0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst
Ekonomika10. 1. 20175 minut

Rušno kolem koruny a noví Zemanovi adepti v ČNB

Kdo jsou noví členové bankovní rady a co je letos čeká důležitého

ČNB
Autor: Milan Jaroš

Do vedení České národní banky nastupují dva noví lidé, kteří se jeví zkušeně a proevropsky – v obou případech tedy Miloš Zeman překvapil dobrou volbou. Obměna bankovní rady se koná v době, kdy se ČNB musí vypořádat s delikátním úkolem, jak bez velkých excesů vrátit korunu zpátky k plovoucímu kurzu. To, co se děje v centrální bance, je tedy letos třeba obzvlášť pozorně sledovat.

Do sedmičlenné rady od února nastoupí Marek Mora, nyní jeden z nejvýše postavených Čechů v evropských strukturách, a Oldřich Dědek, který už v bankovní radě dříve působil, a nyní byl poněkud bezprizorní – působil jako vládní koordinátor pro zavedení eura v Česku.  V radě střídají Lubomíra Lízala a Pavla Řežábka; tomu skončil už druhý mandát, nemohl být tedy jmenován znovu. Lízalovi skončil teprve první mandát, ale Zeman už ho podruhé nejmenoval.

↓ INZERCE

Je jisté, že kdyby vedení ČNB měly obsadit vyloženě ekonomické kapacity, pak by se dali najít i lepší kandidáti, například se zkušenostmi v expertních institucích typu MMF nebo OECD. Ale vzhledem k faktu, že volba lidí do ČNB je jen v rukou prezidenta bez dalších blokačních a kontrolních mechanismů, výběr mohl dopadnout i mnohem hůř.  Napětí, které každému takovému monarchistickému rozhodnutí předchází, tedy tentokrát střídá úleva – zvlášť třeba při porovnání s Maďarskem, kde centrální banka nakupuje zbraně nebo přihrává peníze přívržencům režimu.

Marek Mora je od roku 2015 ředitelem pro rozpočet, daňovou a regionální politiku na Generálním ředitelství pro hospodářství a konkurenceschopnost v Radě EU. V letech 2010–2015 vedl kancelář generálního tajemníka Rady EU. Předtím byl jedním z lidí, kteří vedli české předsednictví EU, poté byl poradcem premiéra Jana Fischera a hlavním vyjednávačem při jednání o námitkách tehdejšího prezidenta Václava Klause k Lisabonské smlouvě.

Oldřich Dědek
Autor: Archiv
Oldřich Dědek
Oldřich Dědek Autor: Archiv

Oldřich Dědek byl členem bankovní rady v letech 1999–2005 jako viceguvernér. Jak podotýká ekonom David Marek, Dědek proslul jako důsledný odpůrce změn – za dobu, kdy jsou k dispozici záznamy o tom, jak kdo z rady hlasoval při úpravách úrokových sazeb, byl Dědek pro změnu jen jedinkrát. Jinak vždy hlasoval pro zachování sazeb tam, kde byly.

Po odchodu z ČNB strávil deset let jako „pan Euro“ - muž zodpovědný za přípravu vstupu do eurozóny. Tedy něčeho, k čemu by Česko podle přístupových smluv s EU jednoho dne mělo dospět, ale vzhledem k chybějícímu termínu a klesajícímu zájmu veřejnosti nikdy tento proces nedospěl do relevantní fáze. Nic se na tom ani v nejbližší budoucnosti nezmění; Česko sice podmínky pro vstup splňuje, ale ke vstupu chybí politická vůle. Fakt, že Dědek neměl co na práci, zmínil jako jeden z důvodů své volby i Zeman.

Výběr členů bankovní rady je podle Ústavy plně v rukou prezidenta, Zeman ale už dříve ve svých nominacích dal hodně na doporučení nynějšího guvernéra Jiřího Rusnoka, kterého do vedení ČNB dosadil loni v létě. Po nástupu Mory a Dědka je nyní v radě pět ze sedmi členů nominovaných Zemanem.

Centrální banka je podle ústavy nezávislý orgán, který zodpovídá především za stabilitu cen a měny a za dohled nad bankovním a finančním trhem. V letošním roce banka slíbila ukončit intervenční kurzový režim, který zavedla v listopadu 2013 – původně jako krátkodobé řešení pro oživení ekonomiky, odvrácení deflace (tedy poklesu cen) a zastavení tou dobou už dva roky trvající ekonomické recese.

V praxi šlo o devalvaci měny na 27 korun za euro, tedy o jednorázové oslabení o sedm procent v zájmu podpory exportu. Centrální banka od té doby hranici 27 korun za euro brání. V dnešní situaci kurz nemůže spadnout pod toto číslo, protože banka garantuje tento kurz jako takzvaný tvrdý závazek – v praxi to funguje tak, že pokud někdo prodává eura, centrální banka je vždy vykoupí za 27 korun. Korun si na to může vytisknout libovolné množství a kurz by tím pádem mohla proti zpevnění bránit donekonečna, letos se ale chystá s intervencemi skončit a nechat korunu znovu volně plout na základě nabídky a poptávky, jak tomu bylo do roku 2013.

Tvrdý závazek spočívá v tom, že banka bude držet kurz 27 korun za euro minimálně do konce letošního prvního čtvrtletí. Další vývoj se měl určit podle vývoje inflace – logika je zjednodušeně řečeno taková, že vyšší inflace značí, že ekonomika již roste a že je dost odolná na to, aby zvládla volně plovoucí kurz. Centrální banka si dala za cíl dostat meziroční inflaci na dvě procenta, což se poněkud v předstihu oproti dosavadním předpokladům stalo už v prosinci.

V souvislosti s tím se centrální banka dostává pod čím dál větší tlak; jen za první týdny letošního roku už za intervence utratila přes sto miliard korun (za ně nakupuje eura, která ukládá do devizových rezerv). Pokud inflace zůstane nad dvěma procenty i v dalších měsících, což je pravděpodobné, nic nebrání tomu opustit kurzový závazek už na začátku druhého čtvrtletí.

Centrální banka ale bude v dosud nevyzkoušené situaci - a není zatím jasné, jak se devizový trh zachová a jak složité bude zabránit velkým výkyvům kurzu. Guvernér Rusnok již dříve opakovaně uvedl, že proti případným výkyvům kurzu banka zakročí i po opuštění intervenčního režimu. Je ale pravděpodobné, že koruna po uvolnění posílí, tedy že se vrátí směrem k hodnotám, na kterých byla před listopadem 2013.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].