pondělí 5. 6. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Samozvaný Islámský stát se v neděli večer přihlásil k teroru v srdci Londýna. Jestli je to lež, nebo pravda, to nevíme - teroristická skupina se v minulosti přihlásila i k útokům, k nimž dle vyšetřovatelů nepřispěla. Tedy kromě nenávistné ideologie, která fanatické teroristy inspirovala.

„Terorismus rodí terorismus,“ řekla ostatně v neděli britská premiérka Theresa May. V minulých třech měsících v Británii proběhly tři teroristické útoky. Je dost dobře možné, že se nejednalo o připravený plán, ale že jeden dokonaný útok inspiroval další. Nové taktice extremistů – útoky auty a noži, které mohou mířit kdykoli na kohokoli - dokážou tajné služby stěží preventivně zabránit. „Nemůžeme a nesmíme předstírat, že věci mohou pokračovat tak jako teď,“ dodala britská premiérka a tím, že útoky jsou „propojené zlem ideologie islamistického extremismu“.

Reklama
Reklama

Theresa May byla v letech 2010–2016 ministryní vnitra a roky tedy utvářela bezpečnostní kondici Británie. Teď nabízí rychlé utažení šroubů. Premiérka chce navýšit tresty pro islamistické extremisty, k nimž podle ní země byla doposud příliš tolerantní. Chce též zabránit – zatím neznámo jak – šíření extremistické ideologie v „segregovaných komunitách“. A zvyšuje tlak na technologické firmy, aby zakročily proti komunikaci džihádistů na sítích.

Firmy se však brání, že už konají: Twitter například kvůli šíření teroristických idejí vloni mezi červencem a prosincem zavřel 376 000 uživatelských kont. Teroristé ovšem stále častěji neužívají tyto známé webové platformy, nýbrž kódované služby typu Telegram. A šéf Europolu Rob Wainwright si nedávno postěžoval, že spolupráce bezpečnostních složek s touto firmou není jednoduchá.

Čtěte také: Britové si zaslouží obdiv

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Telenovela o hroutícím se německo-tureckém partnerství přichází s dalším dílem. V hlavní roli jsou nyní vojáci Bundeswehru, konkrétně 260 mužů a žen působících v rámci boje proti IS na základně v tureckém Incirliku.

Zápletka nového dílu začala v polovině května, kdy němečtí poslanci od tureckých úřadů nedostali povolení k návštěvě. Byla to odplata za to, že Německo dalo azyl tureckým důstojníkům, které vláda v Ankaře viní z podílu na loňském neúspěšném převratu proti prezidentu Erdoganovi.  Tento trik nepoužila turecká strana prvně. Němečtí politici měli zákaz vstupu již vloni – poté, co berlínský Spolkový sněm v rezoluci odsoudil Turky popíranou genocidu Arménů z dob první světové války.

Reklama
Reklama

Německým politikům tak dochází trpělivost, která je jejich oblíbenou taktikou ve vztazích s Erdoganem. A pohrozili přemístěním vojáků z Incirliku do Jordánska. „To nám nepřinese žádný problém,“ komentoval tyto úvahy prezident Erdogan - a jeho příznivci si myslí, že Němci jen blafují. Zůstat v Turecku je totiž pro německou armádu vskutku výhodné: je to odsud blíže k území IS a může se zde snáze koordinovat s ostatními státy, které se podílejí na misi v rámci NATO.

Hra diplomatických nervů teď vrcholí. Zvláště německá sociální demokracie (SPD) tlačí na odchod z Turecka a nechce už Erdoganovi ustupovat. „Už dávno tu nejde o společný boj proti IS, ale o domácí politiku. A nesmíme dopustit, aby se naši vojáci stali nástrojem politických nálad,“ řekl německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel. Požaduje, aby němečtí poslanci kdykoli mohli přiletět na návštěvu. Pokud s tím Turecko nesouhlasí, není prý žádná alternativa k přeložení mise do jiného státu.

Reklama
Reklama