Vzděláním mezi světovou špičku

„Jak chtějí na reformu vzít peníze, když tu dopoledne rožnou tolik žárovek,“ podivoval se jeden z účastníků konference, na které vláda oficiálně představila první verzi Bílé knihy. Dokumentu, ze kterého by měla vzejít do konce roku koncepce reformy terciárního vzdělávání v České republice.

Právě racionální vydávání prostředků na školství bude úhelným kamenem reformního snažení kabinetu. Jak zdůraznil vedoucí autorského týmu Bílé knihy Petr Matějů, i když je v současné době financování vysokého školství „podfinancováno“, podstatná bude správná „alokace“ finančních prostředků, ať již z veřejných rozpočtů nebo ze soukromého sektoru.

Premiér Mirek Topolánek zdůraznil, že podobné konference ukazují, proč by měla jeho vláda pokračovat ve vládnutí. „Musíme spěchat, v minulosti se toho mnoho zanedbalo,“ řekl k reformě vysokého školství ministerský předseda. On sám by na Bílé knize neměnil ani čárku, uznal však, že pokud má reforma dovést zemi mezi průmyslovou a technologickou špičku světa, je třeba dokument podrobit veřejné diskusi.

„Nesmí to být byrokratický koncept. Konečná odpověď není v rukou vlády a úředníků,“ připustil. Koncepce by měla být do konce roku prodiskutována, aby mohl být schválen věcný záměr zákona a následně předloženo paragrafované znění nového vysokoškolského zákona. „Ať je diskuse věcná, ne věčná,“ vyzval Topolánek.

Sociální prostupnost

Topolánek připomněl především nutnost otevřenosti systému vůči všem, kteří mají talent a potenciál, aby mohli vystudovat vysokou školu. Podle něj je vzdělání „výtahem k úspěchu“, soukromou investicí, která nemůže být zadarmo. „Netvařme se, že univerzitní vzdělání není zboží. Odstraňme z vysokoškolského školství zbytky socialismu.“ Již dnes studium není bezplatné, zdůraznil. Odložené školné by mělo být pouze jednou z variant reformy. Mělo by být doplněno systémem grantů, studentských půjček a různých forem stipendií.

I ministr školství Ondřej Liška zdůraznil fakt, že možnost, že dítě rodičů se základním vzděláním má v současném systému šestkrát menší pravděpodobnost vystudovat vysokou školu než dítě, jehož rodiče jsou vysokoškoláci. To nás řadí na poslední místo zemí Unie, varoval. „Plýtváme lidskými zdroji.“ Reforma by však měla zohlednit i individualitu jednotlivých studentů, dodal vzápětí.

Ze strany rektorů je dokument kritizován ohledně několika metodologických východisek (například evaluace vysokých škol) i toho, že nabízí velkou řadu řešení, která si navzájem odporují (požadavek větší autonomie univerzit a zároveň omezení pravomocí akademických senátů – více ZDE).

„Zažíváme oprávněné zklamání z absence našich připomínek k začátku diskuse,“ reagoval na první verzi Bílé knihy rektor JAMU a místopředseda České konference rektorů Václav Cejpek. K sociální prostupnosti řekl, že není možné směšovat rovnost šancí pro všechny a zároveň schopnost všech studovat a hlavně dostudovat. „Není to sto procent populace,“ zdůraznil.

V Bílé knize naopak ocenil kapitolu týkající se financování vysokého školství. Je třeba však lépe zanalyzovat možnosti financování ze soukromých zdrojů.

Nepotřební bakaláři

V současném systému je navíc problematické postavení studentů bakalářských oborů, připomenul Cejpek. Pro ně je jen velmi malé uplatnění v praxi a musí tak navazovat na magisterské obory, aby splnili příslušnou kvalifikaci. Ilustroval to na příkladu současných bakalářů pedagogických fakult, kteří stejně nemohou učit.

Na problematiku struktury vysokoškolského vzdělání upozornil i profesor University of Cambridge Rudolf Haňka. Především by netoleroval delší studium než je standardní doba. „Proč ne standardní doba plus nula,“ ptal se provokativně. Není mu jasná ani role bakalářského studia. Neměla by to být právě jen příprava na pokračující studium, jak je nyní na mnohých univerzitách oficiálně uváděno. Navíc se bakaláři, kteří dále studují nezapočítávají do statistik absolventů, připomenul.

Haňka by změnil i systém doktorandského studia. Studenti by neměli dostávat peníze od státu prostřednictvím fakult, ale přes výzkumný grant. Zamezilo by se tak současné praxi, kde se pro studenty narychlo vymýšlí výzkumná náplň.

Soukromé školy

Haňka zároveň odmítl, že normativ za studenta by měly dostávat i soukromé školy, když si mohou zvolit výši školného jak chtějí. „Proč?“ a z pléna se mu jako jedinému z řečníků dostalo potlesku během jeho prezentace díky jeho argumentační lehkosti a bezprostřednosti.

Ztotožnil se se slovy premiéra, že vzdělání je jednou z nejlepších životních investic. Připomenul, že školné ve Velké Británii zavedli paradoxně až labouristé, i když o něm dlouho mluvili konzervativci. Podle něj v otázce školného nejde ani tak o další peníze do systému, jako spíš o zainteresovanost studentů a univerzit. „Školné by v ČR mohlo činit deset až dvanáct tisíc, aby to nikoho nezruinovalo,“ řekl Haňka. Současně odmítl zvýhodnění těch studentů, kteří by mohli zaplatit rovnou „na dřevo", protože by to poškodilo studenty z chudších rodin.

Univerzity by měly být především morálně a intelektuálně nezávislé na politické vůli, zdůraznil Haňka. Ilustroval to příkladem univerzity v Cambridge, které se podařilo snížit podíl svého rozpočtu ze státních peněz z 80 procent pod 50. „Za posledních osm let jsme postavili 18 nových budov a získali osm Nobelových cen,“ připomenul úspěch univerzity, která se zaměřila na spolupráci se soukromými subjekty. Co se týká obsazování univerzitních postů, doporučuje výběrová řízení, včetně „volby“ rektora.

Stát by měl dělat marketing

Zbyněk Frolík, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy a zakladatel firmy na výrobu nemocničních lůžek, ocenil záměry týmu autorů Bílé knihy a dodal, že podle jejich průzkumu má 73 procent podniků zájem s univerzitami spolupracovat, ale pouze 40 procent podniků si myslí, že samotná vysoká škola má zájem spolupracovat na výzkumu. Vyslovil se rovněž pro zavedení školného podle teze, že „zboží, které je zadarmo, nemá hodnotu“.

Frolík navrhuje, aby stát vykonával pouze funkci moderátora s důrazem na silný marketing a public relations v oblasti vysokoškolského vzdělávání. „Aby se o reformě mohli dočíst i moji dělníci v Blesku,“ upozornil na malou srozumitelnost reformního snažení vlády pro nižší příjmové a vzdělanostní skupiny Frolík.