0:00
0:00
Agenda21. 1. 20143 minuty

Barroso je mrkev

Odstartují zelení konečně evropskou politiku?

Ve foyer Nové scény se konala jedna z debat evropských zelených primárek. Nezní to možná zajímavě, ale zajímavé to je. Do  Prahy se sjeli čtyři kandidáti na post jakýchsi dvou evropských zelených volebních lídrů – tedy lidí, kteří budou tváří celoevropské kampaně a jeden z nich by se v případě vítězství zelených v evropských volbách mohl stát předsedou nové Komise. To je samozřejmě ne úplně pravděpodobné, ale co kdyby.

Vkontinentálních internetových primárkách tak může (až do 28. ledna) hlasovat každý, kdo je starší šestnácti let, žije v Evropě (nemusí být nutně evropským občanem) a na příslušné webové stránce odklikne, že je zelený když ne po dle stranické legitimace, tak alespoň v srdci. Vybírat můžou voliči mezi třemi kandidátkami a jedním kandidátem. Kariérními evropskými politiky s výjimkou Francouze José Bového, známého bojovníka proti McDonaldu, který vede vlastní farmu.

↓ INZERCE

Princip je vlastně stejný jako u běžných parlamentních voleb: všichni kandidáti se ucházejí o zvolení na národních kandidátkách, a zároveň chtějí být lídry celoevropské kampaně. Zelení jsou vůbec první evropská strana, která něco podobného zkouší.

Sama hodinová panelová debata nebyla nijak významě překvapivá. Snad s výjimkou chvíle, kdy jedna ze dvou německých kandidátek až příliš naléhavě volala do publika, že „musí zvolit zelenou cestu!“. Publikum tvořilo asi sto přesvědčených členů strany zelených ocitnuvších se v naprostém zmatení, jakou ještě zelenější cestu zvolit než být přesvědčeným členem strany zelených. Francouzský farmář varoval před americkými farmáři, německá celoživotní bojovnice proti rasismu před rasismem a jádro tu dostávalo na frak ze všech stran.

profimedia 0015672785 Autor: Profimedia.cz

Ať už byl ale návštěvník zelený v srdci či legitimaci, nebo nikde, jeden moment byl nakonec zajímavý pro každého. Při tak navýsost politické události, jako je kampaň pro volby do evropského parlamentu, se skutečně hovořilo jako v kampani, kde jde o to vyhrát nad konkrétním protivníkem, nikoli normami.

Tedy už žádné „rozhodnutí Rady ministrů“ nebo „mínění Evropské komise“, nýbrž „příliš slabý Barroso“ a „pomýlený komisař pro zemědělství“. Z technokratického tělesa, jež se zdá často pohybovat samospádem, se tak Evropa na hodinu změnila v místo, kde rozhodují myšlenky, energie, schopnosti a vůle jednotlivců, kteří sedí na důležitých místech - odkud je jiní jednotlivci chtějí vystrnadit. A tomu se, pokud se nepleteme, říká politika.

Což se nemusí každému líbit a také nelíbí: snahu dostat politiku na půdu Evropské komise kritizuje nebo alespoň zpochybňuje Angela Merkelová i unijní prezident Herman Van Rompuy. Je pravda, že „víc politiky“ znamená víc mouru do hyperkorektního a sterilního bruselského prostředí. Ale podle zelených je to také jediná cesta, jak udržet Unii v chodu.

Víc se dočtete v rozhovoru s nejmladší kandidátkou na volebního lídra Ska Kellerovou, který přineseme v příštím čísle Respektu


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].