Rozvod podle zelených
Je lepší mít v čele decentního a zkušeného politika, nebo bývalou ekologickou aktivistku s velkou autoritou mezi řadovými členy? Takhle jednoduchá volba pro delegáty zelených tuto sobotu v Teplicích určitě nebude.
„Už to nevydržím,“ říká omluvně po chvíli rozhovoru a sahá po cigaretě. Jen pár dní před sjezdem, který rozhodne o její další kariéře ve vysoké politice, je na Daně Kuchtové znát nervozita. „Je to stres,“ říká v narážce na blížící se střet s Martinem Bursíkem o vedení zelených. „Každopádně chci vyhrát a nepochybuji, že se mi to nakonec podaří,“ hodnotí své šance proti Martinu Bursíkovi.
Ta cigareta je na místě. Mimořádný sjezd zelených bude v mnoha směrech zcela výjimečný. O vedení strany se totiž o víkendu utkají donedávna ještě nerozluční političtí spojenci – Martin Bursík a Dana Kuchtová. I když se jejich střet odehrává v hodně osobní rovině, lze v každém případě očekávat zajímavý souboj. Půjde o to, zda má strana odejít do opozice, nebo má zůstat i nadále v kabinetu a za jakých podmínek.
Stručně řečeno, fanoušci Kuchtové si přejí první variantu. Domnívají se totiž, že se zelení ve vládě málo prosazují. Další budoucnost proto vidí hlavně ve spolupráci s ČSSD, která je jim prý programově blíže než ODS. Bursíkovi stoupenci to vidí přesně naopak. Ve vládě chtějí zůstat, odchod do opozice by pro ně znamenal, že strana nedokáže dostát vládní odpovědnosti a to by vedlo k jejímu politickému úpadku.
I proto, že se bude rozhodovat o dalším osudu křehké koaliční vlády, sleduje hlavně ODS boj o vedení zelených s velkým napětím. „Kdyby vyhrála paní Kuchtová, vedlo by vzhledem k její úzké vazbě na ČSSD k demontáži vlády,“ shrnuje náladu ministr práce a místopředseda ODS Petr Nečas. Ať už je to pravda nebo ne, na rozdíl od Kuchtové je pro ODS Bursík po dvouleté vládní zkušenosti čitelný, a proto chtějí dál spolupracovat spíše s ním. Podle znalců vnitřních poměrů zelených je ostatně pravděpodobné, že jejich přání se skutečně naplní a Bursík bude opět zvolen.
Ani to by ale rozhodně nemuselo automaticky znamenat klid na scéně. Jestliže Bursík skutečně vyhraje, bude hodně záležet na jeho schopnosti se s poraženou rivalkou dohodnout na společné budoucnosti. Když se mu to nepodaří, hrozí, že „její“ poslankyně (Olga Zubová a Věra Jakubková) budou dále torpédovat vládní návrhy, a to srazí možnosti Topolánkovy vlády – a zelených v ní – cokoliv prosadit.
Tvrdý střet
Jde tedy o hodně. I proto se Kuchtová a Bursík snaží při osobním setkání udělat dobrý dojem. Sedíme v jedné z pražských restaurací, Dana Kuchtová si objednává polední polévku a co chvíli se usmívá. Mluví klidně, opakovaně vysvětluje, o co jí jde, a tazateli dává neomezeně velký prostor. Celou dobu odpovídá suverénně, ani jednou nezvýší hlas. O střetu s Bursíkem mluví jako o „tvrdé politické soutěži“, a pokud uspěje, budou z toho mít prý prospěch všichni zelení voliči, protože bude v koaličním kabinetu na rozdíl od Bursíka silněji prosazovat ekologická a další pro stranu důležitá témata.
Svému cíli teď podřizuje vše. Každý den vstává v osm ráno a do postele se zřídkakdy dostane před půlnocí. Za poslední týden sama ve svém automobilu najela stovky kilometrů a navštívila straníky ve středních Čechách, na Trutnovsku a Královéhradecku. Scénář je vždy stejný. „Vysvětluji svůj program a to, proč bych byla lepší předsedkyní, než je Martin Bursík,“ říká Kuchtová.
V posledních dnech se také snaží – byť zatím neúspěšně – spojit s premiérem Mirkem Topolánkem (ODS) a lidoveckým vicepremiérem Jiřím Čunkem. „Chci vyvrátit často opakovaný mýtus, že se moje výhra rovná odchodu zelených z vlády,“ říká Kuchtová.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
