Populace stárne, vláda schválila národní program

Jak bude žít česká společnost v roce 2050? Automobily budou jezdit na vodík, všichni budou neustále připojeni on-line a ve většině případů budou pracovat z domova, nemoci budou léčit nanoroboti, na lyže se nebude jezdit do Alp, ale do Grónska. Možná.

Téměř jisté však je, že v této době bude třetina populace straší 65 let. (Českou populaci by museli masivně „naředit“ imigranti, což se velmi pravděpodobně nestane, absolutní číslo stárnoucích lidí však stejně nezmění). Není to důvod k panice, je třeba se však na tuto situaci připravit.

Právě proto kabinet schválil 9. ledna návrh Národního programu přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012.

Jedná se o formu jízdního řádu, podle kterého by se měly řídit jednotlivé resorty a koordinovat podporu zaměstnávání lidí, jejich vzdělávání, zdravotní péči a sociální podporu po jejich 65. roce života.

"Chceme dostat do širšího povědomí, že populace stárne. Lidé musí se stářím počítat z hlediska svého zabezpečení," vysvětlil předkladatel návrhu ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS).

Podle prognózy Českého statistického úřadu bude v roce 2050 třetina obyvatelstva starší 65 let. To je zároveň věk, se kterým vláda počítá v důchodové reformě pro odchod do penze. Podle populační kalkulačky OSN bude v České republice žít v roce 2050 2,8 milionu lidí starších 65 let (jedná se o odhad vycházející ze střední varianty). (Populační kalkulačka OSN)

"Stále větší část dospělého života budeme prožívat ve stáří; pokud lidé starší 65 let budou tvořit třetinu populace, přestává mít smysl rozlišovat mezi službami a produkty pro seniory a pro neseniory," uvádí se v návrhu programu, který má redakce Respekt.cz k dispozici.

Vyšší dynamiku stárnutí zemí střední Evropy a konkrétně České republiky potvrdila Respektu.cz Miroslava Mašková z Centra pro sociální a ekonomické strategie (CESES) FSV UK, která se zabývá srovnáváním stárnutí populací v evropských zemích.

Zatímco nyní patří Česká republika mezi zeměmi evropské pětadvacítky spíše k mladším populacím, v roce 2050 se stane jednou z populačně nejstarších zemí v Evropě (spolu se Španělskem, Itálií, Řeckem, Slovinskem a Rakouskem). „Jednou z nejstarších populací budeme určitě,“ řekla pro Respekt.cz Mašková.

Podle Maškové je schválení národního programu standardním opatřením vlád v Evropě. Je reakcí na doporučení Druhého světového shromáždění o stárnutí, které se konalo v roce 2002 v Madridu. „Něco by se dělat mělo, alespoň formou tohoto programu,“ řekla Mašková.

Marek Loužek z Centra pro politiku a ekonomiku, který se problematikou stárnutí populace také zabývá, uvedl, že samo stárnutí populace není ničím novým. „Obecně si myslím, že se příliš zdůrazňují náklady spojené se stárnutím populace a přehlíží se pozitivní stránky tohoto procesu,“ řekl Respektu.cz.

Příčiny stárnutí jsou dvě, rodí se méně dětí a prodlužuje se střední délka života. „Oba tyto faktory nejsou signálem úpadku, chudoby, hrozící katastrofy, ale naopak signálem bohatství, blahobytu,“ zdůraznil Loužek.

Prodlužování střední délky života považuje za jeden z „nejúžasnějších úspěchů lidstva“. „Za posledních sto let se střední délka života prodloužila na celém světě z 32 let na 67 let,“ vysvětlil Loužek. Věk ekonomicky aktivního obyvatelstva by se měl tak kontinuálně prodlužovat.

Návrh vlády z 9. ledna navazuje na usnesení kabinetu Miloše Zemana z roku 2002, které počítalo s Národním programem přípravy na stárnutí na roky 2003 až 2007.

Názor redaktora Respektu Tomáše Pavlíčka: "Stáří se ve velké části veřejnosti pořád považuje spíš za nemoc než za období života. Pokud vláda chce naznačit, že chápe stárnutí populace spíš jako výzvu, než hrozbu, je to krok správným směrem. Hlavní slovo v emancipaci seniorů ale podle všeho bude mít trh. Už dnes třeba velké automobilky zařizují speciální programy pro starší a zkušené odborníky, kterých je nedostatek. A do ‚důchodcovského věku‘ přichází asertivnější a bohatší generace, která si vynutí pozornost zákonodárců i poskytovatelů služeb."

Priority vlády pro období 2008 až 2012:

• udržení a zvýšení zaměstnanosti starších pracovníků, zvyšování jejich pracovní mobility a zabránění jejich vyčleňování z trhu práce,

• podpora a ochrana rovných práv a příležitostí a vyloučení diskriminace z důvodu věku,

• zajištění odpovídající, dostupné a potřebné péče a služeb pro seniory (sociální služby, zdravotní péče, bydlení aj.),

• podpora a rozšiřování celoživotního vzdělávání a podpora příležitostí k individuálnímu rozvoji a posílení nezávislosti,

• zajištění sociálního začlenění starších osob a seniorů.