Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Externí hlasy

Kvóty na uprchlíky nejsou nerozumné ani nebezpečné

80 procent nově příchozích žadatelů o azyl dnes přichází do pouhých 6 zemí EU

Skupina 300 Afričanů na pobřeží Sicílie
Skupina 300 Afričanů na pobřeží Sicílie • Autor: Globe Media / Reuters

Evropská komise vydala minulý týden migrační agendu. Jde o celé spektrum návrhů, diskusi však dominuje otázka kvót v přerozdělování žadatelů o azyl a uprchlíků. Oproti tomu, co ve svém článku tvrdí Radko Hokovský a Jakub Janda z think-tanku Evropské hodnoty, by jejich prohlasování a uvedení do praxe nebylo nerozumné ani nebezpečné.


Kvóty jsou jen jedním z řady opatření, které Komise navrhuje. A jak autoři zmiňovaného textu správně podotýkají, nejsou nástrojem, který by mohl snížit počty mrtvých ve Středozemním moři i jinde na vnějších hranicích EU. K tomu mají směřovat jiné, konkrétní kroky, které umožní legální cesty do EU lidem, kteří v současnosti nemají na výběr a jsou nuceni podnikat nebezpečný únik do bezpečí neregulérní cestou, nejčastěji přes Středozemní moře.

Komise navrhuje dva typy kvót. Jedním z nich je přesídlení uprchlíků ze třetích zemí, jak se už děje dnes, avšak státy se do programu zapojují dobrovolně. Přesídlení (tedy přijetí pečlivě vybraných uprchlíků z uprchlických táborů, např. na Blízkém východě) je právě jednou z legálních cest do EU, díky němuž můžeme předejít řadě lidských tragédií. Navíc umožňuje, aby uprchlíci neplatili své těžce ušetřené peníze kriminálním převaděčům, ale aby je utratili až v Evropě během své integrace.

Druhý typ kvót navrhovaný Komisí je tzv. vnitřní přerozdělení žadatelů o azyl v rámci EU, v jehož rámci by na ČR připadlo asi 500 osob. Česko stejně jako jiné země EU profituje ze Schengenského prostoru. Když se členské státy EU domluvily na zrušení vnitřních hranic, staly se tím zároveň odpovědnými za vnější hranice EU a za výzvy s tím související.

Otázka, kterou bychom si měli pokládat, není, proč odmítat kvóty, ale jak současnou migrační krizi řešit lépe a efektivněji.

Tweetni to

80 % nově příchozích žadatelů o azyl dnes přichází do pouhých 6 zemí EU - přesto, že Smlouva o EU výslovně zakotvuje v azylové oblasti princip solidarity mezi členskými státy. Jak je vidět, bez přísnějších opatření, jako jsou právě kvóty, tato solidarita prostě nefunguje.

Je samozřejmě pravdou, že lidé míří do určitých členských států kvůli jazykové znalosti, příbuzenským vazbám nebo komunitám a také kvůli přívětivosti azylových systémů. Předpokladem pro jakékoli přerozdělování žadatelů či uprchlíků by měly být srovnatelné podmínky v členských státech, například v míře pravděpodobnosti získat azyl. To realitě bohužel neodpovídá, přesto však kvůli tzv. Dublinskému systému - mechanismu, kdy může cizinec podat žádost o azyl pouze v jednom státě a má tedy jedinou šanci v rámci celé EU - dochází k umělým a často nelogickým transferům žadatelů o azyl z jedné členské země do jiné.

V tomto směru by tedy navrhované kvóty vlastně nepřinesly nic nového - systém, který snaží žadatele o azyl v EU přerozdělovat, do určité míry existuje. S kvótami by bylo možná lepší počkat do doby, až bude mít EU jednotnou azylovou politiku - takovou, kde nebude záležet na tom, ve které zemi uprochlík svou žádost o azyl podá, a kde bude mít ve všech státech EU stejnou šanci posuzovanou podle stejných pravidel.

V současnosti to však není na pořadu dne, takže Komisí navrhované opatření je lepší, než žádné. Otázka, kterou bychom si měli pokládat, není, proč odmítat kvóty, ale jak současnou migrační krizi řešit lépe a efektivněji.

V bezpečí. (Nigerijští uprchlíci)
V bezpečí. (Nigerijští uprchlíci) • Autor: Profimedia.cz
Kvóty sice odlehčí jižním státům jen minimálně, ale jsou symbolickým gestem, které mělo být zavedeno už dávno. Průzkumy navíc ukazují, že lidé jsou xenofobnější a zastávají rasističtější názory v zemích či oblastech, kde mají s cizinci jen malou zkušenost. To, že by se státy jako Česko díky kvótám obohatily o nové sousedy, by mohlo vést k věcnější a reálnější debatě o problémech s imigrací spojených a ve výsledku změnit řadu neinformovaných pohledů na ni.

Zmínka Hokovského a Jandy, že musíme vložit diplomatické úsilí do toho, abychom zamezili příchodu „nelegálních ekonomických migrantů“, není nic než populistickým tvrzením bez reálné analýzy situace. My všichni si dopřáváme čerstvá rajčata ze Španělska a Itálie - za cenu, která může být tak nízká právě a jenom díky ekonomickým migrantům, kteří přešli polovinu Afriky a riskovali svůj život ve Středozemním moři, aby mohli pracovat bez papírů za nižší než minimální mzdu a posílat část výdělku zpět domů.

Měli bychom naopak mít tolik odvahy si přiznat, že z migrace vysoce těžíme a že ekonomické migranty potřebujeme. Nejefektivněji zmírníme nebezpečí z jejich cest tak, že jim umožníme přijít legálně a bezpečně, pracovat v důstojných podmínkách a platit daně.

Autorka se zabývá migrační a azylovou politikou EU v organizaci Caritas Europa.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte