Již dva týdny běží ve Finsku experiment s tzv. zaručeným základním příjmem (či „občanským platem“). Dva tisíce náhodně vybraných Finů minulé pondělí obdrželo první „výplatu“ a na účet jim bude pravidelně státem připisována až do příštího prosince. Na závěry je zatím brzo, debata o revolučním systému a jeho výhodách i rizicích už nicméně nějakou dobu běží.
Systém, v němž by všichni občané bez rozdílu dostávali od státu určitou částku peněz, má být odpovědí na přežité či problematické sociální systémy jedenadvacátého století i příprava na dobu, kdy většinu práce zastanou stroje a umělá inteligence a která se nejen podle technologických vizionářů neodvratně blíží.
Magazín Quartz ovšem upozorňuje, že myšlenku nestvořila až vyhlídka na robotický věk, debatu o ní vedli přední politici a ekonomové už před padesáti let, a mezi nimi také černošský vůdce Martin Luther King. V knize Where Do We Go from Here: Chaos or Community? (Jak dál: Chaos nebo společenství, česky nevyšla) vydané v roce 1967, tedy rok před Kingovou smrtí, navrhuje základní příjem zavést jako lék na chudobu, a to jak černochů, tak bělochů. „Ve Spojených státech je dvakrát více chudých bělochů než černochů, proto se soustředím na chudobu jako důsledek rasové diskriminace, ale na jev, který zasahuje bílé i černé,“ píše King.
Během projevu na Stanfordské univerzitě pak King vyzval kolegy z hnutí za občanská práva, aby požadavek zaručeného příjmu zvedli a začali jej na celonárodní úrovni prosazovat. Začal dokonce organizovat další pochod na Washington, tentokrát s tématem chudoby. Kam se myšlenka vytratila, se Quartz nezmiňuje. Není však těžké najít odpověd - za rok King zemřel rukou atentátníka v Memphisu.
Přečtěte si více k tématu
Jak se zbavit nesmyslných zaměstnání? Zavést základní příjem
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
