0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Agenda14. 5. 20084 minuty

Čekání na směrnici desetiletí

Vláda posvětila záměr odbourání bariér na evropském trhu se službami. Česko tak transponuje jednu z mála liberalizujících směrnic EU.

  • Autor: ČTK
• Autor: ČTK

Vláda ve středu schválila záměr zákona o volném pohybu služeb z dílny ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). „Návrh transponuje do českého právního řádu směrnici o službách, která je považována za jeden z nejvýznamnějších aktů evropského práva posledního desetiletí,“ uvádí k tomu MPO na svých stránkách. Na směrnici se začalo pracovat již v roce 2004.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Směrnici pochválil i sám ministr Martin Říman: „Za průlomový považuji hlavně institut tichého souhlasu, díky kterému už nečinnost úředníků nepůjde na vrub podnikatele, ale úřadu. V případě, že se tento princip osvědčí, budeme uvažovat o jeho zavedení do správního řízení obecně." MPO do podzimu připraví paragrafované znění zákona. Ten by měl platit do konce roku 2009.

Podnikatelé směrnici vítají

Čeští podnikatelé chystaný zákon kvitují. „Liberalizaci služeb jako takovou vítáme. Řadě českých podnikatelů to uvolní ruce při prosazování na zahraničních trzích,“ uvedla pro Respekt.cz tisková mluvčí Hospodářské komory Viktorie Plívová. Zpočátku se to bude podle Plívové týkat nejspíše příhraničních oblastí, pak se ale přidají i podnikatelé ze zbytku republiky.

Čeští podnikatelé přitom nebudou spoléhat pouze na nízkou cenu svých služeb. „Budou moci konkurovat kvalitní prací, odborností ve vzdělání. Platí zde okřídlené heslo zlaté české ručičky,“ tvrdí Plívová. V rámci českého předsednictví v prvním pololetí roku 2009 bude Hospodářská komora požadovat, aby byly vyhodnoceny jednotlivé implementované kroky v členských státech. „Chceme, aby se to dalo skutečně do pohybu, aby to nebyly jen prázdné proklamace,“ dodala Plívová.

Dopad zákona o volném pohybu služeb na ekonomický růst MPO odhaduje na 0,65 až 1,45 procenta HDP, což odpovídá přibližně 17 až 37 miliardám korun. Uvolnění evropského trhu se službami vytvoří podle ministerstva přes 18 tisíc nových pracovních míst a zvýší export o více než 12 miliard korun.

Podnikání za hranicemi

Jak konkrétně bude přeshraniční podnikání probíhat? Zahraniční podnikatel, který bude chtít poskytovat služby v Česku, si podá žádost na takzvaném Jednotném kontaktním místě, které postoupí do pěti dnů žádost příslušným úřadům. Podnikatel tak přijde do styku pouze s jednou institucí.

Co bude tím Jednotným kontaktním místem, ještě není určeno. „V úvahu připadají krajské živnostenské úřady nebo informační místa Hospodářské komory,“ upřesnil Respektu.cz tiskový mluvčí MPO Tomáš Bartovský. Pokud se pak do stanové lhůty české úřady nevyjádří nebo se vyjádří kladně, může podnikatel začít provozovat svou činnost. Čeští podnikatelé podstoupí zrcadlový proces zase v zemi, kde budou chtít podnikat.

Agentury práce

Nový zákon s sebou přinese změnu také v oblasti udělování povolení. Řada povolení se v současnosti uděluje na dobu určitou, nově se ale budou automaticky obnovovat. To pomůže například soukromým vzdělávacím institucím nebo agenturám práce. Větší vliv na trh pracovních agentur se ale čekat zřejmě nedá. „Velké zahraniční subjekty, které měly kapitál, již na náš trh vstoupily, a podnikají zde. Stejně tak my už podnikáme v zahraničí,“ řekla Respektu.cz Jana Skalová, tisková mluvčí společnosti LMC, která u nás provozuje portály Jobs.cz a Práce.cz.

Některé služby ale z návrhu úplně vypadly. „Původně nebyly vyloučeny skoro žádné služby, ale teď budou vyloučeny například zdravotnické služby, některé sociální služby nebo dokonce audiovizuální služby. To se nepodařilo liberálním státům proti lobbistickým skupinám zachovat,“ sdělil Respektu.cz vedoucí odboru vnitřního trhu a služeb EU ministerstva průmyslu Jan Hebnar. Lepších podmínek se nedočkají také agentury pronajímající pracovníky. „Bylo to politické rozhodnutí,“ dodal Hebnar.

Zavedení systému volného pohybu služeb nebude mít podle ministerstva průmyslu žádný dopad na státní rozpočet. Jediné náklady budou souviset se zřízením Jednotných kontaktních míst. Jejich provoz bude stát zhruba 20 milionů korun ročně.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].