Britové si tváří v tvář systematickému terorismu zaslouží obdiv

Velká Británie čelí těsně před parlamentními volbami mimořádné vlně terorismu. Útok v noci ze soboty na neděli, který si podle dosavadních informací vyžádal sedm obětí a další desítky zraněných, byl třetím v řadě. Jen před necelými dva týdny zavraždil sebevražedný atentátník v Manchesteru 22 lidí, z nichž část tvořili nezletilí teenageři. Koncem března najel jiný útočník v Londýně autem do davu, zabil čtyři chodce a následně ubodal policistu.

Také nyní se jednalo o kombinaci útoku s použitím vozidla, po němž následoval masakr dlouhými noži. Londýnská policie dokázala tři útočníky zlikvidovat během osmi minut, což je jistě obdivuhodný výkon, který zachránil život mnoha dalším. Cíle posledních dvou útoků jsou si podobné, jedná se o symboly ne právě umírněné zábavy, tedy činnosti, kterou fanatičtí islamisté nenávidí. Před dvěma týdny bomby vybuchovaly v předsálí koncertu zpěvačky s vyzývavou image, jež je idolem mladých dívek. V sobotu se vraždilo na ulici před rušnými bary přesně ve chvíli, kdy je v nich během víkendu největší provoz.

Britové si tváří v tvář systematickému terorismu zaslouží obdiv. Země má stále daleko k panice, plošné hysterii a aplikaci principu kolektivní viny. Sobotní i předchozí útoky ukázaly míru solidarity, jíž jsou lidé v extrémních situacích schopni. Také tentokrát se nabízelo zdarma ubytování lidem uvízlým v nepřehledné situaci, taxíkáři a další lidé nabízeli svezení zadarmo, luxusní hotel otevřel na celou noc svou lobby pro vystresované lidi, kteří se neměli kam uchýlit.

Nezbývá než trpělivost, solidarita a chladná hlava, jaké to v těchto hodinách předvádějí Britové.

Načasování ataků jistě není náhodné, Britové již podruhé přerušují předvolební kampaň, tentokrát pouhé čtyři dny před cestou k urnám. V první reakci začala na sociálních sítích kolovat petice za odvolání voleb, ale starosta Londýna ji rychle odmítl a také ad hoc hlasování v médiích ukázalo, že Britové jsou v drtivé většině za pokračování demokratického politického procesu.

Tvrdit stále dokola, že se západní společnosti nemají teroristy nechat vyprovokovat k změně životního stylu, zní v atmosféře pokračujících útoků jako klišé, ale jiná cesta opravdu neexistuje. Zda islamisté volby nakonec nějak ovlivní, je předčasné odhadnout, jejich konání však zastavit nesmějí.

Rychlé a snadné řešení islamistického terorismu není v dohledu. Islámský stát prohrává a snaží se vyprovokovat krizi uvnitř západních společností. Do zemí původu se vracejí bojovníci, kteří v syrské poušti nenaplnili svůj zvrácený sen o středověké teokracii. Ulice západních velkoměst nečeká klidné období. Nezbývá než trpělivost, solidarita a chladná hlava, jaké to v těchto hodinách předvádějí Britové.