Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Glosa

Barmské zrcadlo

Na straně demonstrujících je i v mezinárodní politice nepříliš významné Česko.

  • Autor: Globe Media /  Reuters
• Autor: Globe Media / Reuters

Vyrovnané špalíry vychrtlých mnichů a na pohled křehkých mnišek, do kterých se včera v Barmě po několika dnech vzrůstajícího napětí začalo střílet, musí být obzvlášť velcí umíněnci. Vzepřít se čtyř set tisícové armádě, která v roce 1988 za podobných okolností bez velkých cirátů postřílela tři tisíce demonstrantů, chce pořádnou dávku osobní odvahy. A byť se celé střetnutí může jevit na obrázcích exoticky, není tahle tropická východoasijská země tak daleko, jak by se mohlo zdát. Na straně demonstrujících je i v mezinárodní politice nepříliš významné Česko.

Čechoslováci mají v Barmě na svědomí část tamějšího průmyslu. V 80. letech tam naši komunisté pro vojenskou juntu postavili koželužnu, pneumatikárnu, elektrárnu, závod na vstřikovací čerpadla, pivovar, cukrovar a traktorový závod. Pro Barmu, kde se jakákoliv výroba podílí na HDP pouhými 8 %, je to slušný ekonomický příspěvek. Barmští generálové ho také splácí dodnes.

Česko se mezitím přeorientovalo. Po převratu se Barma stala důležitým bodem naší zahraniční politiky. Václav Havel navrhl šéfku nejvýznamnější opoziční strany Aun Schan Su Ťij na Nobelovu cenu a ta ji skutečně dostala. Ikonická postava charismatické političky, která strávila většinu času od chvíle, kdy v roce 1990 vyhrála volby, v domácím vězení, je přitom pro roztříštěnou opozici nenahraditelným pojítkem a renomé nobelistky ji v této roli nesporně hodně pomáhá. Češi soustavně spolupracují s opozicí uvnitř země i v sousedním Thajsku, pomáhají jednotlivým disidentům v obtížné situaci ekonomicky přežít, pomáhají s tiskem materiálů, vozí mladé lidi z opozice na stáže do Prahy. V Evropské unii pomáhají dostat Barmu na pořad dne, a pokud získají nestálé křeslo v Radě bezpečnosti OSN, mohou sehrát svou roli při vyjednávání a přijímání odsuzující rezoluce a zavádění sankcí.

Nemuselo to tak být. Když před volbami v roce 2006 stoupala k moci ODS, odepsal její tehdejší stínový ministr zahraničí Jan Zahradil pomoc disidentům ve vzdálených končinách jako ekonomicky nevýhodnou. V rozhovoru pro Respekt pak rovnou řekl: „Měli bychom se zajímat o země, jejichž stabilita je pro nás důležitá. Proč ale třeba Barma? Tam žádný klíčový zájem nevidím.“

Je pravda, že ropu a plyn nakupujeme v Rusku a ne ve východní Asii. Umět rozlišovat dobro od zla je ale také v našem zájmu. Už jenom proto, aby se z nás zase jednou nestali stavitelé traktorových závodů.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].