Igor Stříž
První náměstek Nejvyššího státního zástupce Igor Stříž • Autor: ČTK

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová nakonec prosadila Igora Stříže na post Nejvyššího státního zástupce. Na konci června naznačovala, že s tím může být nějaká komplikace. Tvrdila však, že neustoupí, že si stojí za jmenováním šéfa žalobců z jejich řad. Nedodala sice komu neustoupí, ale z logiky věci přicházel do úvahy jen premiér Andrej Babiš - a byl tu předpoklad, že si bude přát někoho jiného, vstřícnějšího k politikům, proto podle kuloárních informací nesouhlasil se Střížem. Mužem, na jehož kandidatuře se Marie Benešová shodla s odcházejícím Nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem.

Dnes už není důležité spekulovat o tom, proč se Stříž Babišovi nelíbil. Nebo o faktu, že nejmenování šéfa žaloby by omezilo její kompetence, což by mohlo nahrát premiérovi při rozhodování o obžalobě (na něj a jeho někdejší zaměstnankyni z Agrofertu Janu Mayerovou) za možný dotační podvod na Čapím hnízdě. Igor Stříž se ujme plnohodnotně žezla v úterý. Otázka je, na jak dlouho.

Reklama
Reklama

Měl podporu nejen Pavla Zemana i Marie Benešové, ale také profesní Unie státních zástupců. Je považován za klidného a rozhodného profesionála, má mezi státními zástupci prestiž. Skoro deset let „kryl záda“ Pavlu Zemanovi jako jeho první náměstek a podílel se na řadě jeho rozhodnutí. Včetně toho, které znamenalo na sklonku roku 2019 obnovení trestního stíhání v už zmíněné kauze Čapí hnízdo. Navíc je příznivcem reforem, které by daly žalobcům větší nezávislost.

Čtěte také rozhovor s Marií Benešovou: Nechci rozrazit politikům dveře do justice

Výhrady ale přicházejí od opozice. Igor Stříž sloužil krátce před pádem komunismu jako vojenský prokurátor – jak říká on, aby se vyhnul vojenské službě. Bylo to docela nešťastné rozhodnutí, vojenští prokurátoři měli pověst těch nejtvrdších komunistických žalobců, kteří navrhovali třeba tresty pro vojáky za pokusy vyhnout službě socialistické vlasti se zbraní v ruce – což byla tehdy velmi hrdinská rozhodnutí.

Sám Stříž podle médií v jednom takovém případu jako prokurátor navrhl trest vězení. A prokurátorská funkce  byla za komunismu trochu absurdně nad funkcí soudce. Prokurátoři byli ti hlavní, kdo dohlíželi na socialistickou „spravedlnost“. Marek Benda z ODS už sdělil, že pokud se jeho strana dostane do vlády, bude se snažit prosadit Střížovo odvolání právě kvůli minulosti vojenského prokurátora.

Bez ohledu na to, že od roku 1989 patří Stříž mezi nejrespektovanější žalobce, který kvůli velké profesní zručnosti stoupal rychle do vedoucích funkcí. Patřil třeba mezi odpůrce k politikům vstřícné Nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké, která proslula větou, že je v zájmu vlády (Mirka Topolánka), tedy v politickém zájmu nestíhat tehdejšího místopředsedu kabinetu Jiřího Čunka za podezření na korupci.

Vesecká také neoprávněně odvolala třeba Vrchního státního zástupce v Olomouci Ivo Ištvana, protože jí nešel na ruku. Soud později rozhodl, že Ištvanovo odvolání bylo neoprávněné. Stříž celou dobu „vlády“ Vesecké kritizoval její nezákonná rozhodnutí a vůbec stav státního zastupitelství, které tehdy docela podléhalo politickému vlivu.

Větším problémem než fakt, že byl Stříž krátce socialistickým vojenským prokurátorem, je pro něj přesvědčení některých vlivných straníků ODS, že byl skutečným motorem a iniciátorem počátku stíhání premiéra Petra Nečase, jeho milenky Jany Nagyové a dalších vlivných person v roce 2013. Stíhání vedlo k pádu Nečasovy vlády a prudkému propadu popularity ODS. Podle všech informací neměl Stříž se stíháním Jany Nagyové a Petra Nečase nic společného, ale ODS je přesvědčena, že ano.

Další osud Igora Stříže bude tedy zřejmě záviset na volbách a budoucí síle ODS po nich. Pořád totiž platí – a bude platit i po volbách – zákon, podle něhož může být Nejvyšší státní zástupce odvolán vládou kdykoli a bez vysvětlení. Už skoro osm let se poslancům a vládě „nedaří“ změnit tento stav, který docela degraduje nezávislost státních zástupců.

Pokud by byl hlavní žalobce poslušnou politickou figurkou, mohl by změnit personální obsazení vedoucích funkcí tak, že by žaloba přišla o velký kus svobody. Je jisté, že Stříž poslušnou figurkou není a nebude. A  že se bude snažit prosadit reformy státního zastupitelství ve směru prosazovaném Pavlem Zemanem, Lenkou Bradáčovou a dalšími. Snad na to dostane dost času a snad v tom ohledu nezklame.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jaroslav Spurný

redaktor

spurny.jpg
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 3063

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte