pondělí 20. 2. 2017

Denní menu

Speciál z Mnichovské bezpečnostní konference

Posledních dvanáct měsíců bylo jednoznačným odmítnutím statu quo. V řadě voleb a referend uspěli političtí outsideři a establishment utrpěl těžké rány. Národovecké strany jsou dnes součástí vlád ve 12 západních demokraciích - a i v zemích, kde získaly poměrně málo hlasů, mají velký vliv na veřejnou debatu a nutí mainstreamové strany k přebírání jejich témat a názorů.

Studie, která byla na toto téma podkladem debat na Mnichovské bezpečnostní konferenci, hovoří o “neliberálním momentu”, ve kterém se svět nachází. Posilují neliberální síly uvnitř západních demokracií i neliberální režimy na jeho hranicích. Spojuje je odpor proti kulturní modernizaci západních společností, obavy z ohrožení národa imigrací, kosmopolitními elitami i nadnárodními institucemi.

Sílu tohoto globálního trendu naznačují následující dva grafy. Ten první měří, kolik občanů by si přálo silného lídra, kterému nepřekážejí volby a parlament. Ukazuje se, že volání po “silné ruce” ve srovnání s 90. lety výrazně přibývá na všech kontinentech.

Reklama
Reklama

Grafik_IntroEssay_2

Následující graf pak měří počet zemí, v nichž dle organizace Freedom House ve srovnání s předchozím rokem přibylo a ubylo svobod. Vyplývá z něj, že svobodných států setrvale ubývá od roku 2008:

csm_Grafik_IntroEssay_1_a3019f8918

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

“Rozšířený dojem, že se v Sýrii angažujeme proto, abychom udrželi u moci Bašára Asada, je naprosto mylný,” řekl v neděli na Mnichovské bezpečnostní konferenci Konstantin Kosačev, šéf zahraničně-politického výboru ruské Dumy. Asad po nástupu k moci do vztahů s Ruskem příliš neinvestoval. “Nás vztah je neutrální,” pokračoval Kosačev. Rusko prý do války v Sýrii vstoupilo čistě po zkušenostech s osudy Iráku a Libye, kde přenechalo pole působnosti Západu - a výsledky byly katastrofální, především s ohledem na nárůst teroristických skupin. V Sýrii tedy válčí v zájmu své národní bezpečnosti; kvůli obavám z teroristů, proti nimž je třeba bojovat společně s Asadovou armádou.

Jeho slova ovšem příliš neodpovídá faktům: například datům z odborné studie, kterou pořadatelé konference rozdali hostům. Následující graf z této studie ukazuje, kolik procent z bomb shozených na Sýrii mířilo na Islámský stát. IS byl prokazatelně cílem skoro všech amerických náletů a také naprosté většiny bomb shozených tureckým letectvem - ačkoli je Turecko velmi často bez důkazů obviňováno z podpory IS.  Naopak Na džihádisty z Islámského státu cílila naprostá menšina – přesně 20 procent - shozených ruských bomb. Většina mířila na jiné islamisty, na opozici v Aleppu, na civilisty obývané oblasti. Častý argument proruských zdrojů, že Moskva v Sýrii bojuje proti teroristům, tedy není pravda.

Reklama
Reklama

qqqq

Spolu s Kosačevem na panelu debatoval i Brett McGurk, vyslanec amerického prezidenta pro boj s Islámským státem. Výslovně přitom podpořil turecko-ruské jednání o příměří v Sýrii, která probíhají bez účasti a vlivu USA. “Když se dohody o příměří účastníme my, nejsme ji schopní v terénu prosadit, nemáme páky na důležité milice jako Rusko a Turecko,” uznal slabost Američanů, kteří na syrském bojišti s výjimkou kurdských bojovníků nemají blízké spojence.

Kritizoval však, že ruské úsilí v boji proti syrské pobočce Al Káidy, tedy Frontě an Nusra, situaci spíše komplikuje. “Bylo by dobré snažit se přesvědčit a mobilizovat místní opoziční skupiny, aby se samy postavily proti Frontě an Nusra,” řekl Brett McGurk. Přístup Asada a Ruska způsobuje přesný opak. Opozici a náboženské extremisty hází do jednoho pytle a hlava nehlava bombarduje, což umírněnější opoziční skupiny žene právě směrem k extremistické Frontě an Nusra. “Musíme jednat chytřeji,” ukončil svou kritiku McGurk.

Následující graf odpovídá na otázku, co Arabové chtějí od nového amerického prezidenta. Nejčastějším přáním je, aby se Američané do regionu nevměšovali, na druhém místě následuje pomoc v boji s IS. A skoro nikdo si nepřeje podporu demokracie.

yayaya

Dalším z účastníků debatního panelu o Sýrii byl Kenneth Roth, šéf lidsko-právní organizace Human Rights Watch. I on komentoval ruský argument, že spolupráce s Bašárem Asadem je nutná v boji proti IS. “Devadesát procent civilních obětí v Sýrii má na svědomí syrská vláda a její spojenci,” zdůraznil známý, avšak často zapomínaný fakt. Islámský stát je podle Rotha produktem sektářské, sunnity diskriminující politiky Bašára Asada a bývalého iráckého premiéra Malíkího. Proto ho není možné dlouhodobě porazit, a tedy vymýtit důvody jeho vzniku sázkou na syrského prezidenta, který vzestup džihádistů do velké míry způsobil.  Roth také připomněl, že syrský režim a proasadovské milice drží v mimosoudním zajetí desítky tisíc Syřanů; jsou mučeni a trpí hladem.

Čtěte také: Zpravodajství z prvního dne konference

Čtěte také: Zpravodajství z druhého dne konference

https://www.youtube.com/watch?v=W9Js_E9zflw

Reklama
Reklama