čtvrtek 13. 10. 2016

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Zauvažujme nad následujícím sledem událostí: na konci ledna roku 2011 navštívil skotskou firmu Pelamis čínský vicepremiér. Pelamis vyvíjela turbínu, která měla se zcela unikátní účinností přeměňovat energii mořských vln na elektrickou, a inovativní firma tak zaujala čínské vladaře. Návštěva proběhla dobře, jak říká zápis skotské vlády: “Večeře na hradě s ochutnávkou whisky, skotské tance, korunovační klenoty.”

Na konci března toho roku proběhla v sídle Pelamisu další návštěva, tentokrát v noci, a výsledkem byly vylomené dveře a pět ukradených notebooků. To bylo nepříjemné, trochu podivné. Ale nijak vážné.  Ovšem Číňané pak do Pelamisu neinvestovali, jak firma doufala. Místo toho se o pár let později začaly objevovat obrázky s usměvavými čínskými inženýry - a zařízením, které je přesnou kopií toho, které vyvíjel Pelamis (jenž mezitím zkrachoval).

Reklama
Reklama

https://www.youtube.com/watch?v=ziLtIbwFXB8

Samozřejmě nikdo z firmy ani úřadů “nechce spekulovat”, jak píše britský Guardian. To menu také nechce, takže jen zapojí běžnou představivost. Čínská delegace okoukla skotský projekt. Se vší zdvořilostí viděli, co šlo, pak následovaly skotské tance. Potom proběhly pekingské porady, co bude lepší: Investovat do skotské firmy, anebo projekt důvěřivým Evropanům ukrást? S pružností, kterou dnes mnoho západních politiků na čínské politické elitě obdivuje, padlo rychlé rozhodnutí, že účinnější než investice bude tajná služba.

Za pár let je tedy přesná kopie na světě, projekt nazvaný Drak 1 (jak jinak) je stále ve vývoji. Pelamis už svou turbínu nevyvíjí  - i když se firma přetvořila v jinou, která se obnovitelné energii rovněž věnuje. Všem budovatelům nových hedvábných stezek tedy nepřejeme ani tak zdar, jako spíš obezřetnost.

https://www.youtube.com/watch?v=bEfrtAOMuvk

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Pravděpodobný člen ISIS maskovaný za uprchlíka proklouzl z obklíčení a utekl elitním německým policistům, ale zadrželi ho jeho syrští krajané, spoutali ho a předali policii. Mohl to být pozitivní příběh o tom, jak příkladně se Syřané chovají ve své hostitelské zemi, na který všichni čekali – pak se ale vše zkomplikovalo. Kauzou Džábira Bakra, dvaadvacetiletého Syřana, jehož život skončil ve středu večer sebevraždou ve vězeňské cele, nyní žije celé Německo.

Jednadvacetiletý Džábir Bakr přišel do Německa jako uprchlík ze Sýrie v roce 2015 a dostal tu azyl. Letos se dostal do hledáčku tajných služeb kvůli napojení na buňky Islámského státu. Policisté sledovali jeho pohyb a chování a došli k tomu, že Bakr zřejmě chystá teroristický útok. Minulou sobotu se proto německá zásahovka chystala vzít jeho byt útokem. Při zátahu na sídlišti v Chemnitzu ale Bakr policistům utekl a zmizel.

Reklama
Reklama

Nasedl na vlak a odjel do Lipska. Tady se chystal přenocovat u svých syrských krajanů. Ti ale pochopili, že jde o teroristu na útěku, spoutali ho a v noci na pondělí ho předali německé policii. V pondělí se Bakr ocitl ve vězení v Lipsku.

Německo terorismus
Džábir Bakr • Autor: REUTERS

Syrská komunita i německá média oslavovala zadržení Bakra jinými přistěhovalci jako úspěch. „Znamená to pro nás hodně. Můžeme tím dokázat, že takoví nejsme všichni, on je výjimka, my jsme většina. A snad to všem ukazuje, že jsme proti terorismu a chceme ochránit společnost, která toho pro nás tolik udělala,“ řekl serveru Spiegel Online Monis Bukhari, který je něco jako hlavní lobbyista syrských uprchlíků v Německu.

Bukhari je správcem facebookové stránky Syrský dům v Německu, která má 153 tisíc členů. Právě tady Syřané diskutují o své situaci – a také o možných teroristech. A Bakr teroristou byl, jak potvrdila razie v jeho bytě, při níž policisté našli jeden a půl kilogramu výbušniny. Cílem mělo být berlínské letiště.

Vypadalo to na šťastný konec, kdyby příběh skončil tady. Jenže Bakr prý vypověděl, že tři muži, kteří ho zadrželi a spoutali, o plánovaném útoku věděli, byli tedy spolupachateli. Podle německých médií jsou na svobodě a podezřelí zatím nejsou. Další událost, která zcela zastínila pozitivní příběh o spolupráci, pak přišla ve středu večer, kdy se Bakr ve své cele oběsil pomocí košile, kterou omotal kolem mříže. Z příběhu o angažovaných Syřanech se rázem stal příběh o neschopné saské vězeňské službě – a také policii.

Bakra prý zpočátku chodili do cely kontrolovat každou čtvrthodinu. Po návštěvě psycholožky, která konstatovala, že vězeň nemá sebevražedné sklony, chodila kontrola už jen každou půlhodinu. Jak mohla psycholožka říci něco takového o muži, který měl pravděpodobně v úmyslu vyhodit sám sebe do povětří? A který navíc předtím v cele zničil elektrické zásuvky a rozbil lampu?

Další kritika dopadla na saskou policii. Obyvatelé domu na sídlišti v Chemnitzu, v němž Bakr žil, popisují policejní sledování jako velmi nápadné. Na trávníku před panelákem prý stálo policejní auto, kolem domu chodili muži a dům si fotografovali. Bakr tím dostal podezření, že je sledován, a ještě před zásahem z bytu utekl. Proklouzl obklíčením a zmizel policistům, kteří měli na sobě 35 kilogramů vážící vesty, píše Spiegel Online. Následně po něm pátraly stovky mužů, Bakr přesto dokázal odjet vlakem do jiného města, pozastavují se nad akcí kritici.

A jak je možné, že Bakr mohl během svého pobytu v Německu několikrát cestovat do Turecka, kam je potřeba vízum? Sebastian Gemkow, saský ministr spravedlnosti, je připraven přijmout odpovědnost, skončit prý ale nehodlá. Bakrova smrt však může mít ještě mnohem dalekosáhlejší následky. Nebude už možné ho vyslechnout – a tedy zjistit, jestli se v jiné části země mezitím dál nechystá útok na berlínské letiště.

Reklama
Reklama