středa 8. 8. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

V hlavním městě Německa už více než týden platí vcelku převratné opatření. Všechny městem provozované školky a jesle přestaly nařízením tamní regionální vlády vybírat od rodičů dětí poplatky. Berlín postupně od roku 2007 rušil poplatky v různých předškolních zařízeních, aktuální krok pak zahrnul i jesle pro děti do jednoho roku (opatření se tak dotkne necelých šestnácti tisíc dětí). Rodiče budou muset nicméně dále platit za jídlo, které jejich potomci v zařízení dostanou.

Berlínští politici se při rozhodnutí řídili logikou, podle níž jsou i předškolní zařízení vzdělávacími institucemi, a vzdělání je ve Německu – stejně jako v Česku – zadarmo. I když takto městská pokladna přijde o miliony eur: v uplynulém školním roce Berlín vybral na poplatcích za předškolní zařízení sedm milionů euro.

Reklama
Reklama

Jak připomíná stanice Deutsche Welle, federální ministryně pro rodinu Franziska Giffey již dříve řekla, že by ráda podobné úlevy pro rodiče zavedla v celé zemi. Vláda oznámila, že během následujících čtyř let investuje celkem tři a půl miliardy euro do zařízení péče o děti a další „servis“ pro rodiče. Berlínský příklad plánují následovat další země (metropole se mezi ně počítá, podobně jako Praha patří mezi kraje), přičemž řada z nich už rodičům částečně ulevuje. V západoněmeckém státě Porýní-Falc kupříkladu jsou od poplatků osvobozeny dětí od dvou let věku (opatření začalo platit před osmi lety).

Náklady na předškolní péči představují významnou položku v rozpočtu rodin, často jde o stovky euro měsíčně. Logicky tyto náklady dopadají nejtíživěji na nízkopříjmové domácnosti.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Také v Česku se ve vlnách neustále vrací otázka, která se ještě před pár lety zdála být uspokojivě zodpovězená – tedy, zda dětem prospívá, když jejich matky pracují, případně kdy a za jakých podmínek by měly ženy do práce jít. (Přičemž pozoruhodným rysem této debaty je fakt, že o otcích se v tomto duchu nemluví téměř vůbec.)

Zejména zastánce toho typu mateřské péče, který upozaďuje jiné druhy realizace než je starost o děti a domácnost, by tedy mohla zajímat rozsáhlá studie, o níž se zmiňuje americká stanice CNN či časopis Time. Tým vědců z prestižních univerzit ve Spojených státech a Velké Británii analyzoval data o více než stovce tisíc lidí z devětadvaceti zemí světa, aby zjistil, jaký vliv na jejich životy měl fakt, že jejich matky pracovaly.

Reklama
Reklama

Výzkumníci zjistili, že ženy, jejichž matka pracovala, později v životě samy pracovaly, dosahovaly navíc větších kariérních úspěchů a vyšších výdělků než dcery žen v domácnosti. (Podle starší studie stejných vědců vydělávají americké dcery pracujících matek téměř o čtvrtinu více než dcery nepracujících maminek.) Na muže měly matky v zaměstnání vliv v tom smyslu, že měli později v životě větší tendence se zapojovat do péče o členy rodiny a domácnost. Konkrétně v USA jde o zhruba osm hodin týdně více strávených praním prádla či vyměňováním plenek – bezmála dvojnásobek času v porovnání s muži, kteří vyrostli v domácnosti, kde maminka do zaměstnání nedocházela. Příčina je zjevná – do života si odnášíme model uspořádání a dělení rolí, které jsme zažily jako děti.

Lepší kariéra a vyšší výdělky nicméně ještě automaticky neznamenají pocit spokojenosti a štěstí. (Stejně jako nikde není psáno, že by si ženy neměly zvolit možnost zůstat doma, případně, že děti takových matek jsou tím nějak poškozeny. Autoři studie zdůrazňují, že neexistuje jediná správná cesta, jak vychovat dítě.) Vědci se tedy rovněž zaměřili na pocit spokojenosti a zkoumali, zda se v tomto směru lidé, kteří vyrostli s pracující matkou, nějak odlišují od lidí, jejichž matka do práce nechodila. A žádný rozdíl neobjevili – obě skupiny jsou stejně spokojené.

„Když se mluví o pracujících ženách, řada otázek, která v té debatě zaznívá, implikuje, že tím nějak škodí své rodině,“ řekla časopisu Time spoluautorka stude a profesorka Harvard Business School Kathleen McGinn. „Řada žen pociťuje výčitky svědomí. Tyto výčitky ale nejsou nijak výzkumně podloženy.“

Výsledky studie byly zveřejněny letos na jaře v odborném časopise Work, Employment and Society.

Reklama
Reklama