Afrika plánuje největší vodní elektrárnu na světě

Plán vybudovat v Demokratické republice Kongo obrovskou vodní elektrárnu Grand Inga před několika dny podle serveru BBC probírali afričtí finančníci a politici v Londýně. Hledali hlavně způsob, jak financovat náklady na její stavbu ve výši 80 miliard dolarů (1,3 bilionu korun).

Elektrárna by měla produkovat dvakrát více energie než v současnosti největší vodní dílo Tři soutěsky v Číně. Množství elektřiny, které nová elektrárna bude produkovat, odpovídá přibližně třetině současného výkonu všech elektráren v Africe. Kritici ale namítají, že to stejně nepomůže nejchudším Afričanům, kteří nemají přístup k elektřině.

Světová energetická rada (World Energy Council), která pořádala dvoudenní jednání v Londýně, naopak tvrdí, že projekt pomůže 500 milionům Afričanům, kteří jsou zatím bez připojení na elektrickou síť. „Musíme zlepšit přístup k elektřině všem v Africe i v jiných částech světa,“ poznamenal na konferenci generální tajemník WEC Gerald Doucet. „Může to vyjít, ale musí se postavit kvalitní infrastruktura,“ upozornil Respekt.cz analytik Atlantik FT Petr Novák.

Omyly se nebudou opakovat

Podle generálního tajemníka se nepodaří zlepšit přístup lidí k elektřině právě bez takovýchto projektů. „V minulosti došlo k řadě omylů, ale poučili jsme se. Projekty musí brát v potaz sociální a občanské problémy, musí být šetrné k životnímu prostředí,“ slíbil tajemník Doucet.

Elektřina z vodní elektrárny bude distribuována do dalších států přes obrovské distribuční systémy v Egyptě na severu, v Nigérii na západě a směrem do Jihoafrické republiky. „Je to ambiciózní projekt. Budou tam ale určitě velké přenosové ztráty, když se to bude rozvádět přes celou Afriku,“ naznačil možné problémy analytik Novák. Stavba by měla být zahájena v roce 2014 a dokončena by měla být mezi lety 2020 a 2025.

Přehrada bude vysoká 205 metrů, na délku bude měřit 15 kilometrů a ročně by měla produkovat 320 terawatthodin elektřiny (pro srovnání v loňském roce se v ČR podle dat Energetického regulačního úřadu vyrobilo 88 terawatthodin). První plány na stavbu elektrárny se objevily již v osmdesátých letech, ale kvůli tehdejší politické situaci v Kongu byly smeteny ze stolu.

Tři soutěsky

Dosud největší vodní elektrárnou světa je od roku 2003 čínská přehrada Tři soutěsky. Její stavba přišla na 24 miliard dolarů a vzbudila řadu negativních ohlasů kvůli nutnému přesídlení dvou milionů lidí a vlivu na životní prostředí.

Například Světový fond na ochranu přírody upozornil na to, že projekt ohrožuje posledních několik kusů sladkovodního delfína bílého a vážně narušil místní ekosystém. Podle některých odborníků se navíc celá přehrada do 100 let zaplní bahnem a nánosy. Čínská vláda ale pokládá projekt za otázku prestiže.

Podle posledních údajů amerického ministerstva energetiky za rok 2005 se nejvíce elektřiny z vodních elektráren vyprodukovalo v Asii (735 TWh) a v severní Americe (658 TWh). V Africe se v současnosti ročně vyrábí z vodních zdrojů 89 TWh elektřiny, celosvětová produkce činí 2.900 TWh.

V Africe bude vládnout uhlí a plyn

Mezinárodní energetická agentura (IEA) předpokládá, že do roku 2030 poroste spotřeba elektřiny v Africe ročně 3,5procentním tempem. Velkého rozšíření se dočkají plynové elektrárny. „Podíl plynových elektráren na celkové produkci elektřiny vzroste do roku 2030 z 25 na 38 procent,“ uvádí agentura ve svém výhledu z loňského roku.

Podíl uhelných elektráren (45 procent) zůstane přibližně stejný. Elektřinu z jádra získává pouze Jihoafrická republika ve dvou jaderných blocích. Výhled IEA počítá se stavbou jednoho dalšího bloku do roku 2030, ale nadále zůstane podíl jaderné energetiky na celkové produkci v Africe kolem 2 až 3 procent. Obnovitelným zdrojům by mělo zůstat necelé procento energetického mixu. Zpráva nicméně nepočítá s projektem Grand Inga, takže se podíly ostatních zdrojů mohou snížit ve prospěch obnovitelných zdrojů.