Krize dorazila do Evropy
Americká krize tvrdě dopadla na první evropské státy. Irská ekonomika prakticky ze dne na den zastavila růst a dánské hospodářství už je dokonce v recesi.
Přišlo to dříve než ve Spojených státech. Evropa má svůj první stát, který se propadl do recese. Stalo se jím Dánsko, kterému klesl ve dvou po sobě jdoucích čtvrtletích hrubý domácí produkt. V závěru loňského roku mezičtvrtletně o 0,2 procenta, na začátku roku letošního poklesl dokonce 0,6 procenta. „Dánská ekonomika je hodně proexportně zaměřená. Stejně je to ale překvapující,“ okomentoval údaje pro Respekt.cz analytik ČSOB Tomáš Sedláček.
Dánské hospodářství stáhla dolů soukromá spotřeba, zejména propad prodeje automobilů. Svou predikci na základě zveřejněných údajů upravila i jedna z nejvýznamnějších severských bank Handelsbanken. Podle banky by Dánsko mělo v tomto roce růst pouze o 0,6 procenta a za celý příští rok klesnout o 0,25 procenta.
Často je přitom Dánsko uváděno jako vzorová země. Pro svůj výborný stav veřejných financí, pružný pracovní trh a kvalitní veřejné služby se stalo Dánsko v loňském roce podle Světového ekonomického fóra nejkonkurenceschopnější ekonomikou světa. Jak je tedy možné, že jako první doplatilo na důsledky americké hypoteční krize? „Konkurenceschopnost je širší pojem než tento výkyv. Krátkodobě to nekoresponduje s těmito makroekonomickými statistikami, ale je to o celkovém pohledu na zemi,“ sdělil Respektu.cz Petr Zahradník z EU Office České spořitelny.
Keltský tygr odpočívá
Americká krize se přelila také do Irska. Keltského tygra zastihla rychleji, než se očekávalo. Ještě v posledním čtvrtletí loňského roku irská ekonomika rostla meziročně o 5,5 procenta, o čtvrt roku později již klesla o 1,5 procenta. V Irsku tak skončilo více než desetileté období vysokého ekonomického růstu. „Je otázkou, zda je to způsobeno strukturálními změnami způsobenými hypoteční krizí nebo se jejich ekonomika jednoduše přehřála. Nic to ale nemění na tom, že je to druhá nejsilnější ekonomika Evropské unie v HDP na hlavu,“ tvrdí Zahradník.
Nejlepší období zažila irská ekonomika mezi roky 1995 až 2000, kdy rostla průměrným tempem nad 10 procent. Irsku se v tomto období podařilo maximálně využít strukturálních fondů EU, ze kterých čerpalo ročně 1,5 procenta HDP. Během osmdesátých a devadesátých let navíc Irsko snížilo podíl státního rozpočtu na HDP z přibližně poloviny na třetinu.
Současná krize ale může Irsku připravit ještě horké chvilky. Irsko má totiž ze všech evropských zemí nejvyšší podíl zahraničního obchodu se Spojenými státy. „Irskou ekonomiku to může ještě zasáhnout. Američanům totiž slábnoucí dolar zdražuje jakékoliv věci z dovozu, takže celkový objem importu klesá,“ předpovídá analytik Sedláček.
Podobným tempem jako Irsko, rostla v loňském roce také Česká republika. Stejně razantní pokles hospodářství ale u nás nehrozí. „Krize se u nás neprojeví tak silně. Navíc česká ekonomika rostla ve všech svých regionech, což dokládá to, že Moravskoslezský kraj se rozvíjí ze všech nejvíce a nezaměstnanost na Karvinsku a Mostecku razantně klesá,“ tvrdí Zahradník. Problémy by mohlo mít Slovensko, které má svůj růst postaven na několika regionech. Jejich hospodářství by tak podle Zahradníka mohlo zpomalit růst z deseti na sedm procent.
Dopady na Evropu
Pokles hospodářství v Dánsku a Irsku nebude mít přímý dopad na ostatní evropské země. Jsou to relativně malé ekonomiky, aby k tomu mohlo dojít. V Evropě se to ale může projevit nepřímo. „Pokazí to trochu desetileté výročí společné měny euro. Ekonomiky se začínají pomalu rozjíždět a mezi jednotlivými státy se prohlubují rozdíly,“ naznačil Sedláček jeden z možných důsledků. Žádný krizový scénář sice Sedláček nepředpokládá, ale eurozóna si podle něj projde těžkými časy. „Bude to munice pro některé politiky. Euro se stane snadným terčem, na který se současné problémy hodí,“ předpovídá.
Na jiný problém upozorňuje Zahradník: „Může to mít reputační dominový efekt. Některé země, které se chtěly inspirovat například reformami zemědělství nebo daní, by to mohlo odradit.“ Reformy by tak mohly v některých zemích přijít o podporu společnosti. V Česku to ale zřejmě nehrozí. „U nás se ten konsensus ještě nepodařil ani nalézt,“ uzavřel pesimisticky Zahradník.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].