Mít, či nemít radar

Všechny argumenty ohledně umístění amerického radaru na území České republiky ještě před příletem americké ministryně zahraničí Condoleezzy Riceové a úterním podpisem smlouvy snad zazněly. Odpůrci varují před novým kolem zbrojení a destabilizací vztahů s Unií a Ruskem, příznivci naopak nutností mít moderní a účinnou obranu proti hrozbám odpovídajícím 21. století.

Je oprávněná kritika odpůrců radaru, že jeho umístění vyvolá nové závody ve zbrojení a negativně ovlivní naší pozici v rámci Evropské unie? Stínový ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) je přesvědčen, že ano. Podle něj to byly právě Spojené státy, které vypovězením smlouvy ABM rozvázaly ruce i Rusku, které vydává na zbrojení více peněz než v devadesátých letech. „Rusku tím obrovsky nahráváme,“ sdělil v rozhovoru pro Respekt.cz.

Podle něj by se měla budovat společná bezpečnostní strategie v součinnosti s NATO i Unií. „Je vůbec naším hlavním bezpečnostním rizikem problém mezikontinentálních balistických střel?“ ptá se řečnicky.

Rovněž europoslanec Libor Rouček (ČSSD) sdílí obavy spolustraníků. Pro budování protiraketové obrany použil dokonce termín „hvězdná Maginotova linie“, jak je často používán ve Francii. „Obavy považuji za oprávněné. Rusko již není Sovětský svaz, není tu studená válka. Je třeba jednat a řešit tyto věci společně. Na úrovni Unie, USA a Ruska,“ řekl pro Respekt.cz Rouček.

Proti Rusku je radar k ničemu

Analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Přikryl argumenty odpůrců odmítá. On je naopak příznivcem umístění prvků americké protiraketové obrany v Česku, případně Polsku. Že by umístění radaru rozpoutalo zbrojní horečku považuje za ničím podložený argument.

„Celý systém je stavěn proti omezenému útoku balistickými raketami. Stavěn proti potencionálním protivníkům jako je Írán, Severní Korea, potencionálně Pákistán. Argument směřuje asi především k Rusku. Ten systém je proti ruským raketám k ničemu,“ zdůraznil Přikryl pro Respekt.cz. „Rusku spíše vadí, že umístění těchto komponentů je v jejich bývalé sféře vlivu,“ dodal.

Umístění radaru právě v České republice je důležité proto, že „vidí“ celou Evropu, až k hranicím Turecka. „Tento radar vidí rakety pouze ve střední fázi letu, tedy když jsou v kosmu,“ vysvětlil Přikryl. Podle něj nemá současné Rusko takovou mezinárodní pozici, aby umístění amerických komponentů dokázalo zabránit. „I umístění samotného radaru zpřesní ochranu Evropy,“ zdůraznil s tím, že i kdyby Polsko s umístěním raket nesouhlasilo, radar bude plnit svou funkci „očí, které vidí daleko a vysoko“.

Narušení vztahů s Unií?

Může umístění radaru zkomplikovat Česku vztahy v Unii? Přibyl si to nemyslí. „Významným úspěchem českých vyjednavačů je to, že se radar podařilo prosadit do agendy NATO. V Unii to nebude vnímáno, že to je pouze iniciativa americko-česká,“ řekl s tím, že prvky americké protiraketové obrany má Velká Británie nebo Dánsko. „Není to tak, že východní Evropa peče něco s Američany.“

Přibyl nesouhlasí ani s hlasy, že změna americké administrativy může bezpečnostní politiku USA výrazně modifikovat. „Ten systém se vyvíjí více než dvacet let. Už do něj nainvestovali sto miliard dolarů. Vyvíjel se za Reagana, Bushe, Clintona i Bushe mladšího.“ Maximálně se může snížit rozpočet na vývoj systému, domnívá se Přibyl.

Ani Vít Beneš z Ústavu mezinárodních vztahů se nedomnívá, že by americký radar v Brdech zhoršil naší pozici v EU. „V Unii se začínají více řešit militaristické otázky, použití tvrdé síly,“ řekl na dotaz Respektu.cz.

Jan Ryjáček z Fakulty sociálních věd UK, který se zabývá bezpečnostní problematikou Unie, tak optimistický není. „Podle kuloárních informací již Němci zastavili přípravy na vytvoření společné bojové skupiny (Battlegroup) Německa, České republiky a Slovenska,“ prozradil pro Respekt.cz jeden z možných dopadů umístění radaru. „Teprve v dlouhodobém měřítku se ukáže, zda unilaterální snahy vlády mohou nějak ovlivnit naše vztahy s největšími evropskými hráči.“ Podle něj je třeba chápat argumenty odpůrců i příznivců americké protiraketové obrany. „Není to černobílé.“

Premiér Mirek Topolánek již prohlásil, že by neúspěšná ratifikace smlouvy v parlamentu mohla ovlivnit i ratifikaci Lisabonské smlouvy. Šéf opoziční ČSSD Jiří Paroubek jeho slova odmítl jako neprofesionální. Ani zpráva o tom, že Írán úspěšně testoval raketu Šaháb-3, která může zasáhnout cíl dva tisíce kilometrů vzdálený, předsedu sociální demokracie nepřesvědčila o nutnosti budovat protiraketovou obranu v Evropě.