Univerzity mohou díky podnikání skončit i v konkurzu

Veřejné vysoké školy mohou mít podnikatelské choutky jako kdokoliv jiný. Podle zákona o vysokých školách jde o takzvanou doplňkovou činnost. Ta „nesmí ohrozit kvalitu, rozsah a dostupnost činností, k jejichž uskutečňování byla veřejná vysoká škola zřízena,“ praví litera zákona.

Podnikatelské či jiné vedlejší aktivity školy by tak neměly negativně ovlivňovat samotnou výuku. Problémem je, že podnikání je ze své podstaty doprovázeno rizikem ztráty. Za závazky vysoké školy přitom podle zákona neručí stát. „Je to samostatná právnická osoba, a za své závazky si ručí sama. Může se tak klidně dostat do konkurzu nebo být v likvidaci,“ uvedl pro server Respekt.cz právník Marek Nemeth.

Není to málo

Podle výročních zpráv největších veřejných vysokých škol není doplňková činnost úplně zanedbatelná. Například v roce 2006 činily výnosy z této činnosti u Karlovy univerzity téměř 400 milionů korun, tedy přibližně 6 procent z celkového rozpočtu 6,3 miliardy korun. U vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE) tvoří tyto výnosy více než 10 procent z celkové miliardy korun.

Vysoké školy nechtějí riskovat celý majetek, a tak většinou pro tyto aktivity zakládají samostatné společnosti. Oddělené financování hlavní a doplňkové činnosti totiž neznamená faktické oddělení majetku v případě nějakých problémů. Pouze zaručuje, že si za státní peníze nebude univerzita financovat svůj byznys. „Naše hospodaření kontroluje kromě ministerstva školství i například Nejvyšší kontrolní úřad nebo finanční úřad,“ řekl pro Respekt.cz tiskový mluvčí Univerzity Palackého v Olomouci (UP) Ondřej Málek.

Na dotaz, proč UP vůbec podniká, Málek odpověděl: „Financuje tím své potřeby za účelem zvyšování kvality nejen výuky ale i dalších podpůrných procesů. Mnohdy ta chuť podnikat, ty možnosti podnikání, nejsou využity do plné míry. Často je to otázka rizika, které musí univerzita zvážit.“

Hlavně nadace

Podle obchodního rejstříku a údajů České kapitálové informační agentury (ČEKIA) vyplývá, že většinou mají vysoké školy podíly v nadacích a obecně prospěšných společnostech. Najdou se ale i výjimky.

„Obchodní společnost AB Pharma zaměřená na komerční realizaci výstupů Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové má velmi dobré předpoklady úspěšného působení v komerční sféře,“ uvádí například v tiskové zprávě Univerzita Karlova.

Vysoké učení technické v Brně a Masarykova univerzita mají poloviční podíly ve firmě CEITEC, která se mimo jiné zabývá oblastí řízení holdingových společností.

Ve společnosti První, spol. s r. o. má desetiprocentní podíl VŠE. „Ta společnost už byla zrušená. Dělala jsem pro ně nějaké účetnictví. Společnost prodávala počítače. Jak nové, tak měli i nějaký bazar,“ uvedla pro server Respekt.cz žena, jejíž telefonní číslo bylo uvedeno v kontaktech, a nepředstavila se.

Vedení univerzity jakékoliv podíly s soukromých společnostech odmítá. „VŠE nemá v současné době žádné účasti v privátních společnostech,“ sdělil Respektu.cz kvestor Vysoké školy ekonomické v Praze Libor Svoboda.

Riziko podnikání

Vysoké školy hledají způsoby, jak získat další finance na svůj rozvoj, protože jim nestačí dotace od státu. Vždy by ale měly zvažovat rizika, která to provází, a jestli tím neomezují svou hlavní činnost.

Oproti zahraničním školám chybí těm českým příjmy ze školného a dary od úspěšných absolventů, kteří se u nás se svou alma mater příliš neztotožňují. Školy by ale kvůli získání dalších zdrojů neměly ohrožovat svou stabilitu. V zahraničí se již takové případy objevily.