0:00
0:00
Film23. 1. 20264 minuty

Dosáhne Česko na Oscara? Nejvíce nominací mají Hříšníci a Jedna bitva za druhou

V hlavních kategoriích se znovu výrazně prosadila i zahraniční kinematografie. Radovat se může především Norsko

Pokud si bude chtít americké publikum pustit letošního vítěze Oscarů v kategorii nejlepší film, je možné, že bude muset znovu překonávat případnou nechuť k titulkům jako před pěti lety v případě jihokorejského Parazita. Mezi desítkou titulů nominovaných v hlavní kategorii figurují hned dva zahraniční – brazilský Tajný agent a norská Citová hodnota režiséra Joachima Triera, čerstvě vyhlášená nejlepším evropským filmem roku.

Plusové body, které se v oscarovém závodě hodí, si epicky pojaté drama o letitém traumatu mezi dcerou a otcem připsalo už díky Velké ceně z festivalu v Cannes. Aktuálně je ze soupisky vidět možná nejvýrazněji a poutá k sobě pozornost hlasujících. Jakkoli ale Citová hodnota nabrala po Evropských cenách vítr do plachet na finále oscarového závodu, za favority letošního ročníku jsou stále považováni Hříšníci a Jedna bitva za druhou. Svoji stopu letos do Oscarů propsalo i Česko díky dánskému dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi, na kterém se koprodukčně podílela tuzemská společnost Pink.

Jak Tajný agent, tak Citová hodnota figurují i mezi pěticí nejlepších mezinárodních filmů a zabodovaly i v hereckých kategoriích. Ke Zlatému glóbu by si mohl přidat Oscara v hlavní mužské kategorii Wagner Moura za svůj mnohotvárný portrét akademika skrývajícího se před opresivní mocí na sklonku sedmdesátých let během vojenské diktatury v Brazílii. Hned tři herecké nominace má Citová hodnota: pro Renate Reinsve v hlavní ženské roli a Elle Fanning, Stellana Skarsgårda a Ingu Ibsdotter Lilleaas v rolích vedlejších.

↓ INZERCE

Joachim Trier je nominovaný i mezi režiséry. Šanci má v této kategorii také Chloé Zhao za dojemné shakespearovské melodrama Hamnet, Josh Safdie za frenetického Velkého Martyho, Ryan Coogler za hororový antirasistický muzikál Hříšníci a Paul Thomas Anderson za revoluční Jednu bitvu za druhou.

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 160 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026

Respekt Obchod

Přejít do obchodu