středa 20. 6. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Středečnímu menu se vždycky líbilo, že Pohoří Čerského, na dálném, velmi dálném sibiřském severovýchodě, bylo pro lidské vědění definitivně objeveno jen o čtyři roky dřív, než astronomové odhalili Pluto (což se stalo v roce 1930). A velmi podobný příběh se od roku 2012 odehrává v severním Mozambiku, konkrétně na hoře Mount Lico, píše server Quartz.

Hora je osamocený útes, který se vypíná nad relativní západoafrickou rovinu. Místní i zbytek světa o její existenci pochopitelně věděli, je ostatně těžké si jí nevšimnout. Nikdo však netušil, že v kaldeře vyhaslé sopky chráněné vysokými skalnatými stěnami se skrývá neprozkoumaný deštný prales. K jeho objevu pomohl program Google Earth. Na jeho snímcích biolog Julian Bayliss z Oxford Brookes University objevil i tenhle ztracený svět, když pátral po stopách dosud netknutých pralesů.

Reklama
Reklama
Reklama

Následujících šest let pak po celém světě sestavoval tým odborníků na živočichy, rostliny i motýly -  pochopitelně doplněný o horolezecké instruktory. Expedice sama trvala dva týdny, odehrála se uprostřed května a bylo to poprvé, co do království Mount Lico vstoupila lidská noha. Při popisů výpravy vpadají v mediích slova jako "lesní pevnost padoucha z Jamese Bonda" nebo "dobrodružství jako od Julese Verna". Pro méně romantické duše lze zdůraznit, že prales je relativně netknutý - samozřejmě není vyjmutý z planetárního klimatu, ale všechny požáry či sucha jsou přirozeného, nikoliv lidského původu.

Což je cenné ze dvou důvodů. Kromě toho, že badatelé objevili už při první krátké výpravě nové druhy motýlů, rostlin a myší, mohou prales na Mount Lico používat jako “kontrolní skupinu” při bádání v ostatních pralesech naší planety. Izolovaný prales nabízí srovnání mezi lesem ovlivněným člověkem a lesem, který se vyvíjí bez našich přímých zásahů.

https://www.youtube.com/watch?v=R4IxfLfnUYQ

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Odpůrci legalizace manželství stejnopohlavních párů se často odvolávají na tradice. Proto by je mohla zajímat zpráva, že první veselku dvou mužů nyní chystá rodina, která má péči o tradice jaksi v popisu práce. Tedy britská královská rodina. Zároveň ale jde o instituci, která se – nakonec jako všechny ostatní – mění v čase a reaguje na společenské změny. Také proto se nedávno princ Harry mohl oženit s rozvedenou ženou, což bylo ještě před pár lety nemyslitelné.

Nyní chystá svatbu vzdálený bratranec královny Alžběty Ivar Mountbatten, který se teprve předloni, v třiapadesáti letech, přihlásil veřejně ke své homosexuální orientaci. V kapli své venkovské usedlosti v Devonu si koncem roku vezme za muže o rok staršího Jamese Coyla, přičemž k oltáři ho doprovodí bývalá manželka, s níž má tři dcery.

Reklama
Reklama
Reklama

Lord Mountbatten oceňuje velké společenské změny, které pozoruje i na vlastní rodině. Když vyrůstal, o homosexualitě se nemluvilo, jeho tři dcery ve věku od dvaadvaceti do patnácti let ovšem zprávy bez problémů přijaly. „Pro ně je to něco naprosto normálního. Je úžasné, jak dalekou cestu jsme urazili,“ říká.

On sám nakonec prožíval společenské změny na vlastním životě. Podle svých slov věděl o své orientaci od osmi let, nicméně výchovou a společenským tlakem byl zformován k životu muže heterosexuálního. Oženil se a měl děti. Ačkoliv s bývalou manželkou Penny měli láskyplný vztah, ona sama říká, že teprve nyní vidí svého bývalého muže skutečně šťastného: „Ani si neuvědomoval, jak trpěl tím, že potlačoval svoji skutečnou orientaci.“ Ke coming outu lordu Mountbattenovi pomohla právě skutečnost, že se seznámil se svým nastávajícím manželem.

https://www.youtube.com/watch?v=vaDGKIaP42s

Reklama
Reklama