Válku v Sýrii vyvolalo globální oteplování

V Praze se scházejí ministři zahraničí zemí Visegrádské čtyřky a Lucemburska, které momentálně předsedá EU; v úterý pak bude následovat schůzka osmadvaceti ministrů vnitra v Bruselu, den na to se tamtéž chystá speciální summit k migrační krizi.

Jinými slovy se zdá, že téma debatovaných povinných kvót, podle nichž se budou muset země EU přijmout jistou část z uprchlíků, zůstává stále vysoce horké a aktuální. Deník The Financial Times ovšem prohlašuje povinné kvóty za nejspíš mrtvé.  Jeho reportéři se dostali k poslední verzi návrhů řešení současné krize z dílny Evropské komise - a v tomto nejnovějším draftu prý povinné kvóty nenalezli.  Dokument nezmiňuje ani případné procentuální podíly, které by na jednotlivé země připadly.

Kvóty měly podle FT mimo jiné sloužit jako precedentní řešení pro případ, že by se podobné krize jako ta současná opakovaly. Pokud padnou, Evropa dál bude hledat “mustr”, jak se s takovou situací vyrovnat.

Papež František v sobotu na Kubě zahájil devítidenní americkou cestu, na níž se kromě karibského ostrova chystá navštívit také Spojené státy. Papež hrál klíčovou roli v obnovení kubánsko-amerických vztahů a v otevření jedné z posledních komunistických zemí světu. Kromě politických a ekonomických otázek se toto nové otevření nutně dotkne také církví, zejména katolické.

Jak píší The New York Times, úkol, který před první latinskoamerickou hlavou katolíků leží, není malý. Po uvolnění politických bariér znovu vybudovat i tamní církev, jež - jak to bývá v komunistických diktaturách obvyklé - pod vládou Castrova režimu příliš nevzkvétala. V jedenáctimilionové zemi momentálně působí pouhých 350 kněží a církev nesmí provozovat školy či nemocnice.

Jak ale NYT upozorňují, vina není výhradně na bedrech vládnoucích komunistů. Podle kritiků církevní představitelé obětovali křesťanské principy za užší vztahy s vládou a „klid“; proměnili církev v konformní organizaci s blízkými vazbami k establishmentu. František má ostatně s obtížným hledáním dohody s diktaturou vlastní zkušenost z časů vojenské vlády v jeho domovské Argentině.

Autorka menu o víkendu narazila na zprávu, která už je sice staršího data (letošní jaro), ale vzhledem k tomu, že se neobjevila v českých médiích a je nesmírně zajímavá, ještě se k ní krátce vrátí. Jde o studii, která dává do souvislosti rekordní sucho, jež v letech 2006 až 2009 postihlo Sýrii, a následnou tamní občanskou válku. V důsledku nedostatku vlády a několikaleté neúrody se z venkova do měst za lepším životem během krátké doby přestěhoval milion a půl Syřanů, což vytvořilo „úrodnou půdu“ pro nespokojenost s režimem Bašára Asada.

O suchu jako o příčině syrského konfliktu se sice mluví už nějakou dobu, tým amerických vědců pod vedením klimatologa Colina P. Kelleyho ovšem do skládanky přidal další dílek: zmíněné sucho lze považovat za následek klimatických změn způsobených člověkem. Lze k němu totiž přidat dva hlavní faktory, které sucho způsobují: rostoucí teploty a oslabování větrů přinášejících vláhu od Středozemního moře. A jakkoliv region podobné problémy samozřejmě v minulosti zasahovaly, neměly podle vědců takový rozsah jako tentokrát, a navíc u nich bylo možné vystopovat jejich přírodní příčiny.

Velké přírodní události samozřejmě ovlivňovaly politické dějiny odnepaměti. Jak známo, francouzská revoluce byla i jedním z mnoha následků ohromného výbuchu islandského sopečného systému Laki, jejíž popel na několik let zahltil Evropu a způsobil ničivou neúrodu a další problémy. Zatímco ovšem s výbuchem Laki lidé neměli co do činění, tady máme co do činění s důsledky lidské činnosti.

A teď ke skutečně závažnému problému dnešního světa. Spisovatelka a novinářka Maria Bustillos se na stránkách BBC zamýšlí nad tím, proč internetová videa zachycující kočky v nekonečných variacích představují zaručenou cestu k masové pozornosti a sledovanosti. Internet dokonce vyprodukoval globálně proslulé kočičí celebrity, třeba mimořádně osobitého japonského kocoura jménem Maru.

Psi - zdá se - v reálném světě vedou v oblíbenosti nad kočkami, tak proč nejsou oni králi internetu? Bustillos tvrdí, že kočky ve své komplikovanosti, nejednoznačnosti a náladovosti mnohem věrněji odrážejí lidskou povahu než podstatně jednodušší psi. Nejúspěšnější videa v sobě kombinují majestátnost a eleganci tohoto zvířete, z níž se ovšem velmi rychle může stát naprosté ponížení a zesměšnění. Proto mají také největší úspěch videa, kde zvíře jinak tak obratné a elegantní směšně uklouzne či spektakulárně selže v záměru vecpat do malého prostoru. „Kočky věrně odrážejí, jak vidíme sami sebe,“ píše autorka.

Video:  Život a smrt iPhonu.

Kulturní tip:  Barneyho ženy. ČT2 21.9.2015  23:20. Adaptace stejnojmenného románu od kanadského židovského autora Mordecaie Richlera. Trragikomický životopis Barneyho Panofského, televizního producenta, hokejového fanouška, trojnásobného manžela a velmi nespolehlivého vypravěče.