Samospráva univerzit má být omezena

Ministerstvo školství (MŠMT) představilo ve svém dokumentu Bílá kniha terciárního vzdělávání své představy reformy vysokých škol na dalších patnáct až dvacet let. Mediálně vděčné téma je zavedení školného, což sám ministr Ondřej Liška (SZ) označuje za „za bagatelizaci práce celého týmu, který se na vzniku Bílé knihy podílel“.

Ve stínu debat o zavedení školného však ministerstvo navrhuje změnit postavení akademických senátů, které by mohlo výrazně změnit samosprávné postavení univerzit v Česku. Jaká je vlastně dnes síla akademických senátů a jak fungují?

Jednání akademického senátu se může uskutečnit, když je přítomná nadpoloviční většina jeho členů. Senát rozhoduje o organizační struktuře školy, o vnitřních předpisech dané instituce, schvaluje rozpočet, schvaluje složení vědecké rady, volí a odvolává rektora. Poměrně rozsáhlé pravomoci získaly akademické senáty po roce 1989 jakožto dědictví studentské listopadové revolty.

Univerzitami protéká mnoho miliard ze státního rozpočtu, samo ministerstvo tvrdí, že slabinou univerzit je často nedobré manažerské vedení. Nyní samospráva schvaluje rozpočet univerzit, do budoucna by se to však mohlo změnit. „Je nutné posílit vnější vliv na strategické řízení takové instituce,“ tvrdí ministerstvo ve své tiskové zprávě.

Nízká volební účast

Současným problémem senátů je malá míra legitimity. Například volební účast do Akademického senátu Univerzity Karlovy (AS UK), největší univerzity v zemi, se pohybuje v řádu několika procent. Akademická obec prostě nejeví zájem.

Podle studenta práv Martina Svatoše, který je členem AS UK, je třeba současný stav změnit. „Formálně rozhodujeme o rozpočtu. Reálně je však 99 procent všech hlasování jednohlasných,“ řekl pro Respekt.cz. Uznává však, že je se svým názorem mezi senátory v menšině.

AS UK se staví proti změnám, které navrhuje ministerstvo. Ve svém komuniké přijatém na dubnové konferenci k 660. výročí založení univerzity zástupci UK uvedli: „Vzhledem k absenci relevantních analýz dokládajících potřebu zásadnějších změn systému řízení vysokých škol a z nich vyplývajících přesvědčivých závěrů není případné uvažovat o novelizaci zákona o vysokých školách v tomto směru, natož ji uměle urychlovat.“

Správní rady

Ministerstvo sice slibuje „ponechat vysokou autonomie při její kodifikaci v interních předpisech“, na druhou stranu však zdůrazňuje, že je třeba legislativně vymezit základní funkce ekonomického řízení a kontroly. To by měly v budoucnu činit správní rady, ve kterých by mělo sedět více „externích činitelů“. Nyní správní rady jmenuje ministerstvo, ale po projednání s příslušným rektorem.

Senátor a bývalý rektor Masarykovy univerzity v Brně Jiří Zlatuška v rozhovoru pro Respekt.cz popsal svoji osobní skutečnost tak, že žádný z ministrů nedělal jeho návrhu problémy. Správní radu přirovnal k „přátelskému kroužku rektora“. Oficiálně má správní rada dohlížet na hospodaření vysoké školy.

Zlatuška uznává, že by se dosavadní praxe měla změnit. Je však skeptický k návrhu, že by ve správní radě mohli sedět i zástupci průmyslových firem. Připojuje se tak ke kritikům, kteří varují před lobbingem na univerzitách. Zlatuška upozornil v této souvislosti na to, že za jeho působení byla Masarykova univerzita druhým největším zadavatelem veřejných zakázek v Jihomoravském kraji.

Rozšíření pravomocí správních rad je pro reformu klíčové. Ministerstvo to otevřeně přiznává: „Je třeba věnovat zvláštní pozornost přípravě a výběru správních rad a těm pak svěřit schválení nových statutů institucí terciárního vzdělávání.“

Podle autorského týmu Bílé knihy pod vedením Petra Matějů by akademické senáty měly vykonávat více kontrolní funkci. A pak také servisní činnosti, které nejvíce ovlivňují každodenní život studentů - fungování kolejí a menz, stipendií a dalších aktivit školy.

Volba rektora

Důležitou pravomocí současných akademických senátů je volba rektora. To Bílá kniha modifikuje. Podle MŠMT by si vysokoškolská instituce mohla vybrat, jak bude volba probíhat. Zda bude rektor volen správní radou (konkursem nebo na návrh rady nebo senátu), nebo správní radou a senátem. Každopádně by se kompetence senátu snížila a to se nelíbí zástupcům akademické obce.

Náměstek ministra školství Vlastimil Růžička je přesvědčen, že současný model neumožňuje prosadit rektorovi nepopulární opatření na univerzitě, proto by se postavení správní rady mělo posílit. "Správní rada by měla mít zásadní vliv na formování strategie, poslání instituce, a měla by tedy mít také více pravomocí zejména při výběru rektora, schvalování rozpočtu," uvedl pro Respekt.cz.

“V novodobé historii se již několikrát jasně ukázala malá životnost těch návrhů změn vysokoškolského systému v ČR, které byly založeny pouze na partikulárních zájmech nebo mocenských ambicích. Na druhé straně legislativní iniciativy, které vznikly v partnerském dialogu mezi univerzitami a státem a které prošly názorovým tříbením uvnitř celé akademické obce, vedly k prospěšným změnám a přinesly dlouhodobě vyhovující řešení,“ vzkázali však zástupci UK ministerským úředníkům.

Rektor UK Václav Hampl Bílou knihu odmítá jako celek a podobného názoru je i Zlatuška. Oba přitom poukazují na problematičnost metodologie dokumentu. „Souhrnně lze konstatovat, že text není kvalitním podkladem pro jakékoli odpovědné rozhodování o systému terciárního vzdělávání v ČR,“ uvedl dokonce na adresu Bílé knihy Hampl.

„Reforma je nutná,“ je ale přesvědčen Svatoš. Připomenul přitom umístění Karlovy univerzity v mezinárodních žebříčcích univerzit. Podle žebříčku vypracovaném Ústavem pro vysoké školství šanghajské univerzity za rok 2007 se UK umístila mezi druhou a třetí stovkou. Mezi evropskými zaujala 83. až 123. místo. Podle něj má jedna z nejstarších univerzit v Evropě potenciál na daleko lepší umístění.

Pravdou zůstává, že Bílá kniha je stále pracovním dokumentem, o který se povede teprve bouřlivá debata mezi zainteresovanými stranami. "O vyváženosti pravomocí akademického senátu, správní rady a rektora se bude v nadcházejícím období vést diskuse, žádný model není dosud přijat," zdůraznil Růžička.