U ukrajinsko-ruské hranice se zřítil malajsijský boeing

Ta zpráva na první pohled vypadá neuvěřitelně – malajsijské dopravní letadlo mířící z Amsterdamu do Kuala Lumpuru s necelými třemi stovkami lidí na palubě bylo sestřeleno nad rusko-ukrajinskou hranicí. Informace, které jsou zatím k dispozici, mluví o tom, že letoun sestřelila ve výšce deset kilometrů nad zemí raketa typu BUK, ačkoli se stále nedá vyloučit ani nehoda.

Nenabízí se však žádná odpověď na otázku, proč by někdo chtěl zničit dopravní letoun z této země. Nejpravděpodobnější odpověď, která se v tomto momentu nabízí, je – nechtěl. Neexistuje asi jediný důvod, pro který by ukrajinská armáda, proruští povstalci či samo Rusko měli chtít způsobit pád malajsijského dopravního letadla; a není známo, co by jim to mohlo přinést. Pád dopravního letounu znepřátelené strany by mohl být záminkou k akci či provokaci, avšak Malajsie je jednou z posledních zemí, která by měla ve vzájemném konfliktu Ruska a Ukrajiny jakoukoliv účast.

Neštěstí je tak nejspíš tragickým omylem či unáhlenou reakcí v napjaté oblasti - což by naznačoval i fakt, že na sociálních sítích se v současnosti šíří informace o tom, že separatisté mažou ze svých profilů všechny fotografie a statusy o raketách BUK či pádu letadla. Objevuje se dokonce i screenshot z profilu vzbouřeneckého generála Igora Girkina (Strelkova), ve kterém informuje o sestřelení letadla Antonov 26 v místě, kde spadl i boeing, s komentářem: „Varovali jsme vás, aby jste nelétali do našeho vzdušného prostoru.“ Nakolik jsou tyto informace pravdivé, v době psaní textu není známo.

Nejnovější informace BBC ovšem hovoří o tom, že ukrajinská rozvědka zachytila telefonáty proruských rebelů, ve kterých skutečně mluví o tom, že boeing sestřelili. Podle agentury Reuters pak povstalci na místě brání přístupu k troskám a zmocnili se černé skříňky.

Nejznámější obdobný případ se týká jihokorejského letounu z roku 1983, který se kvůli chybné navigaci ocitl v prostoru tehdejšího SSSR, kde byl chybně identifikován a následně sestřelen. Životem za to tehdy zaplatilo 269 lidí. Podobný je případ íránského letounu, který v roce 1988 omylem sestřelila raketa z americké lodě; zemřelo 290 lidí.

Online zpravodajství naleznete zde

Pomoci satelitních záběrů bude zřejmě možné brzy získat informace, odkud přesně byla střela odpálena. Do té doby budeme sledovat, jak se k situaci postaví znepřátelené strany na východě Ukrajiny; momentálně jsou ve fázi vzájemného obviňování. Ve vzduchu tak visí velký otazník nad tím, kam tragedie posune jejich vzájemné vztahy.

Dá se však bez větších problémů odhadovat, kam posune malajsijské aerolinie. Příjmy letecké společnosti, kterou po zmizení letu MH370 letos v březnu začali bojkotovat třeba čínští prodejci letenek, šly strmě dolů. V květnu se objevovaly zprávy, že firma od začátku roku ztratila 40 procent své tržní hodnoty. Pád letu MH17 ji posuje ještě níž, jakkoliv za to společnost nemůže.

Odhaduje se, že zhruba třetina pasažérů na palubách letadel se necítí příjemně, a na tenhle pocit logické argumenty o bezpečnosti platí jen málo. Pokud si tedy lidé budou moci vybrat jinou společnost než tu, která do dnešního dne nepátrá po letadle, jehož zmizení si nikdo neumí vysvětlit, a jejíž druhé letadlo právě leží v troskách u ruských hranic, poletí zřejmě s jiným dopravcem.

#Russia'n cmdr Strelkov commented on downed #MH17 (thinking it was Ukrainian): "We warned - do not fly in our skies" pic.twitter.com/hkXoaD3×vT— Ukraine Reporter (@StateOfUkraine) July 17, 2014

A pak je tady třetí rozměr tragédie – lidský. Tedy téměř tři stovky lidí, kteří měli zítra ráno přistát v Kuala Lumpuru a jít za svými rodinami, přáteli či za prací. Na palubě byli i lidé z dalších zemí. Podle nepotvrzených informací bylo v letounu i dvacet občanů USA - což by pak znamenalo, že by se do vyšetřování zapojila také americká strana.

Každopádně pád MH17 je snad ten nejneočekávanější příklad toho, jak drtivý dopad může mít v dnešním globalizovaném světě konflikt na jedné straně planety na země i jednotlivce, kteří jsou ze strany zcela opačné.