středa 18. 1. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Již dva týdny běží ve Finsku experiment s tzv. zaručeným základním příjmem (či „občanským platem“). Dva tisíce náhodně vybraných Finů minulé pondělí obdrželo první „výplatu“ a na účet jim bude pravidelně státem připisována až do příštího prosince. Na závěry je zatím brzo, debata o revolučním systému a jeho výhodách i rizicích už nicméně nějakou dobu běží.

Systém, v němž by všichni občané bez rozdílu dostávali od státu určitou částku peněz, má být odpovědí na přežité či problematické sociální systémy jedenadvacátého století i příprava na dobu, kdy většinu práce zastanou stroje a umělá inteligence a která se nejen podle technologických vizionářů neodvratně blíží.

Magazín Quartz ovšem upozorňuje, že myšlenku nestvořila až vyhlídka na robotický věk, debatu o ní vedli přední politici a ekonomové už před padesáti let, a mezi nimi také černošský vůdce Martin Luther King. V knize Where Do We Go from Here: Chaos or Community? (Jak dál: Chaos nebo společenství, česky nevyšla) vydané v roce 1967, tedy rok před Kingovou smrtí, navrhuje základní příjem zavést jako lék na chudobu, a to jak černochů, tak bělochů. „Ve Spojených státech je dvakrát více chudých bělochů než černochů, proto se soustředím na chudobu jako důsledek rasové diskriminace, ale na jev, který zasahuje bílé i černé,“ píše King.

Během projevu na Stanfordské univerzitě pak King vyzval kolegy z hnutí za občanská práva, aby požadavek zaručeného příjmu zvedli a začali jej na celonárodní úrovni prosazovat. Začal dokonce organizovat další pochod na Washington, tentokrát s tématem chudoby. Kam se myšlenka vytratila, se Quartz nezmiňuje. Není však těžké najít odpověd - za rok King zemřel rukou atentátníka v Memphisu.

Jak se zbavit nesmyslných zaměstnání? Zavést základní příjem

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Jak ve své „geopolitické předpovědi“ píše dnešní Quarz - - kdo by si na konci studené války před 25 lety pomyslel, že knokautované Rusko nakonec z toho zápasu přeci jen vyjde vítězně. Ale přesně to se stalo. Zmiňuje to i včerejší menu: přicházející prezident Spojených států amerických ve svém velkém rozhovoru před nástupem do funkce velebí Rusko jako skvělého důležitého partnera, zatímco nad doposavad nejbližšími spojenci pohrdavě mává rukou: NATO je podle něj „překonané“, Evropská unie odsouzená k rozpadu a on osobně prý netuší, zda „vůbec dokáže nějak vycházet“ s německou kancléřkou Angelou Merkel. Podle nového šéfa Bílého domu byl brexit tou nejlepší věcí, kterou Británie mohla udělat pro zajištění své budoucnosti a brzy ji určitě budou následovat další země. Pro Ameriku plánuje Trump tu samou izolaci a hrozí, že roztrhá všechny její dosavadní obchodní dohody se světem včetně Severoamerické smlouvy o volném obchodu s nejbližšími sousedy Kanadou a Mexikem.

Evropě končí růžové dětství. S Donaldem Trumpem přichází tvrdá změna

Reklama
Reklama

Je to doopravdy nečekaný vývoj a nejeden stoupenec liberální demokracie je možná zaskočen. Útěchou je, že za dalších 25 let může být všechno zase jinak a dnešní trumpovci či jejich děti budou překvapeně zírat na svět, který se jim před očima zrodil z jejich jednoduchých záměrů. Nebo ne za pětadvacet let, ale třeba i mnohem dřív.

Kdo se nechce jen nervovat, ale i si tak trochu pohrát, může zárodky budoucího trumpovsko-brexitářského překvapení sledovat už dnes. Například ve zprávě seriózního zpravodajského serveru Politico, že příští kadidaturu na post guvernéra Kalifornie zvažuje pro rok 2018 známý mogul ze Silicon Valley, kontroverzní miliardář Peter Thiel.

Thielova podpora prezidentské kandidatury Donalda Trumpa byla mezi hvězdami kalifornského inovátorského byznysu ojedinělá a vyvolala pozdvižení. Vynálezce PayPalu dostal tento krok do vysoké politiky – nově zvolený prezident si ho vybral do týmu připravujícího předání moci.

Peter Thiel

Fakt, že Thielovi politika učarovala, mohl pozornější čtenář rozpoznat už dřív: jeho občasné rozumování, jak by měl správně vypadat svět a že by se do jeho správy neměli plést běžní laikové, se na zpravodajských serverech tu a tam objevuje už delší čas. Proto kandidatura introvertního homosexuálního podnikatele nepředstavuje zas až takové sci-fi.

Pokud Thiel do souboje opravdu půjde, nebude to mít jako republikán v Kalifornii – tradiční baště demokratů – lehké, ale o tyto finesy vnitrostátní politiky teď nejde. Důležité je, že Thielovo eventuální vítězství by mohlo vést k vývoji, jež by mohl otřást Spojenými státy a tím i celým světem.

Miliardář totiž patří do rostoucího počtu Kaliforňanů, kteří volají po odchodu své země z americké Unie a po založení nezávislého kalifornského státu. „Myslím, že takový krok by byl skvělý pro Kalifornii i pro zbytek Ameriky,“ řekl Thiel nedávno v rozhovoru pro New York Times. „A pomohl by i Donaldu Trumpovi v jeho kampani za znovuzvolení v roce 2020,“ dodal s narážkou na fakt, že právě v Kalifornii loni Trump drtivě prohrál a tamní voliči způsobili naprosté celoamerické vítězství Hillary Clinton v počtu voličských hlasů.

Ironií je, že hnutí za odchod Kalifornie z USA („Yes California“) založil Newyorčan žijící léta v Rusku - Louis Marinelli. Tento učitel angličtiny na soukromých školách v Petrohradu věnoval propagaci své ideje velkou energii a byl v ní úspěšný: ruská vláda hnutí „Yes California“ finančně podporuje a spolek loni těsně před Vánoci otevřel v Moskvě „kalifornské velvyslanectví“, které si klade za cíl „informovat ruské obyvatelstvo o kalifornské historii, napomáhat růstu vzájemného obchodu a turistického ruchu“. Technicky chce hnutí Kalifornii osamostatnit dvěma kroky: ve volbách 2018 by tam měli lidé rozhodnout, zda si přejí samostatný stát, či nikoli. Pokud řeknou Ano, mělo by se o rok později konat závazné referendum a na základě jeho výsledku by pak šestá největší ekonomika světa s počtem obyvatel větším než Polsko vykročila k samostatné existenci. Tím by v parafrázi úvodem zmíněných Trumpových slov udělala Kalifornie to nejlepší k zajištění své budoucnosti a další státy americké unie by ji pravděpodobně brzy chtěly následovat.

Takže tohle by mohla být ta nečekaná novinka. Čas na škodolibý smích? Těžko říct. Vítěz celé hry by totiž bohužel zůstal asi stejný, jako je dnes.

Reklama