úterý 13. 9. 2016

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Ve středu vyjedou v Pittsburghu do ulic první taxíky bez řidiče, tedy robotizovaná auta, která se řídí sama. Přirozená otázka zní: jak je to možné? To už je všechno vyřešeno? Američané už mají předpisy? Mají vyřešeny všechny etické, právní i praktické otázky? Technologie už je “hotová”? Odpověď, jak ukazuje The Washington Post, zní: nikoliv. A přesto taxíky vyjedou a v celé události je dost možná skrytá odpověď na otázku, proč Spojené státy jsou a zřejmě ještě dlouho budou průkopníky technologických inovací.

Počítači řízené taxíky do ulic Pittsburghu vyšle známá firma Uber. Není úplně první, v omezenějším experimentu ji v Singapuru předběhla firma XY, ale v Pittsburghu se bude jezdit v mnohem větším rozsahu. Auta nebudou vypadat zvenku nijak futuristicky, půjde o upravené fordy a volva. Uber rozešle vybranému okruhu zákazníků nabídku, zda se nechtějí experimentu účastnit a robotizované taxíky začít používat. Ti z nich, kteří mají dostatečný smysl pro dobrodružství, pak čeká auto se dvěma firemními experty, kteří budou na vše dohlížet a v nejhorším všechno zachraňovat.

Reklama
Reklama

Protože technologie skutečně ještě není dotažená. Robotizovaná auta mají problémy s viděním. Stačí, aby zapršelo - a kaluže a lesklý povrch je zmatou natolik, že nepoznají, kde končí silnice a začíná chodník. Ani ježdění ve sněhu zatím nikdo nevyřešil. Auta neumí také rozpoznávat lidská gesta. Občas si spletou most s jinou překážkou, některá prý z mostu spadla. A v Pittsburghu je hodně mostů.

Uber nicméně staví na filozofii, která je základem uvažování v Silicon Valley. “V podstatě za článek víry se považuje přesvědčení, že inovace budou vždy daleko předbíhat pravidla. Svět je chápán jako laboratoř, v níž je možné vylepšit životní podmínky, pokud je inovátorům dopřána svoboda experimentovat,” píše The Washington Post. Chris Urmson dřívější vysoký manažer Googlu, tak údajně prohlásil, že “jednou ze skvělých věcí na americké kultuře inovací je, že pokud zákon neříká, že něco nesmíte, tak to můžete”.

A v Pensylvánii, kde se Pittsburgh nachází, zákon nic takového neříká: zpožďuje se totiž za tempem práce vynálezců o celé míle. Zákon, který bude testování neřízených vozidel upravovat, se sice chystá, jeho schválení je ale ještě daleko a Uber má auta už v garáži. A od středy v ulicích.

Čtěte také: Bez volantu

Uber ale není tak úplně divoký jezdec, byť jeho zakladatelé jsou podobně jako spousta dalších technologických samorostů politickými libertariány, kteří na nějaké ty státní zásahy a regulace celkem kašlou. V případě robotizované taxislužby přesto volila firma obezřetnější taktiku:vydali se přímo za starostou města a navrhli mu, že udělají z Pittsburghu centrum vývoje technologie, jež má potenciál zásadně změnit pozemní dopravu.

Starosta William Peduto říká, že byl nejdříve vyděšený. “Myslel je, že neřízená auta přijdou za mnoho let, ne za pár měsíců,” popisuje úlek. Pak ale přistoupil na to, že ve své podstatě nebezpečný experiment je vlastně obrovská šance. “Je mi jednapadesát a nikdy jsem neviděl své město růst. Pokud bychom se nechtěli stát lídrem v odvětví, které může navždy změnit dopravu, přepustíme šanci jinému městu.”

59C_volvo_R36_2016
Taxík pro dobrodružné povahy. (Jeden z robotizovaných vozů Volvo, které Uber začne používat v Pittsburghu)

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Východní Evropa může podle komentátora serveru BloombergView Leonida Bershidskéhoproměnit Evropskou unii.Miloš Zeman se v pondělí Praze shodl s rakouským prezidentským kandidátem Norbertem Hoferem, že chtějí vybudovat jakousi unii uvnitř Unie (ať už to znamená cokoliv). Bloomberg se zase vrací k setkání dvou “silových politiků” Jaroslawa Kaczynského a Viktora Orbana, kteří se minulé úterý “netajili snahou vytvořit východní osu, jež zahájí v EU kulturní revoluci”.

Podle serveru tak k tradičnímu rozdělení EU na severní a jižní křídlo definitivně přibylo křídlo Východu: “Orban a Kaczynski odhodili veškerý ostych. Lichotili si navzájem, který z nich se umí postavit EU, hlavně Německu. Politici na Západě jsou krátkozrací, my nikoliv, pochválil se Orbán.“

Reklama
Reklama

Jaroslaw Kaczyński
Jaroslaw Kaczyński • Autor: Globe Media / Reuters

Na východě EU se začíná formovat zřetelný ideologický program. Jeho součástí je posílení vlivu vlád na ekonomiku na úkor nadnárodních firem, výsměch liberálním myšlenkám a obrana národních zájmů údajně oslabovaných migrací. Východ žádá rozšířenou Unii, což by posílilo jeho vliv díky příchodu zemí jako Srbsko, společnou armádu a tvrdou obranu vnějších hranic. Zároveň ovšem oslabení síly Bruselu ve prospěch národních parlamentů. “Postkomunistickým zemím trvalo dvě desetiletí, než se rozhodly, kým jsou, a rozhodnutí je téměř jednomyslné: jsou to země založené na silné národní tradici a zájmech.“  Nacionalismus se v každé zemi projevuje trochu jinak. Poláci jsou silně protiruští, Maďaři a Slováci mnohem méně, ale podobnosti jsou silnější než rozdíly. Všichni chtějí decentralizovanou Evropu nepřátelskou vůči tomu, co přichází zvenčí.

Server ještě připomíná, že zmíněné východní křídlo s radostí přijímá výhody federalismu a jednoty, když přijde na dotace - Polsko je třetím největším příjemcem pomoci po Španělsku a Francii, Maďarsko dostává více peněz než Nizozemí. My tady na východ od Berlína ale dobře víme, že to je naše svaté právo. Bloomberg si mezitím ještě není jistý, zda “nacionalismus a pohrdání evropskými hodnotami a institucemi zapustily trvalé kořeny nebo jsou jenom povrchovým jevem“.

Reklama
Reklama