Poraženým těchto voleb je jednoznačně TOP 09
S politologem Tomášem Lebedou o velkých městech a tříštění hlasů
„Dělat závěry pro celostátní politiku na základě komunálních výsledků je velmi problematické,“ komentuje volební víkend Tomáš Lebeda, vedoucí Katedry politologie a evropských studií z Univerzity Palackého v Olomouci.
Co je pro Vás hlavní zprávou těchto voleb?
Celkově je nižší zisk pro parlamentní strany - když se podíváme na procenta dvou nejsilnějších parlamentních stran, pohybují se o pět procent níže, než tomu bylo u prvních dvou parlamentních stran v minulých komunálních volbách. Je vidět, že hlasy se mnohem více tříštily. Hodně hlasů propadlo, protože se mimořádně velké množství subjektů do zastupitelstev nedostalo. Zastupitelstva jsou tentokrát v řadě obcí ložena z mimořádně velkého počtu subjektů.
To je ale něco, čím se komunální volby vyznačují tradičně. Nebo je to tentokrát opravdu tak výjimečné?
Z měst, na která jsem se díval, mi přijde, že ta frekvence je častější.
Kdo je tedy vítězem těchto voleb?
Z parlamentních stran z hlediska počtu mandátů nejvíce uspěli lidovci, což je dáno především jejich úspěchem v menších obcích. Tyto volby jsou pro lidovce obrovským úspěchem. Spokojená může být i sociální demokracie a de facto i ANO. Má až pátý nejvyšší počet zastupitelů z parlamentních stran, ale kandidovali zhruba polovinou kandidátů než sociální demokracie. A velkým úspěchem pro ně je zisk v těch nejviditelnějších místech, ve velkých městech. Takže to na první pohled vypadá, jakoby volby vyhráli - což není pravda, ale úspěch to pro ně je. Poraženým těchto voleb je jednoznačně TOP 09, která se propadla z asi 1500 zastupitelů na třetinu. V řadě krajských měst, kde dříve vyhrávali, se ani nedostali do zastupitelstva - například ve Zlíně.
Čím je neúspěch TOP 09 způsoben?
Mimo jiné neměli žádné téma, které by propagovali na komunální úrovni celostátně. Měli špatně vedenou kampaň. Například Zlín byl celý oblepen předvolebními plachtami TOP 09, ale s tak tragickými sděleními, že měl člověk skoro dojem, jako by se do zastupitelstva vůbec nechtěli dostat. Například Zlín vloni vyhrál hokejovou extraligu, pro město to byla velká událost. No a TOP 09 udělala 15 metrů dlouhou plachtu u nejfrekventovanější silnice ve Zlíně a napsala na ni „Zlín není jen hokej“. Nicméně zároveň má stranu tu smůlu, že zrovna její volič z parlamentních voleb je víc ochotný volit řadu jiných kandidátů v komunálních volbách.
Je tu ještě nějaký důvod?
V neposlední řadě se také ukázalo, jak se jim nevyplácí nespolupracovat se Starosty a nezávislými, kteří jsou na komunální úrovni výrazně úspěšnější. Pravici také stála část hlasů právě ona roztříštěnost kandidátek, protože pravicoví voliči mají na komunální úrovni dlouhodobě větší tendenci se o komunální veřejné dění více zajímat, bývají aktivnější, experimentují. I když by na parlamentní úrovni volil třeba TOP09, na lokální úrovni je šance, že zvolí nějaké místní hnutí, vyšší než u levicových voličů.
Říkal jste, že sociální demokracie uspěla, ale přišla o prvenství v Brně i Ostravě. V Brně si to lze vysvětlit úspěchem nováčků z Žít Brno, co ČSSD oslabilo v Ostravě?
Svoji roli sehrálo odštěpení Petra Kajnara, což jednak odvedlo část voličů - a další část mohla cítit, že v té straně něco není v pořádku, takže dali hlas někomu jinému. Někdy se ovšem v médiích klade příliš důrazu právě na velká města, ale máme tu přes tři tisíce obcí a voliči v komunálních volbách volí jinak než do parlamentu - hlasují hlavně o lokálních tématech, rozhoduje tam zkušenost s konkrétními politiky na komunální úrovni.
Říká se ale, že ve velkých městech se politika blíží celostátní…
Ani to není tak úplně pravda. Volí se tam sice víc strany než jednotlivci, ale podívejte se, kolikrát je na komunální úrovni například koalice ODS a s ČSSD - k čemuž na celostátní úrovni vyjma opoziční smlouvy nikdy nedošlo. Stejná strana navíc může dosáhnout zcela odlišných výsledků i ve městech, která jsou jen kousek od sebe- například ODS se ve zmíněném Zlíně do zastupitelstva vůbec nedostala, ale v Uherském Hradišti vyhrála - zrcadlí se zde, jak ta která strana v těchto městech působila. Dělat závěry pro celostátní politiku na základě komunálních výsledků je velmi problematické.
Skutečně nám komunální volby o celostátní politice nic neřekly?
Politici budou komunálními volbami vždy argumentovat - ti, kdo uspějí, se budou snažit na ty úspěchy upozorňovat. Ale výsledky nemají v ničem celostátní charakter - ani počet zastupitelů nelze považovat za indikátor, který by řekl, která strana vyhrála volby. Praha má milion voličů a na magistrátu 65 zastupitelů - a nejedna obec s dvacítkou voličů jich má sedm.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
