![Uchazečky o práci v tamních bezpečnostních sborech procházejí testy. Ne psychotesty, ale testy panenství.
Autor: REUTERS](https://i.respekt.cz/respekt.mgwdata.net/30c596/2017/11/indozeny_op5le.jpg?width=3840&height=2690&fit=crop&gravity=0.5x0.5)
Na vysoce problematickou praxi, která je ovšem stále běžná v jedné z nejlidnatějších zemí světa, tento týden znovu upozorňuje organizace Human Rights Watch (HRW). Jde o povinné testy, jimiž podle pravidel indonéské armády a policie a za souhlasu vrchních velitelů procházejí uchazečky o práci v tamních bezpečnostních sborech (a jsou zaznamenány i případy, kdy testem prošly ženy, které se mají vdát za armádního důstojníka). Testy mají oficiální nálepku psychologického zkoumání uchazečů, což je u armád i policie běžné, jenže tady jde o něco jiného - o panenství uchazeček.
To, že indonéská policie a armáda nadále v kontroverzní praxi pokračují, HRW potvrdilo několik vysoce postavených armádních i policejních důstojníků. A také ženy, které jej postoupily – a tuto zkušenost označily jako „traumatickou, bolestivou a trapnou“. Testy panenství už před třemi lety odsoudila OSN coby „diskriminační, ponižující a nevědecké“ a vyzvala vlády zemí, kde se ještě praktikují, aby tuto praxi ukončily. Jako „nevědecké“ tyto testy označuje mimo jiné proto, že u používané „metody dvou prstů“ není přesně jasné, jak je takto možné poznat panenství ženy. Zastánci testů tvrdí, že se takto determinuje, zda je budoucí policistka či vojačka „morálně a mentálně“ vhodná pro službu. „Pokud pannami nejsou, znamená to, že jsou zlobivé, jejich mentalita není dobrá,“ vysvětloval (jazykem pětiletého dítěte) deníku Guardian armádní mluvčí.
![](https://i.respekt.cz/data.eu.cntmbr.com/respekt-prod/respekt-prod/a4ba5d84-c313-4909-9474-7dd3079899d3.jpeg?width=1920&height=600&fit=crop&gravity=0.5x0.5)
![](https://i.respekt.cz/data.eu.cntmbr.com/respekt-prod/respekt-prod/9083a7a7-9b7c-488a-99ec-66e6aa41c20c.jpeg?width=3840&height=651&fit=crop&gravity=0.5x0.5)
Armádní mluvčí: Pokud pannami nejsou, znamená to, že jsou zlobivé, jejich mentalita není dobrá.
Podle HRW se takto testují ženy vedle Indonésie v řadě dalších zemí. V Afghánistánu se takto, často opakovaně, „vyšetřují“ ženy obviněné z „morálních přečinů“, třeba nevěry. (Tato obvinění jsou pak obvykle namířena na ženy, které utekly z domova před domácím nebo sexuálním násilím.) Ale i také ženy podezřelé z krádeže. „Testu“ byly podrobeny Egypťanky, které policie zatkla během protestů arabského jara, a jsou mu stále vystaveny ženy za mřížemi. V Indii zase takto „vyšetřují“ oběti sexuálního násilí. Zajímavé je, že v řadě zemí byl tento zvyk zakázán či jinak kriticky reflektován (v Indii ministerstvem zdravotnictví, v Egyptě soudem), přesto se dál drží.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].