Ceny porostou ještě rychleji

Svět čelí největšímu nákladovému šoku za mnoho let. Rostoucí ceny potravin, komodit a pohonných hmot staví centrální banky do nelehké situace. „Není přehnané říci, že svět čelí největší krizi od ropných šoků v 70. letech,“ označil současný stav prezident Jižní Koreje Lee Myung-bak na asijsko-evropském setkání ministrů financí.

V Evropě dosáhla květnová inflace 3,9 procenta, a překonala tak nejvyšší hodnoty od roku 1992. V samotné eurozóně činila 3,7 procenta. „Inflace v Evropě ještě není za vrcholem. Zdražující pohonné hmoty budou ještě hrát svou roli, a v nejbližších měsících se bude inflace pohybovat kolem čtyř procent,“ předpověděl pro Respekt.cz analytik Poštovní spořitelny Jan Bureš. Nejvíce rostou ceny v Lotyšsku, kde se meziročně zvýšily o 17,7 procenta. Naopak v Nizozemí inflace dosáhla „pouze“ 2,1 procenta.

Úrokové sazby půjdou nahoru

Podle Bureše tak Evropská centrální banka (ECB) sáhne na svém příštím zasedání k preventivnímu zvýšení úrokových sazeb. Žádná země eurozóny totiž neplní inflační cíl ECB, který je definován jako „těsně pod dvěmi procenty“. Pokud by měly členské státy znovu vstoupit do eurozóny, přes inflační kritérium by se do něj nyní nedostalo Slovinsko, Řecko a Španělsko.

Hranice inflace podle maastrichtských kritérií odpovídá průměru tří zemí EU s nejnižší inflací plus 1,5 procenta. „Není to příliš vypovídající, spíše to zachytává nízkoinflační excesy. Navíc je hranice pohyblivá. Proč ji radši nestanovit na úrovni inflačního cíle ECB pod dvěma procenty,“ ptá se řečnicky Bureš. U zemí, které dohánějí vyspělejší státy, navíc inflace po přijetí eura výrazně vzroste, neboť ztratí možnost využít posilující domácí měnu.

Větší problémy než rozdílný inflační vývoj, trápí eurozónu odlišná ekonomická kondice jednotlivých zemí. Například němečtí exportéři stále slušně vyvážejí. Na druhé straně ekonomiky vázané na Spojené státy jako Nizozemí a Irsko zpomalují rychleji. „Některé státy se tak před několika měsíci obávaly, že ECB bude příliš agresivní při zvyšování úrokových sazeb. Nyní ji ale zvyšování sazeb nemůže nikdo vyčítat, protože inflační tlaky tady jsou,“ uvedl Bureš.

Česká inflace půjde nahoru

Vysoká inflace trápí také českou ekonomiku. „Nejspíše dojde ještě k růstu inflace k sedmiprocentní hranici. Oproti původním předpokladům totiž více zdraží plyn a do spotřebitelského koše se začnou projevovat dražší cigarety,“ myslí si Bureš.

Výraznějšího snížení inflace se tak dočkáme až začátkem příštího roku, kdy vyprchají jednorázové vlivy reformy veřejných financí. Pak by se měl růst cen vrátit mezi 3 až 4 procenta. Evropa se dočká snižování inflace již koncem tohoto roku. „Pokud budou stabilní ceny pohonných hmot a potravin, tak se může inflace razantně snižovat až na 2,5 procenta,“ doplnil Bureš.

Vysoký růst cen se ale může projevit v inflačních očekáváních jednotlivých ekonomických subjektů. „Čekám, že globální inflace se přenese do očekávání domácích subjektů. Předpokládám, že se blíží nejtvrdší mzdová vyjednávání za posledních deset let,“ varoval pro Respekt.cz analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Výraznější růst mezd by pak roztočil inflačně-mzdovou spirálu, která by vedla k dalšímu růstu cen prostřednictvím vyšších útrat domácností.

Problémy na druhé straně Atlantiku

Největší problémy s rostoucí inflací mají ale ve Spojených státech. Americký systém centrálních bank Fed má totiž dvojí úlohu – hlídá nejen cenovou stabilitu ale i ekonomický růst. Fed tak reagoval na loňskou hypotéční krizi, která podlomila americké ekonomice nohy, snižováním sazeb. V minulém měsíci ale vyskočila inflace na 4,2 procenta. „Šéf Fedu teď možná lituje nejrychlejšího snížení úroků od roku 1984. Devadesát procent trhu nyní sází na to, že kvůli inflaci do konce roku budou muset jít sazby postupně nahoru,“ domnívá se Michl.

Rostoucí ceny potravin a ropy mohou přehodnotit plány vlád i soukromých společností. Například automobilky se mohou více zaměřit na vozy s alternativním pohonem. Jednotlivé státy i Evropskou unii může vést potravinová krize k přehodnocení podpor zemědělství. O změně politiky v oblasti biopaliv se již seriózně diskutuje a například šéf firmy Nestlé Peter Brabeck-Letmathe je nedávno označil za viníka drahých potravin: „Ceny potravin zůstanou vysoké kvůli tomu, že vlády odvedly zdroje k výrobě biopaliv.“

Čtěte glosu Tomáše Lindnera Potravinová ruleta.