Vládu čeká boj o jádro a prolomení těžebních limitů

Větší podíl jádra nebo větší důraz na úspory? Příští týdny budou zřejmě ve znamení přetahování mezi ministerstvem průmyslu a životního prostředí. Server Ekonom.cz ve středu zveřejnil část z pracovní verze státní energetické koncepce, a obsah přímo vybízí ke kontroverzím: zvýšení podílu elektřiny vyrobené z jádra, vytěžení uranových zásob i prolomení limitů těžby uhlí. „V této podobě je návrh energetické koncepce nepřijatelný,“ okomentoval pro Respekt.cz plány resortu průmyslu tiskový mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.

Limity pro těžbu uhlí by se podle Ekonomu.cz měly posunout tak, aby bylo možné uhlí těžit nejméně 30 až 40 let. Po roce 2020 dokonce koncepce uvažuje o možném pokračování těžby v dole Frenštát v Beskydech. „Naše připomínky dávají dohromady 11 stran textu. Souvisí samozřejmě i s návrhem na prolomení limitů těžby uhlí, který je naprosto nepřijatelný,“ tvrdí Kašpar.

Ministerstvo průmyslu ale zřejmě bude nakloněno kompromisům. „Energetická koncepce v současnosti prochází připomínkovým řízením. Do vlády předložíme takový návrh, u kterého budeme vědět, že ho všichni ministři schválí,“ prozradil pro Respekt.cz tiskový mluvčí rezortu Tomáš Bartovský. Podle něj by se mohl konečný návrh energetické koncepce dostat na jednání vlády někdy v průběhu února.

Rusko-ukrajinský spor

Pracovní verze klíčového dokumentu pro budoucnost české energetiky do roku 2050 zdůrazňuje také maximální nezávislost na cizích zdrojích energie. Podle Bartovského si to ale nelze překládat jako reakci na současný rusko-ukrajinský spor o plyn, který vyústil až v pozastavení dodávek do Evropy. „Krize o plyn na dokument vliv neměla. Energetickou koncepci připravujeme déle, než trvá rusko-ukrajinský spor.“

V Česku se přitom plánuje výstavba minimálně dvou velkých plynových elektráren, což by naší závislost na ruském plynu ještě zvýšilo. „Plynové elektrárny zatím v Česku používáme jako zálohu,“ řekla Respektu.cz Jana Jabůrková, tisková mluvčí společnosti ČEPS, která zabezpečuje v Česku přenosovou síť. Zatím nám tak nehrozí kompletní výpadek proudu (black-out) jako na Slovensku. „Teoreticky bychom se mohli dostat do problémů jen, kdyby vypadl nějaký reálný zdroj, a záložní plynové elektrárny by neměly plyn,“ tvrdí Jabůrková. Větší riziko tak hrozí české přenosové soustavě v případě black-outu na Slovensku. Jednotlivé sítě mají sice určité pojistky, ale přesto se nedá vyloučit, že by výpadek nepřeskočil k nám.

MŽP: Hlavně úspory

Konflikt o plyn neovlivnil ani názor ministerstva životního prostředí (MŽP). „Jen v energetických úsporách máme téměř šestinásobně vyšší energetický potenciál, než by přineslo využití všeho uhlí za těžebními limity,“ nastínil zelenou alternativu Kašpar. Prolomení limitů by podle něj znamenalo hazardovat s jistotou lidí, kteří žijí, podnikají, investují a staví za hranicí limitů těžby.

Použití uhlí pro výrobu elektřiny mírně nahrál schválený energeticko-klimatický balíček Evropské unie. Schválený plán počítá s tím, že si energetické firmy budou muset od roku 2013 kupovat pouze 30 procent emisních povolenek oproti 100 procentům, jak se původně plánovalo. „Je to ale řešení pouze na pár let. Od roku 2020 si budou muset energetické společnosti kupovat všechny povolenky,“ uvedl pro Respekt.cz analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.

Spor o jádro

Pevný postoj má MŽP i v případě podpory jádra. „Stejně jako u limitů těžby je to proti programovému prohlášení vlády. Pro současné problémy není jádro odpovědí,“ argumentuje Kašpar. Energetická koncepce přitom počítá se zvýšením podílu jádra z třetiny na polovinu do roku 2030. To by znamenalo nárůst instalovaného výkonu přibližně o 2000 MW, což by přesně odpovídalo dvěma dalším blokům v jaderné elektrárně Temelín.

Před půl rokem požádala o posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) dostavby Temelína energetická společnost ČEZ. Výsledek ale nebude zřejmě znám dříve než na konci příštího roku. Mezitím odpůrci jaderné elektrárny vydali prohlášení, že český zákon o EIA je v rozporu s evropským právem. Podle pověřence hornorakouské zemské vlády pro otázky jaderných zařízení Radko Pavlovce už kvůli tomu dokonce Evropská komise zahájila s Českem řízení o porušení přístupových smluv.

Těžba uranu

Česko by podle energetické koncepce mělo využít také veškeré dostupné zásoby uranu. Zatím je v provozu jediný uranový důl Rožná, ale v Podještědí má Česko ještě další zásoby v hodnotě desítek miliard korun. Těžba přibližně 20 tisíc tun uranu v Podještědí by ale zřejmě začala až za několik let. Místní obce totiž dostaly slovo od zástupců resortu průmyslu i životního prostředí, že se s těžbou nezačne dříve než za 15 až 20 let.

Argumentem pro těžbu českého uranu byla hlavně jeho rostoucí cena. V poslední době ale uran začal spolu s dalšími energetickými komoditami zlevňovat. Uran se z bezpečnostních důvodů neobchoduje volně na burze, ale ceny kontraktů hlídají celosvětově dvě společnosti. Podle údajů The Ux Consulting Company, která je jednou z nich, stála libra (necelý půlkilogram) uranové rudy před pěti lety 20 dolarů. V roce 2007 dosáhla svého maxima přes 130 dolarů a nyní stojí přibližně 50 dolarů. „Až se nastartuje globální ekonomika, opět vzrostou energetické nároky a uhlí bude pro výrobu elektřiny méně a méně výhodné. V uranu je budoucnost,“ předpovídá analytik Hatlapatka.