ČNB: Slovensko pro nás bude předskokanem

Česká ekonomika vykazuje podle aktuální zprávy České národní banky (ČNB) „náznak zvýšené sladěnosti s eurozónou“. Sbližování se státy, kde se platí eurem, je přitom důležitým vodítkem k tomu, jestli bychom se měli vzdát české koruny a přijmout společnou evropskou měnu.

V otázce společné měny se často mluví o plnění takzvaných maastrichtských kritérií. Ty jsou ale pouze technickým předpokladem přijetí eura a mají chránit stávající státy eurozóny. Pro nový členský stát je důležitější právě sbližování hospodářských cyklů, růstu ekonomiky nebo cenové hladiny. „Česká republika v každém případě není sladěna s eurozónou. Zatímco ekonomika Německa polevuje, tak české hospodářství naopak zrychlilo,“ uvedl pro Respekt.cz analytik Next Finance Vladimír Pikora.

Problémy připouští i samotná ČNB. „Například strukturální nezaměstnanost je stále vysoká, nedochází ke zlepšení stabilizační funkce rozpočtové politiky,“ prohlásil na tiskové konferenci ČNB vedoucí měnové sekce Tomáš Holub. Veřejné rozpočty přitom zůstanou po přijetí eura jediným nástrojem ke stabilizaci ekonomiky. Rozhodování o úrokových sazbách totiž přejde z ČNB na Evropskou centrální banku.

Dosavadní zkušenosti s rozpočtovou kázní nejsou ale nijak pozitivní. Rychlý růst ekonomiky doprovází vysoké schodky a státní pokladna tak v ekonomice působí spíše procyklicky, než aby ji stabilizovala. „Věřím, že do pěti let by mohl být rozpočet vyrovnaný. Již letos počítáme s deficitem 1,5 procenta HDP,“ tvrdí nicméně Holub.

Teď, nebo později

Podle ČNB by se Česko mělo do roku 2016 v oblasti cenové hladiny a úrovně hrubého domácího produktu přiblížit původním dvanácti státům eurozóny na 80 procent. Další přibližování už ale půjde pomaleji, a na stejnou úroveň bychom se tak mohli dostat někdy za dvacet let.

Přijetí eura je ale politickou otázkou. Přesto se většinou ekonomové shodují na tom, že Česko by mělo s eurem počkat. „V současné fázi by nebyly přínosy vyšší než náklady,“ řekl pro Respekt.cz analytik Atlantik FT Petr Sklenář. Česko si totiž přijetím eura zadělá na problémy hlavně v oblasti růstu cen.

Posilování koruny, které je odrazem ekonomického růstu, se přelije přijetím společné měny do růstu cen. Současná inflace na úrovni sedmi procent způsobená celosvětovým zdražením potravin a důsledkem reformy veřejných financí je pouze dočasná. Po přijetí eura by se ale poblíž takto vysokých hodnot usídlila na několik let.

Slovensko jako předskokan

Naši východní sousedé se oproti Česku blíží eurozóně mílovými kroky. Již od prvního ledna příštího roku si tak při dovolené v Tatrách budeme zřejmě muset směňovat naše koruny za euro. Dzurindova i Ficova vláda si stanovila přijetí eura jako prioritu číslo jedna.

Staronový prezident Václav Klaus nedávno při návštěvě Slovenska vyjádřil své obavy ze zbrklosti Slováků při přijímání evropské měny. Podobně to vidí i někteří ekonomové. „Bude to Pyrrhovo vítězství. Dokážou si akorát, že jako první ve střední Evropě přijali euro,“ tvrdí analytik Pikora.

Viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer to ale nevidí tak pesimisticky. „Takto malé ekonomiky mají větší problémy s volatilitou kurzu,“ bránil plán Slovenska přijmout euro v příštím roce. „Slovensko bude fungovat jako předskokan,“ dodal šéf měnové sekce ČNB Tomáš Holub.

Rozdílné důsledky pro subjekty

Posuzování výhod a nevýhod přijetí společné měny komplikují také rozdílné důsledky na jednotlivé subjekty. Velcí průmysloví exportéři přijetí společné měny jistě přivítají – nebudou se muset starat o výkyvy kurzu a získají tak větší stabilitu. Na druhé straně například úspory běžných střadatelů bude postupně ukousávat vysoká inflace.

Problémem se také může stát poslední krok při cestě k euru. „Státy dělají stále tu stejnou notorickou chybu. Přijímají novou měnu v lednu, kdy je nejvyšší meziměsíční inflace. K tomu politici ekonomice ještě uštědří šok v podobě přijetí eura,“ upozornil Pikora.