo za to, že čtrnáctiletá spolupráce obou mužů bude pokračovat až do posledního dne Bushova mandátu a že právě Karl Rove se bude v následujících měsících pokoušet zformulovat důstojný odkaz dnešního rekordně neoblíbeného prezidenta. Odstupující poradce konkrétní důvody svého odchodu neprozradil a v rozhovoru pro deník The Wall Street Journal jenom poznamenal, „že zkrátka přišla ta pravá chvíle“. Jisté je, že Karl Rove musí čelit vyšetřování ve věci odvolání nepohodlných žalobců před demokraty ovládaným americkým Kongresem.

Rove byl rozhodně republikánská těžká váha. Na kontě měl nejen volební úspěchy samotného Bushe, ale byl také klíčovým hráčem v pokusu vybavit americké republikány volební mašinerií, jež konzervativní straně zajistí nepřetržité vládnutí nejméně na jednu generaci. Jako hlavní stratég byl přesvědčený, že měnící se demografický profil Spojených států s masovým příchodem hispánských voličů nahrává dlouhodobé převaze konzervativních názorů. Amerika příštích desetiletí měla být konzervativní – a tedy republikánská, což ostaně Roveovy výsledky nějakou dobu potvrzovaly. Díky své obratnosti, která zahrnovala i drsné osobní útoky na politické protivníky, získal pro republikány dvakrát Kongres a Bush díky jeho strategii své prezidenství obhájil v roce 2004 s 25% nárůstem hlasů oproti prvnímu období. Pak ale na oba souputníky dopadly neúspěchy konkrétních politických kroků i skandálů.

Republikáni prohráli loňské kongresové volby především kvůli kombinaci neúspěšné války v Iráku, korupčních prohřešků ve vlastních řadách a zřejmě i znechucení Američanů z nekompromisně konzervativních postojů, jež se vychýlily příliš daleko od středního proudu. Byli to ostatně především republikánští zákonodárci, kteří navzdory Bushovi a tedy i Roveovi pohřbili k přistěhovalcům vstřícný imigrační zákon, takže Hispánci nakonec vloni volili většinou demokraty. Sám Rove se stal předmětem vyšetřování kvůli své roli ve skandálu prozrazení agentky CIA Valerie Plameové a nově v již zmíněném, dost možná nezákonném propouštění prokurátorů. Výsledkem vlády bushovské garnitury je dnes zřejmě nezadržitelné tažení demokratických kandidátů na Bílý dům.

Bílý dům působí sedmnáct měsíců před koncem Bushova prezidentování hodně osamělým dojmem. Z původních vůdčích osobností v něm už zůstal vedle samotného prezidenta jenom Dick Cheney. Republikáni prohrávají ve všech průzkumech veřejného mínění a v Americe se schyluje ke střídání politických klanů. Sám Rove si na odchodu ještě nezapomněl rýpnout do nepřítele. Demokraté podle něj zvolí za svého kandidáta „tvrdou, zavilou a nenapravitelně pomýlenou kandidátku“. Neopustil-li tedy Karla Rovea úplně jeho politický čich, bude se příští americký prezident jmenovat Hillary Rodham Clintonová.