Věta státního zástupce Jana Kořána, že “policie zvažuje na Vlastu Parkanovou uvalit vazbu” kvůli zveřejnění výslechů v kauze nákupu letadel CASA, vzbudila mocný údiv a zájem médií. V řádu hodin se však Jiří Kořán opravil, že “uvažoval nahlas” o setsakramentsky teoretické možnosti a vazba pro bývalou ministryni se konat nebude. Tedy nakonec takový novinový šum - který ale není bez zajímavosti.
Kolik jste před rokem znali státních zástupců? Věděli jste, kdo je vrchní šéf v Olomouci a v Praze; případně věděli jste víc než jméno? Veřejné postavení státních zástupců se už dlouhou dobu mění, řekněme od chvíle, kdy Davida Ratha zadržela policie s krabicí - a definitivně se tenhle pohled proměnil červnovým zásahem na Úřadu vlády. Představa bezejmenných koleček justičního stroje, která poctivě vykonávají úřední procedury a v médiích leda tak prkenným jazykem odříkávají ne příliš srozumitelné a korektně nezajímavé právní formulace, se proměnila v mnohem životnější a skutečnější postavy.
Jsou to lidé, kteří musí činit odborně i lidsky obtížná rozhodnutí. Jsou nucení - a také víc ochotní než dřív - o nich veřejně mluvit. To je v pořádku, není sebemenší důvod, aby státní zástupci neříkali všechno, co nenaruší vyšetřování. Ale zároveň je potřeba dávat pozor. Nebavíme se tady o vrtkavém počasí, ale o rozhodnutích, která mají dopad na konkrétní lidi. Případně na existenci vlády.
Když si takhle státní návladní zauvažuje nahlas, že “policie zvažuje koluzní vazbu”, měl by tušit, co nastane. Znamená to totiž: policisté zvažují, že si pro vás přijedou, nejspíš vás odvedou v poutech, i když se s nimi neperete, a pak jdete do vězení, kde strávíte nejspíš pár týdnů - což ale nutně neznamená, že těch týdnů nebude třeba pětapadesát.
Jak jsme už řekli, je skvělé, když jsou státní zástupci otevření, když jsou ochotni odpovídat na otázky zvědavých a poučených laiků. Ale zároveň to s sebou nese jistou odpovědnost: říkat věci jasně, s rozmyslem, s vědomím jejich váhy; a slova státního zástupce váhu mají.
A říkat je i s vědomím, že mluví s novináři a že v titulku vyzní věta “policie uvažuje o vazbě” o dost jinak než při uvolněném rozhovoru. Nehledě na to, že žurnalisté občas v honbě za úderností použijí až příliš velkou zkratku.
Tedy aby bylo jasno: nemluvíme tu o vině či nevině Vlasty Parkanové a jsme daleci řečí o policejní zvůli a prokurátorské republice. Ale slova Jiřího Kořána ničemu (kromě čtenosti) nepomohla a něčemu a někomu uškodila. Pozorovatele zvenčí tahle inflace slov a jejich váhy mate - a ze všeho nejvíc ublížila zástupcům samotným. Vazba sem, vazba tam, to je přesně vítaná argumentační výpomoc jejich kritikům.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
