Účet za jednoho nezaměstnaného: 160 tisíc korun

Nezaměstnanost by se letos mohla dostat pod hranici pěti procent. Firmy tak čeká opravdový boj o zaměstnance. Ještě více budou muset využívat personálních agentur nebo kontaktů na středních a vysokých školách. Úřady práce z hlediska náborů nových lidí už nestačí. „Výrazná většina našich zaměstnanců se k nám dostává jinými zdroji,“ uvedl pro Respekt.cz tiskový mluvčí společnosti Siemens Petr Sedláček.

Důležitost úřadů práce tak směřuje spíše k oblasti rekvalifikací. „V regionech se špatně strukturovanou nezaměstnaností můžou rekvalifikační programy pomoci. Pro nás by to bylo drahé, ale když většinu nebo celé náklady uhradí úřad práce, tak jsou pro nás ti lidé zajímavější,“ dodal Sedláček.

Jen pro razítko

Podle analytika Poštovní spořitelny Jana Bureše ztrácejí částečně úřady práce smysl. „Firmy se raději obrací na soukromé agentury, které jim vyjdou vstříc. Relativně také roste skupina nezaměstnaných, kteří na úřadech práce zaměstnání neshání. Jde jim jen o potvrzení, aby mohli dostávat dávky. Z tohoto pohledu tedy úloha úřadu práce klesá,“ sdělil Respektu.cz.

Tito nezaměstnaní jen předstírají, že danou práci přijmou, ale po několika dnech ji opouští. Na úřadě práce pak jako „čerstvě“ nezaměstnaní znovu žádají o podporu. Podobné praktiky začaly vadit úřadům práce v Pardubickém kraji. Vyzvali tedy zákonodárce, aby upravili zákon o zaměstnanosti.

Představitelé pardubických úřadů práce navrhují, aby nezaměstnaný neměl nárok na dávky, pokud dobrovolně odejde z práce, kterou mu v posledních šesti měsících zprostředkoval úřad práce. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas je ale mírnější. Nárok by podle jeho připravované novely měli ztratit nezaměstnaní, kteří toto provádějí opakovaně.

Více o schváleném zpřísnění podpory v nezaměstnanosti vládou ve videoreportáži ČTK ZDE.

Snižování stavu

Omezování činnosti úřadů práce by ale podle Bureše bylo obtížné. „Zmenšování úřadů by muselo být selektivní region od regionu,“ upozornil. Mezi počtem nezaměstnaných a náklady ale zjevně neplatí vždy jednosměrný vztah, jak by se mohlo zdát.

Například schválená výše výdajů na správu Úřadu práce hl.m. Prahy v roce 2007 činila přes 125 milionů korun. V té době byla v Praze nezaměstnanost 2,7 procenta. O rok později činí plánovaný rozpočet při nezaměstnanosti 2,2 procenta o 15 milionů více. Jen náklady na platy vzrostly téměř o pětinu.

Náklady rostou

Náklady ale rostou plošně. Na aktivní politiku nezaměstnanosti šlo v loňském roce téměř 5,5 miliardy. Letos by to mělo být již sedm. Celkově by měl činit rozpočet úřadů práce v letošním roce přes 58 miliard korun, tedy zhruba 160 tisíc korun na jednoho nezaměstnaného.

„V tom je kromě provozních nákladů zahrnuta například i výplata státní sociální podpory, aktivní politika zaměstnanosti, podpora v nezaměstnanosti, insolvence zaměstnavatelů a další,“ okomentoval vysoké číslo pro Respekt.cz Štěpán Černoušek z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí.

Počet zaměstnanců úřadů práce také „utěšeně“ narůstá. Na konci roku 2005 úřady práce zaměstnávaly necelých 8 tisíc lidí. Ke konci loňského roku to již bylo necelých 8.300. „Počet zaměstnanců nelze vázat pouze na míru nezaměstnanosti. Úřady zabezpečují i další činnosti,“ poznamenal Černoušek.

Přesto se podle Černouška na pracovní úřady vztahuje usnesení vlády o snižování počtu státních zaměstnanců o 3 procenta ročně. „Počet zaměstnanců mohou snížit až do roku 2010,“ dodal.

"Větší počet zaměstnanců na úřadech práce je způsoben náborem lidí spravujících agendu Evropského sociálního fondu. Reorganizaci ale plánujeme, pracovníci úřadů by měli mít více individualizovaný přístup k nezaměstaným," vysvětlil následně pro Respekt.cz ministr Nečas.